Hlavní obsah

Za výhledy a pověstmi na legendární brdský Plešivec

Právo, Petr Blahuš

Legendární brdská hora Plešivec patří mezi nejtajemnější a nejkrásnější místa nejen v okolí Prahy. Na jejím vrcholu jsou dodnes patrné stopy jednoho z největších keltských oppid a za hezkého počasí je odtud možné přehlédnout celé Čechy od Šumavy až po Krkonoše.

Foto: Petr Blahuš, Právo

Jeden z nejkrásnějších výhledů do krajiny v Čechách se naskýtá z plešivecké Čertovi kazatelny.

Článek

Také rozhled ze skalní vyhlídky Čertova kazatelna na vojenskou část brdského pohoří a do údolí řeky Litavky patří podle řady lidí mezi nejhezčí v celých Čechách.

Ačkoliv se Plešivec nalézá skutečně jen na dohled od Prahy a do Lochovic, odkud lze začít výlet, je možné dostat se vlakem v rámci systému Ropid, poutník si zde bude připadat jako ve skutečných a mnohem vyšších horách.

Poloha hory, která sice leží mimo hlavní hřeben Brd, ale zároveň jej převyšuje, je skutečně dominantní. Díky tomu, že své okolí převyšuje o více než tři sta metrů, má strmé a skalnaté svahy, ale ploché temeno, vybrali si ho už před 3000 lety Keltové pro stavbu oppida.

Přesnou historii neznáme

Mezi další stopy po Keltech patří prý viklan, stojící na jižním svahu. V jeho okolí vzniklo nedávno množství pagod a pyramid z naskládaných kamenů, ale nikdo neví, kdo je zde postavil. Někdo tvrdí, že to byli novodobí čeští Keltové, jiní zase říkají, že je to dílo nějaké sekty.

Přesnou historii a osudy tohoto prehistorického místa ale dodnes neznáme, protože rozsáhlejší archeologický průzkum tady dosud nebyl proveden. Oč méně zatím hrál Plešivec roli v plánech profesionálních archeologů, o to více se o něj zajímají vykradači pokladů a „archeo zloději“ s detektory kovů.

:.Plešivecké kamenné pyramidy jsou možná dílem temných sil.foto: Právo/Petr Blahuš

Fabián, skalní duch

K místním skalám, ať již přírodním, nebo vytvořeným lidskou rukou, se vztahuje nejvíce plešiveckých pověstí. Protože Plešivec je brán jako sídlo jednoho z nejstarších českých horských duchů, Fabiána. Byl to vrstevník Krakonoše a orlického Rampušáka a jeden ze stvořitelů patrona Jizerských hor, Muhu.

Původně to býval šlechtic, který sídlil se svou ženou Medulínou na hradě na hoře Baba. Jeho bývalá milenka, v civilu čarodějnice, hrad ale z pomsty zaklela, z Fabiánovy ženy udělala bylinu zeměžluč a z Fabiána ducha, který sem, na zvláštní skálu, chodí dodnes spát.

Stejně jako má Krakonoš pod Kotlem svoji „zahrádku“, má tento ochránce Brd podobné místo i na Plešivci, kde pěstuje neviditelné byliny. Najdeme ji při cestě z Lochovic.

Zlí duchové a strašidla

Kromě Fabiána si však Plešivec vybrala za své sídlo také řada zlých duchů a strašidel. Místo bývalo proslavené slety brdských čarodějnic. Na Plešivec si občas ze skalního vrchu Koníček zaletěl i drak, který prý požíral malé děti.

Je zde také Čertova kazatelna, o níž se říká, že tu začaroval ďábel krásné město. O Krkavčích skalách, kde se tyčí skála Hadí královny, se zase traduje pověst o zakleté královně, která za své vysvobození vždy jednou za sto let nabízela svoji ruku nebo hrnec zlata. Kdo si místo její ruky vybral zlato nebo se jí pokusil ukrást z hlavy zlatou korunku, toho ještě jako had kousla a on zemřel.

Na Plešivci ale žili i skuteční grázlové

V polovině 19. století se zde totiž schovávali členové obávané Kubákovy bandy, která loupila a kradla v širokém okolí dobytek. Ten pak na hoře ve vykopaných děrách, tzv. masných krámech, zabíjela a porcovala.

Reklama

Související články

VIDEO: S kamerou na cestách Českým rájem

Rozlohou nevelké území, kde ovšem takřka každý krok vede k něčemu pozoruhodnému, co stojí za vidění. I tak lze charakterizovat Český ráj. Proto se sem letos...

Výběr článků

Načítám