Hlavní obsah

Slováci dohánějí ve službách alpská střediska

Právo, Vladislav Prouza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vidina Čechů o laciné dovolené na Slovensku, populární krátce po rozdělení společného státu, postupně dostala zřejmě poslední ránu z milosti. Euro cenově přiblížilo pobyty ve slovenských turisticky atraktivních oblastech Rakousku.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Pohled z úbočí Kitzsteinhorn na Zellské jezero.

Článek

Pobyt v okolí rakouského Zell am See, top lyžařského centra Evropy pod 3 203 metry vysokým ledovcem Kitzsteinhorn , vzato pouze v poměru cen ubytování a skipasů přesto stále zůstává o bezmála třetinu dražší.

Našinec v Rakousku denně zaplatí o 16 euro víc než ve slovenské Jasné pod 2 024 metry vysokým Chopkem v Nízkých Tatrách. Balíček všech služeb a reálných možností však cenu pomalu vyrovnává. Celodenní skipas na ledovec za 40 euro navíc postrádá smysl, tak dlouho tam málokdo vydrží, stačí od 11 hodin za 32, což představuje o 4 eura vyšší cenu než v Jasné.

:. Vrchol 2 024 m vysokého Chopku.foto: Právo/Vladislav Prouza

Dovolenou na Slovensku prodražuje oslabující česká měna, která od loňského prosince do letošního února klesla oproti bývalé slovenské koruně o deset procent. Kurs nyní stojí na 30,126 slovenských korun za euro, když česká koruna reprezentuje pouhých 1,087 zanikající slovenské.

Zájem o slovenské hory ze zemí, kde euro doposud nezdomácnělo od začátku letošního roku viditelně poklesl. Pozitivum téměř žádné fronty u lanovek a vleků. "Aniž bychom zvýšili ceny o jediný cent, tak jsme zdražili o deset procent. Výrazně pociťujeme úbytek klientely z našich stálých destinací, především z Česka, Polska, Maďarska, pobaltských republik a ruskojazyčných zemí," přiblížil majitel cestovní kanceláře Liptour z Liptovského Mikuláše Bohuš Palovič.

Češi ušetří na skipasech a restauračních službách

Šanci ušetřit oproti rakouským Alpám mají návštěvníci slovenských Tater snad pouze na skipasech a restauračních službách. Vstupenka na lanovky ve slovenském top lyžařském středisku Jasná stále vyjde o dvanáct euro laciněji než do alpského lunaparku Kitzsteinhorn.

Gulášovka v obří restauraci Big Apple ve výšce 2 452 metry pod špičákem vrcholu Kitzsteinhornu stojí o půl centu laciněji než v bufetu pod Chopkem o tisíc metrů níže.

Pobyt v penzionu se snídaní v zimě vyjde shodně okolo dvaceti euro na osobu. Restaurace na Slovensku stále nabízejí v porovnání s Rakouskem o zhruba čtyřicet procent lacinější služby.

:. Pohled z úbočí Chopku na Liptovskou Maru.foto: Právo/Vladislav Prouza

"Ceny jsme oproti loňskému roku s přechodem na euro zvedli. Panák dvaapadesáti procentní slivovice už nestojí řekněme čtyřicet ale padesát myslím českých korun. Nahoru šla i jídla, která vesměs byla nekřesťansky levná. Za pirohy s brynzou už nedáte nějakých sedmdesát korun ale rovnou stovku," přiznal majitel restaurace z Liptovského Mikuláše.

Řetězce supermarketů roztažených po celé Evropě naopak nabízejí řadu produktů na Slovensku dráž než stejné obchody v Česku neřkuli v Rakousku. Litr benzinu natural 95 mírně pod jedno euro představuje cenový kontrahit Slovenska.

"Patrně máme v poměru k průměrným příjmům vůbec nejdražší pohonné hmoty v Evropě. To se pochopitelně promítá do cen ostatních komodit. Nevím, jak to Slováci s platy od pěti do sedmi set euro utáhnou. Odlivu české klientely se přesto neobávám. Jde o první spíše  psychologický vjem," podotkl provozovatel stylové restaurace Koliba Krajinka u Ružomberoku. 

Konkurence zareagovala okamžitě

Průnik eura na Slovensko nastartoval hned zkraje ledna tvrdou konkurenci na poli cestovního ruchu. Alpská střediska okamžitě využila psychologického momentu lidí beroucích Slovensko za regulérní euro zemi - tedy nikoliv jako cenově vlídný dovolenkový ráj.

"Konkurence, hlavně  rakouská a italská, reagovala na danou situaci velmi rychle a promptně. Zapracovala s cenovými nástroji a snížila ceny základních produktů  skipasů a aquapasů včetně cen ubytovacích a stravovacích služeb takovým způsobem, že jsou nyní v porovnání se Slovenskem stejné ne-li nižší," upřesnil Palovič.

