Hlavní obsah

V Královské zahradě Pražského hradu začíná Předjaří

Právo, Lucie Fialová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslední rozkvetlé cibuloviny sázeli včera zahradníci v Empírovém skleníku na Pražském hradě. Tam v pátek začíná tradiční výstava Předjaří v Královské zahradě.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Pátý ročník výstavy Předjaří v Královské zahradě začal 3. března v Empírovém skleníku na Pražském hradě.

Článek

Návštěvníci do 12. března uvidí záplavu květin, druhá část se věnuje sbírkám Hradu, tentokrát se váže k české královně Marii Terezii, od jejíhož narození 13. května uplyne 300 let. „Nádhera záhonu plného cibulovin připravuje návštěvníka na vstup do druhé části, která po způsobu galerie připomíná dějiny Hradu,“ líčil Právu kurátor sbírek a historik umění Jaroslav Sojka.

Smíšená výsadba má podle něj připomenout marnotratný pocit přeplněného bohatství baroka. V záhonech nechybějí tulipány, narcisy, hyacinty, rostliny, a nejen jarní, které se hodně pěstovaly na habsburském dvoře. Je jich přibližně tisíc.

A zatímco většina lidí toužebně vyhlíží na nebi sluníčko a těší se na teplo, zahradníci by radši zimu. „Každého floristu, pokud má připravovat týdenní výstavu, potrápí, když najednou vyleze slunce a je teplo. Z jednoho jediného důvodu, je příliš teplo a rostliny se začnou velice rychle otevírat a odkvétat,“ vysvětluje s úsměvem Sojka.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Návštěvníci uvidí rozkvetlé tulipány, modřence, narcisy a hyacinty.

Druhý sál skleníku kromě uměleckých děl zdobí koberec střevičníků, což jsou orchideje, a mohutné řezané kytice v kamenných vázách z doby Marie Terezie. Ta měla samozřejmě jako každá žena hluboký vztah ke květinám. „Nedílnou součást barokní kultury představovaly královské řepčíky, stejně jako plnokvěté máky a dřevité pivoňky, ale také zimolezy. V její době byla velice oblíbená strelicie,“ vypravoval Sojka.

Místnosti dominují dvě sochy. „Marie Terezie nechala přestavět Pražský hrad, dala mu První nádvoří s Bránou gigantů. To jsou tihle pánové,“ vysvětluje David Šebek ze Správy Pražského hradu. Původní Platzerovy sochy se na počátku 20. století začaly rozpadat, naši předchůdci je rozbili, pod vlivem novobaroka vyrobili tzv. modeléry, podle nichž pak vytvořili sochy, které se tam nacházejí dodnes. „Správněji je užívat slovo Herkulové, protože Habsburkové odvozovali svůj původ od Herkula,“ poznamenal Sojka.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Tentokrát je expozice věnována císařovně a královně Marii Terezii, od jejíhož narození letos uplyne 300 let.

„Když se podíváte kolem sebe, exponáty se snaží připomenout i obydlí Marie Terezie, rokoko v interiérech. Sedací soupravy měly jemné potahy francouzského původu, jeden obraz zachycuje Marii Terezii jako vzornou matku, druhý ukazuje obléhání hradu Bedřichem Velikým. Výjimečné je, že hrad je zachycen od severozápadu,“ popisuje exponáty historik umění, který, jakmile skončí letošní výstava, začíná připravovat tu další. Ponese se v duchu oslav výročí republiky. Vstupné do Empírového skleníku činí 20 korun.

Reklama

Výběr článků

Načítám