Ve Francii vydali turistického průvodce po KLDR jako „příručku pro přežití”

Turistika zůstává jedním z mála zdrojů příjmů pro Severní Koreu poté, co sankce, uložené OSN, postihly 90 procent severokorejského exportu. Napětí vyvolané severokorejskými jadernými a raketovými testy, se vystupňovalo loni, kdy panovaly obavy, že USA vojensky odpoví na severokorejskou hrozbu vyvinout zbraň schopnou zasáhnout Spojené státy.

Napětí loni v červnu zmírnila schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una, ale v poslední týdnech opět stoupá, podotkla agentura Reuters. „Je hodně lidí, kteří se o tuto zemi zajímají z jaderných, vojenských či ekonomických důvodů, a proto je důležité poskytnout informace,” uvedl Dominique Auzias z vydavatelství Petit Fute, které průvodce po KLDR vydalo. „Je to země tak uzavřená a zapovězená, že každý sní o tom, že se tam podívá,” poznamenal.

KLDR ročně navštíví okolo čtyř stovek francouzských turistů. Za výlet do země, která nemá s Francií diplomatické vztahy, zaplatí okolo dvou tisícovek eur (asi 50 000 korun). „Průvodce se nesnaží ospravedlňovat či odsuzovat režim, ale ukázat, co je v zemi z turistického hlediska zajímavé,” zdůraznil Jean-Paul Labourdette z téhož vydavatelství na adresu dílka o 190 stránkách, vytištěného ve 4000 kusech.

Nicméně podle Auziase by tištěného průvodce mohly severokorejské úřady zabavit. „Nejedete tam za dobrodružstvím, ale za poznáním,” poznamenal. Průvodce také radí nefotografovat letiště, silnice, mosty a nádraží a ani nevyhazovat a nepřehýbat tiskoviny, zobrazující současné či minulé nejvyšší představitele KLDR. „V zemi není žádný problém s bezpečností,” míní Labourdette, i když francouzské ministerstvo zahraničí své občany od cesty do KLDR odrazuje kvůli represivnímu režimu, nerespektujícímu práva a svobody jednotlivců.

Průvodce, na kterém vydavatelství začalo pracovat před čtyřmi lety, se zaměřuje na dějiny, kulturní bohatství a krásy přírody, ale obsahuje jen málo informací ohledně toho, kde přespat či se najíst, protože do země turista smí vstoupit pouze se stanovenými cestovními kancelářemi, které určí, co návštěvník uvidí. Někdy však reagují na požadavky a Auzias říká, že průvodce může lidem pomoci se rozhodnout, co by chtěli vidět.

Je jasné, že je nutné dodržovat přísná severokorejská pravidla, anebo čelit tvrdým následkům případné chyby, jak svědčí případ amerického studenta Otty Warmbiera. Ten byl v KLDR odsouzen k 15 letům nucených prací za to, že se pokusil ukrást propagandistický plakát ve svém hotelu. Zemřel v červnu 2017 poté, co byl do vlasti repatriován v kómatu, do kterého upadl podle amerických úřadů v důsledku mučení v KLDR, kde nakonec strávil půldruhého roku.

„Když jsem se poprvé podíval do KLDR před asi deseti lety, byl jsem pyšný, že jsem jedním z mála Francouzů, kterým se to povedlo. Ale další chvilka štěstí nastala o tři týdny později, kdy jsem z toho dusna vycestoval,” prohlásil Auzias. Vydavatelství by chtělo vydat průvodce po všech zemích světa, zatím je u 175 z 204 států. Chybí například Saúdská Arábie či Irák.