„Ochutnávka svatomartinských vín bude zahrnuta v ceně prohlídky. Zájemci si navíc budou moci zakoupit kromě mladých vín i vína starších ročníků, včetně mešních,“ řekl Právu mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Lahve svatomartinského bílého vína odrůdy Müller Thurgau a růžového vína odrůdy Svatovavřinecké i dalších mladých vín pro tuto příležitost dodá společnost Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, která je výrobcem mešních vín. Půjde o jakostní odrůdová vína, která jsou vyrobena technologií mešních vín, tedy pouze z hroznů bez dalších příměsí a přidaného cukru.

Lidé mohou v arcibiskupském paláci obdivovat mj. zdejší mobiliář.

Lidé mohou v arcibiskupském paláci obdivovat mj. zdejší mobiliář.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Tradice svatomartinského vína se v České republice objevila roku 2005. První víno ze sklizně daného roku vstupuje na trh vždy 11. listopadu, o svátku sv. Martina, nejlépe v 11 hodin. Mladá vína jsou lehká a s nižším obsahem alkoholu, lze v nich odhalit chuť a vůni různých druhů ovoce – broskví, banánů, hrušek nebo višní.

Šťavnatá kyselinka dodává mladému vínu ceněnou svěžest. Po nalití do sklenky mohou zvláště bílá a růžová mladá vína jemně perlit. K výrobě svatomartinského vína lze použít bílé odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský, pro červená a růžová vína pak Modrý portugal a Svatovavřinecké.

Arcibiskupský palác bude pro veřejnost otevřen 12. listopadu mimořádně, protože klasická turistická sezóna tu již skončila. Ta letošní byla přitom vůbec první, protože v minulých letech byla památka zpřístupňována veřejnosti jen výjimečně při zvláštních příležitostech.

Čerstvě zrekonstruovaným arcibiskupským palácem, který má spoustu vazeb nejen na české, ale i evropské dějiny, se mohli lidé procházet od 30. dubna. „Projekt otevření plně funkčního oficiálního sídla úřadujícího arcibiskupa veřejnosti je ve střední Evropě naprosto výjimečný,“ zdůraznil Gračka. Turistická sezóna 2012 začne v rezidenci o prvním dubnovém víkendu.

Lidé mohou v paláci spatřit mj. Velký sál, kde v roce 1995 obědval při své návštěvě Olomouce papež Jan Pavel II., Trůnní sál, kde 2. prosince 1848 nastoupil na rakouský trůn císař František Josef I., Přijímací sál, kde v roce 1805 ladili svůj postup před bitvou u Slavkova ruský car Alexandr I. s rakouským císařem Františkem, či Zelený pokoj, v němž byly v roce 1850 podepsány mezi Pruskem, RakouskemRuskem tzv. Olomoucké punktace, kterými měl být ukončen konflikt mezi Pruskem a Rakouskem ohledně nároků Pruska na Německo.

Turisté se mohou projít v arcibiskupském paláci historickými sály

Turisté se mohou projít v arcibiskupském paláci historickými sály

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

V paláci, v místech, kudy se mohou procházet turisté, pobývaly i další významné osobnosti, mj. císařovna Marie Terezie, hudební skladatel Ludwig van Beethoven či prezidenti T. G. Masaryk, E. Beneš, V. Havel a V. Klaus.

Arcibiskupská rezidence je dnes největší palácovou budovou v olomoucké městské památkové rezervaci. Byla vybudována v blízkosti místa, kde stával první biskupský dům v době založení olomouckého biskupství, tedy v polovině 11. století.

Původní renesanční palác byl pak v průběhu přestavby probíhající v letech 1664 až 1669 výrazně rozšířen, a stal se tak monumentální raně barokní palácovou stavbou dominující východní části města. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla.