Ve městě větrů v zemi ohně zažehli černou jiskru

Ázerbajdžán není typickou turistickou destinací a zřejmě ještě nějaký ten rok ani nebude. Ale vhlédnout do toho, jak se tato postsovětská republika transformuje, je přinejmenším zajímavé. Peníze tam totiž nechybí a vláda se je nebojí investovat ve velkém i do kultury. Vznikají tam tak muzea, o kterých se nám může v České republice zatím pouze zdát.

Přílet na letiště nepřekvapí. Davy nenápadných taxikářů snažících se udělat byznys a bezdrátová síť s názvem „Airport FREE” vás rozveselí na pět vteřin. Do chvíle, než zjistíte, že se k ní nedá vůbec připojit. A vzhledem k tomu, že naši operátoři chtějí za 1 MB dat přenesených v této zemi stokoruny, počítejte s tím, že váš výlet do Ázerbajdžánu bude v off-linovém duchu.

Metropoli země, Baku, obývá přes dva milióny lidí. Přičtete-li však předměstí, číslo vystoupá na dvojnásobek. A to se bohužel projevuje na zdejší dopravě. Dopravní špička je totiž v Baku ještě o něco horší, než ji znáte z většiny evropských metropolí. Jako turisté se tedy snažte kolem osmé ráno a půl šesté večer mít na programu něco, co neobnáší přesuny po městě.

Baku je výjimečné v tom, že ve městě můžete spatřit kombinaci starých mešit, zástavby z první poloviny 20. století a supermoderních budov. To vše při jednom pohledu na město. Je to něco, na co si musíte chvíli zvykat. Pravdou je, že druhý den vám to již přijde poměrně automatické a tyto kontrasty se vám naopak líbí a snažíte se je vměstnat na jednu fotografii.

Přímo v centru města funguje lanovka, která spojuje spodní část města s tou vrchní. Je velmi podobná té na pražském Petříně, pro turisty je však lepší přinejmenším z jednoho úhlu pohledu - je zdarma. Když s ní vyjedete ze spodní stanice, která leží několik desítek metrů od krásného muzea koberců, vyjedete přímo u dominanty města, mrakodrapu Alov qüllələri, který je ve světě známý jako Flame Towers.

Tento mrakodrap složený ze tří budov, které připomínají jazyky plamenu, se večer mění v obrovskou promítací plochu, na které běží animace ohně či člověka mávajícího s ázerbajdžánskou vlajkou. V jedné z budov jsou apartmány, v druhé kanceláře a ve třetí jeden z nejlepších hotelů v Baku.

Jedno mají však všechny části města společné. Mohutnou výstavbu. Všude po městě tak spatříte jeřáby, které převlékají město do moderního hávu. Jenže přesně tak vznikají ty kontrasty, které řadový turista vnímá poměrně negativně. Na jednom rohu vidíte supermoderní budovu navrženou známou architektkou Zahou Hadid a o dva kilometry dále prodávají potraviny farmáři v roztrhaném oblečení.

Vměstnat dojmy z návštěvy Baku do jednoho článku není snadné. Mimo jiné i proto, že když pojedete do tohoto města v příštím roce, dost možná budete vnímat mnoho věcí jinak. Peníze z ropy a zemního plynu totiž obohacují tuto zemi nesmírným tempem. Tomu se mnoho místních bohužel nezvládá přizpůsobit a vzniká tak poměrně schizofrenický výjev, jenž je pro mnohé možná až příliš naturalistický...