Zájem o Slovensko letošní zimu snížila i ekonomická a nedávná plynová krize mající vliv především na počet turistů z Ruska a Ukrajiny představující pod Chopkem tradičně  výraznou část zahraniční klientely. "Lidé jsou  opatrnější a zvažují potřebu cestovat. Podle poslední  statistiky z Moskvy, zájem o zimní lyžařskou dovolenou klesl oproti minulému roku na 19 až 20 procent. Plynová krize způsobila, že mnozí lidé se kvůli obavám z nedostatku plynu báli na Slovensko cestovat," poznamenal Palovič. 

Tatry neztrácejí  kouzlo

Slovensko vítězí nad Rakouskem, kde s německou dokonalostí všechno bezvadně klape, kouzlem nechtěného. Roli hraje pro Čechy žádná jazyková bariéra. Středisko Jasná - Chopok sever a jih sice nedosahuje technické dokonalosti alpských lyžařských lunaparků, zato dýchá přirozeným dechem divočejší, člověkem zcela neosedlané přírody.

Jasná nabízí příležitost stále  objevovat nové sjezdařské trasy a jedinečné freeride zóny. Šance pro dobré lyžaře nerušeně sjíždět po ránu panenské svahy a oproti Krkonoším nesrovnatelné možnosti skialpinismu. 

:. Stylový areál hotelu Koliba Gréta v Liptovské Sielnici. foto: Právo/Vladislav Prouza

"Upřímně řečeno úroveň služeb v Krkonoších, kam jezdím každoročně stejně jako sem, lze nyní jen těžko srovnat. Tady to šlo za poslední dobou skokově nahoru a to nepatřím k lidem upřednostňujícím při výběru dovolené cenu," srovnává starší Moravák. Podmínky letos umožňují střídat na lyžích severní  a jižní stranu Chopku.

Trojici pilířů severní strany Chopku - Zahrádky s populární šestisedačkovou lanovkou Bublina, Jasnou a Otupné dokonale propojuje pavučina sjezdovek protkaná sítí traverzů. Brány areálu otevírá kromě kabinky v Otupném každá z pětice lanovek.

Křižovatku sjezdovek, odkud lze jednoduše pokračovat  kamkoliv,  představuje kóta Luková ve výšce 1 670 metrů. Podobnost slovenské Jasné s rakouským Kitzsteinhornem připomíná pohled do údolí v prvním případě mezi horskými štíty posazenou  hladinou přehrady Liptovská Mara a druhém plochou zellského jezera.  Ceny ubytování v lepších penzionech přesahují od Demänovské doliny nahoru k Jasné dvacet euro za osobu.

:. Thermální bazény v Bešenové.foto: Právo/Vladislav Prouza

Ubytovat se lze laciněji v okolí Liptovského Mikuláše, kde vyrůstá řada stylových rekreačních středisek. Možnost bydlet od 16 eur na osobu se snídaní ve srubovém hotelu nebo stylové dřevěnici s kuchyňkou nabízí areál Koliba Gréta v Liptovské Sielnici na břehu Liptovské Mary. Vzdálenost do Jasné je sice 25 kilometrů.

Gréta vzdálená deset kilometrů od skiparku v Ružomberoku a osm kilometrů od Thermal parku Bešenová zato slibuje větší možnost lépe poznat oblast Liptova. Penziony vzdálené pětadvacet kilometrů od nástupní stanice lanovky na Kitzsteinhorn účtují minimálně dvacet euro za osobu se snídaní.  

Lék na úbytek Čechů aplikují v Bešenové

Lék proti odlivu české klientely ovšem pouze lokálně aplikovatelný našli v tatranském Thermal parku Bešenová. "Češi zde mohou nadále platit českými korunami přepočítávanými v mírně lepším poměru oproti oficiálnímu kurzu. Nabízíme navíc řadu zvýhodněných zimních pobytových balíčků, skipasy, bezplatné skibusy a relaxační programy," vypočítavá marketingový ředitel bešenovského Thermal parku Miroslav Parobek.

Vitalitu lze v Bešenové po celodenním lyžování načerpat v termálních bazénech, kde si lízali rány už keltští válečníci nebo v originálním vitálním světě. Svět dokonalé harmonie lidského ducha a přírody, kam otevírá dveře lněný hábit na holém těle, tvoří soustava léčivých saun od mentolové přes římskou, solnou nebo klasickou finskou po uklidňující tepidárium.

Klid podtržený relaxační hudbou střeží tygři v životní velikosti vytesaní z indického polodrahokamu ónyx. Raritu, jakou se nemůže pochlubit žádný z alpských aquaparků, nabízí posezení ve vyhřívaném křesle ze 24 karátového zlata. Člověk se zde jednoduše v rouše Adamově načas oprostí od klopotů reálného světa.

Slovenský cestovní ruch by měl změnit cenovou politiku

Terapii na nynější slovenskou euronemoc vidí právník a odborník na cestovní ruch Palovič především v celoplošné aplikaci prozíravé cenové politiky.

"Určitě se bude  u nás nadále pracovat s cenami, myslím směrem dolů. Jde o věc správných analýz a odvahy najít v cenových kalkulacích rezervy. Systémové řešení  vidím v tom, že stát konečně začne brát cestovní ruch vážně, doslova jako průmyslové odvětví," dodal Palovič.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám