Hlavní obsah

Uprchlíci jako průvodci v berlínských muzeích

Když Rita Bahríová v berlínském Muzeu islámského umění vidí proslulou Halabskou místnost obloženou malovanými dřevěnými tabulemi, začne se jí stýskat po domově. „To je jasné,” říká tato dvaadvacetiletá syrská křesťanka. Spolu s rodinou uprchla ze své vlasti do Německa před rokem a půl. Nyní je jednou z 19 průvodců a průvodkyň, které vyškolila Státní berlínská muzea v rámci ojedinělého projektu.

Foto: Profimedia.cz

Muzeum islámského umění v Berlíně

Článek

Různými muzejními sbírkami německé metropole nyní Rita provádí zájemce z řad uprchlíků v arabštině. Mladá Syřanka si ale za své pole působnosti nevybrala sbírky islámského umění, běžencům chce v Německém historickém muzeu přiblížit historii země, která je přijala.

„Ráda bych, aby se Syřané, kteří právě přišli do Německa, poučili z německé historie," říká Bahríová, která pochází z Damašku. „Dnešní situace v Sýrii se vší tou zkázou se v mnohém podobá situaci v Německu po druhé světové válce. Když Syřané uvidí, jak Německo vypadalo po válce a jak vypadá dnes, může jim to dát naději, že budou moci svou zemi opět postavit na nohy a začít znovu," dodává.

K jejím nejoblíbenějším exponátům patří dvě malby z 19. století, které ukazují lodě s německými emigranty na cestě do Ameriky. „Přesně popisují situaci člověka na útěku," říká mladá Syřanka, která své krajany provádí stálou výstavou o německých dějinách.

Poznávají vlastní kulturu i ty odlišné

Před portrétem Martina Luthera a jeho manželky Kathariny von Bora se rozproudí diskuze. Mohl se Luther jako duchovní oženit a jaká byla tehdy situace žen, ptají se dva mladí syrští muži.

Projekt berlínských muzeí se jmenuje Multaka, což arabsky znamená místo setkávání. Název má prý symbolizovat výměnu kulturních a historických zkušeností. Každou středu odpoledne provádějí uprchlíci ze Sýrie a Iráku jiné běžence po budově Pergamonského muzea, které ukrývá sbírky Muzea islámského umění a Předoasijského muzea, po budově Bodeho muzea se sochařskými sbírkami a sbírkami Muzea byzantského umění a právě i po Německém historickém muzeu.

„Výjimečné je, že to není projekt o uprchlících, ale projekt, který vytvářejí sami běženci," říká ředitel Muzea islámského umění Stefan Weber. „Položili jsme si otázku: Co mohou dělat lidé, kteří mají dobré vzdělání, ale na společenském žebříčku stojí zatím úplně dole a musejí začít nový život," říká Weber, jehož cituje agentura DPA.

„Všem průvodcům jsme řekli: Nemusíte se průvodcovské texty učit nazpaměť. Nejde jen o přenos informací, jde především o to zapojit do výkladu vlastní zkušenosti a mluvit o nich s návštěvníky," říká ředitel muzea. „Všech 19 průvodců od nás dostává stejně jako všichni naši ostatní průvodci 40 eur za prohlídku," dodává.

Foto: Profimedia.cz

Část expozice berlínského Muzea islámského umění

Iráčan Husám Zahím Muhammad provádí po Předoasijském muzeu, jehož sbírky obsahují mnoho exponátů z jeho vlasti. „Tento projekt mi pomáhá se integrovat do společnosti," říká archeolog původem z Bagdádu. „Člověk se na jedné straně naučí znát svou vlastní kulturu a na druhé straně i ostatní kultury, které jsou v multikulturním Berlíně," dodává.

Jeho nejoblíbenějším předmětem je 3000 let stará váza ze sumerského města Uruk, která ukazuje souvislost společenského a náboženského života. „Originál je v Bagdádu, je ale značně poničený," vysvětluje tento devětadvacetiletý Iráčan. „Vrtá mi hlavou, proč nejsou historické předměty v Iráku lépe chráněny. Díla, která teroristické milice Islámského státu v poslední době zničila, jsou přitom nenahraditelná," dodává.

„Jsem tady, abych se dozvěděla něco o německých dějinách," říká jednadvacetiletá Asma Ghanímová z Damašku. V Berlíně je teprve tři měsíce a soustředěně poslouchá výklad Rity Bahríové v Německém historickém muzeu.

Bahríová, která v Sýrii studovala cestovní ruch, má nyní jediné přání: „Doufám, že se budu moci vyučit v oboru hotelnictví nebo cestovního ruchu a najdu si práci."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám