Hlavní obsah
Své pevnosti stavěli asasíny v pohoří Elborz. Foto: Profimedia.cz

V íránských horách se ukrývají zbytky pevností po obávaném společenství

Měli pověst profesionálního společenství vrahů. Pravda, značně jim k tomu dopomohla až popkultura. Asasíni byli organizovanou a promyšlenou náboženskou sektou, která operovala zejména v íránských horách podél Kaspického moře, kde měla své hrady a pevnosti. Nejvýznamnější z nich byl Alamút. Dnes z něj už mnoho nezbývá, i přesto jsou od něj oslnivé výhledy.

Své pevnosti stavěli asasíny v pohoří Elborz. Foto: Profimedia.cz
V íránských horách se ukrývají zbytky pevností po obávaném společenství

Alamút byl hlavním sídlem tajemné a obávané organizace, která fungovala po celá dvě staletí v podstatě na území nepřátelské země. Název pevnosti se překládá jako orlí hnízdo, což je vzhledem k jejímu umístění příznačné — ve své době to byla velmi strategická poloha, která nabízela přehled o veškerém dění v údolí, uvádí server CNN.

Alamút býval hlavní pevností, dnes z něj už mnoho nezbývá.

Foto: Profimedia.cz

Dnes z pevnosti mnoho nezbývá, to ovšem neodrazuje turisty — zejména ty místní — aby se k ní vypravovali třeba o víkendech. Přitahuje je zejména zdejší klidná horská krajina, v níž se pěstují třeba granátová jablka. Pro svou idyličnost byl Alamút pověstný už v dobách, kdy tu asasíni sídlili, tedy někdy mezi 11. a 13. stoletím. Nacházela se tu údajně nádherná zahrada, mimo to rozsáhlá knihovna nebo promyšlený systém vodních nádrží napájených z podzemních pramenů.

Zničila je mongolská invaze

Aby člověk pochopil význam pevnosti, musí nejprve vědět, kdo byli vlastně asasíni. Ačkoli jim zejména moderní kultura, ať už pomocí počítačových her či filmů, nebo i různé mýty vetkly pověst pouhého společenství vrahů, nebylo tomu tak. Jednalo se o organizaci klonící se k šíitské tradici islámu, tedy té menšinové, která se ovšem nadále štěpila, až vznikl specifický náboženský proud zvaný ismá’ílíja.

Od pevnosti je hezký výhled do údolí.

Foto: Profimedia.cz

Lidé, kteří s ním sympatizovali se postupně stali svébytnou organizací, sektou, která stavěla své pevnosti na území říše Seldžuků, klonících se k sunnitské větvi islámu. A jak už člověka napadne, oba proudy byly svými vzájemnými nepřáteli. Mnoho dalších podrobností se ovšem neví, asasíni totiž byli doslova vymazání z povrchu zemského při invazi Mongolů.

Z Alamútu nicméně plánovali atentáty na své nepřátele, zejména vysoké funkcionáře, díky čemuž se o nich víceméně mluví jen jako o vrazích. Přesto jejich název nepochází z anglického slova assassin, tedy vrah, ale z hashshashin, což bylo označení, a zřejmě hlavně nadávka, pro uživatele hašiše a spodinu společnosti.

Postupně tento tajemný řád operoval také na území dnešní Sýrie a pletichařil i s templáři, s nimiž sdílel podobný cíl — zlikvidovat obávaného sultána Saladina. To se jim ovšem nepovedlo. Tak či tak, asasíni po sobě zanechali hned několik pevností a hradů, z nichž některé jsou v mnohem lepším stavu než Alamút, například Rudkhan, ležící ve stejném horském pásmu. Většinu z nich se však podařilo vyplundrovat mongolským nájezdníkům.

Poměrně zachovalý je hrad Rudkhan, který leží od Alamútu vzdušnou čarou asi 140 kilometrů.

Foto: Profimedia.cz

Málokterému z těchto méně významných hradů se ovšem dostává takové pozornosti jako právě Alamútu, který leží asi 100 kilometrů od Teheránu. Všechny jsou ovšem připomínkou jedné mýty opředené kapitoly dějin, která mezi turisty i historiky silně rezonuje.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků