Z mauricijských pláží mizí ulity a lastury

Schránky živočichů v mauricijské kultuře vždy hrály významnou roli — ulity zavinutců druhu Monetaria annulus, známé také jako kauri, jsou dárkem vyjadřujícím lásku nebo štěstí. Schránky zavinutce penízkového (Monetaria moneta) bývaly na Mauriciu také velmi časté — ulita tohoto měkkýše se v některých částech Afriky používala jako platidlo.

Ulit a lastur mořských živočichů na ostrově za poslední tři desetiletí ubylo o 60 procent, uvádí oceánograf Vassen Kauppaymuthoo. Důvodem je podle něj klimatická změna a činnosti jako nadměrný rybolov, cestovní ruch a znečištění z odpadních vod a lodí.

Mauricius je co se týče klimatické změny jednou z nejzranitelnějších zemí na světě. Ohrožuje ho stoupající hladina moře, sucha a cyklony. Stoupající teplota mořské vody má dopady na většinu tamního ekosystému včetně lastur a ulit, ve kterých žijí měkkýši, zatímco rostoucí poměr oxidu uhličitého v atmosféře podle Kauppaymuthooa „způsobuje okyselování oceánu, kvůli kterému jsou schránky živočichů tenčí”.

„Kvůli tomu mají následně problém schránku i vytvořit,“ dodává odborník. Má to i další, nepřímé důsledky — a devastující dopady pro korálové útesy a ekosystém okolo ostrova.

„Když nemáte měkkýše, nemáte predátory a kvůli tomu se rozmnoží jiné organismy, což způsobí nerovnováhu v ekosystému tropického ostrova i jinde po světě,“ vysvětluje oceánograf. Malé ryby a chobotnice prázdné schránky například používají jako úkryt a ochranu, některé druhy ptáků zas jejich úlomky využívají při stavbě hnízd.

Čtrnáctiletý klimatický aktivista Anesh Mungur, který je součástí mauricijské odnože hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), se domnívá, že je potřeba jednat a zabránit ekologickým katastrofám v oblasti. Příkladem je velký únik ropy do moře z minulého roku.

Okolo 1000 tun ropy z plavidla MV Wakashio vlastněného japonskou společností uniklo do oceánu, když loď najela na korálový útes. Způsobila tak nejhorší ekologickou katastrofu v historii ostrovního státu.

„Životní prostředí našeho moře to tvrdě zasáhlo včetně korálů, měkkýšů a dalších organismů a následky ostrov stále sužují,” uvedl Mungur. Při havárii bylo poškozeno okolo 300 metrů korálového útesu a uhynulo mnoho ryb — což uškodilo živobytí místních rybářů. „Myslím si, že spoustu lidí neví o významu mušlí a jak moc je to ovlivňuje,” dodal aktivista Mungur.

Podle Kauppaymuthooa nesou vinu za úbytek schránek i jejich sběrači, kteří je často sbírají, když v nich ještě malí živočichové žijí. Mauricijská vláda se lidi snaží od sběru — a prodeje suvenýrů turistům — odradit. Za posledních 15 let v souvislosti s tím přijala dva zákony. Lidé nyní mohou v souladu se zákonem sesbírat na plážích jen deset mušlí.

I přes právní úpravy a skutečnost, že je nyní vývoz schránek nelegální, je těžké lidem ve sběru těchto suvenýrů zabránit.

„Nesbírejte je na pláži,“ vyzývá Kauppaymuthoo s tím, že schránky také brání erozi pobřeží. Čím víc mušlí je na písčitých březích, tím těžší je pro vítr, vlny a vodní proudy odnášet pobřežní usazeniny. „Na mušle se podívejte, vyfoťte si je — tak můžete mít hezké vzpomínky na dovolenou v tropech a zároveň vědět, že je chráníte,“ radí odborník.