Hlavní obsah

Saský Königstein: Nedobytná horská pevnost nad údolím Labe

Za pouhých dvacet minut jízdy od hraničního přechodu Hřensko dorazíte k největší vojenské pevnosti v Evropě, rozkládající se na jedné ze stolových hor v saské části Labských pískovců. Königstein se svými více než padesáti stavbami, náměstíčky, cestami a zahradami vypadá dodnes jako malé město. Areál, u jehož počátků stál ve 13. století český král Václav I., lze navštívit po celý rok.

Foto: Petr Horník, Právo

Mezi nejstarší stavby na Königsteinu patří hradní komplex Georgenburg.

Článek

Přímo pod hradbami mohou parkovat jen autobusy a vozidla pro zdravotně postižené, ale z parkovací garáže u příjezdové silnice, kde necháte auto (na celý den za 8 eur), to je do útrob pevnosti přibližně jen čtvrthodina cesty. Počítejte ovšem s několika desítkami metrů převýšení, které si můžete zkrátit použitím výtahu zahrnutým v ceně vstupného.

Za výšlap na Königstein v nadmořské výšce 361 metrů budete odměněni výhledy na údolí Labe, Saské Švýcarsko, východní výběžek Krušných hor, město Pirna a Drážďany.

Využití se měnilo

Využití nikdy nedobytého komplexu se v průběhu bezmála 800 let proměňovalo. K původnímu středověkému hradu v první polovině 16. století nakrátko přibyl klášter.

V rabštejnském podzemí bývala nacistická zbrojní továrna

Cestování

Několik desítek let po jeho zrušení se z hradu začala budovat pevnost, která sloužila také jako státní vězení. Obrannou funkci přestala plnit ještě před první světovou válkou — vznikla tu ozdravovna i tábor válečných zajatců. Veřejnosti se pevnost poprvé otevřela ve 20. letech minulého století.

Každý, kdo je zvyklý navštěvovat „obyčejné“ hrady a zámky, bude ohromen rozlehlostí celého areálu. Monumentálně působí už hradby vybudované na pískovcových skalách, pod nimiž vede přístupová cesta.

Foto: Petr Horník, Právo

Na západní, ohroženější straně hradeb jsou dodnes umístěna děla.

Právě tady, na západní straně s mírným terénem, byl Königstein nejzranitelnější — ze severu a jihu ho totiž chránilo Labe a na východě prudké svahy. Není tedy divu, že sem byly namířeny kanony a systém bran, které jsou už 400 let jediným vstupem do pevnosti, v sobě skrývá důmyslné obranné prvky.

Česká stopa

Na konci dřevěné rampy se nachází hlavní brána, před kterou v minulosti býval padací a později sklápěcí most. Zdobí ji mimo jiné polská koruna a iniciály a reliéf saského panovníka Augusta Silného.

V Tmavém průjezdu, který následuje, je v klenbě zabudován katapult, najdete v něm i otvor, kterým se na protivníka mohla lít horká smůla nebo vařící voda. Bránová budova, v jejíž části se nacházel například i byt velitele a jeho rodiny, patří do hradního komplexu Georgenburg.

Foto: Petr Horník, Právo

Jediný přístup do pevnosti vede už čtyři sta let přes důmyslný systém bran.

V těchto místech císař Karel IV. podepsal v roce 1356 plavební privilegium pro české obchodníky, ovšem tuzemská stopa vede až do roku 1233, kdy byl „Králův kámen“ poprvé zmíněn v listině Václava I. Na počátku 15. století se areál, v němž už stály minimálně tři objekty – zárodek dnešního Georgenburgu, dům purkrabího (dnes dům velitele) a hradní kaple (aktuálně posádkový kostel), dostal do vlastnictví saských šlechticů.

Procházka po hradbách

Kromě výletů do historie Königstein nabízí i úchvatné výhledy do okolí, které si můžete vychutnat během procházky po hradbách. Bezbariérový okruh podél vnější zdi pevnosti je dlouhý 1,7 kilometru a minete na něm řadu významných staveb. Jednou z nich je Friedrichsburg, osmiboký pavilon, který měl sloužit především jako pozorovací věž. V přízemí stávala děla k obraně a v patře se konaly dvorské slavnosti.

Foto: Petr Horník, Právo

Friedrichsburg vznikl jako pozorovatelna.

V květnu 1589 na tomto místě kníže Christian I. Saský položil základní kámen vojenské pevnosti a v únoru 1728 tu August Silný hostil pruského krále Friedricha Wilhelma I. a jeho syna. Událost dala vzniknout názvu Friedrichsburg. O tři roky později byla jednoduchá renesanční budova přetvořena do stylu baroka, což obnášelo mimo jiné přístavbu venkovního dvojitého schodiště. Sál získal slavnostnější ráz díky nástěnným malbám, svícnům a zrcadlům.

Potopení Titaniku. Tragédii připomíná muzeum v Belfastu

Cestování

Na některých místech podél hradeb narazíte na děla strážící přístupovou cestu k západní straně pevnosti. Úseky se stromy, upravenou zelení a lavičkami střídají místa zastavěná nejrůznějšími objekty, třeba Klenotnicí. Jde o budovu odolnou vůči bombám, která vznikla v roce 1855 pro úschovu saského státního pokladu. Dnes se v ní nachází expozice.

Pověst nedobytné pevnosti získal Königstein už po třicetileté válce, kdy se na něm před nepřáteli schovávaly drážďanské umělecké předměty a cenné dokumenty.

Stará zbrojnice

Z dalších významnějších staveb při procházce spatříte například Starou zbrojnici z konce 16. století. Tamní sbírku historických zbraní si prohlédl i car Petr I. V roce 1873 tu bylo zřízeno patnáct místností pro civilní vězně, zejména politické z řad novinářů, umělců či učitelů. Během obou světových válek ve zbrojnici bydleli zajatí ruští a francouzští důstojníci.

V přízemním sále je umístěna expozice drážďanského Vojenského historického muzea armády. Součástí objektu byly kasematy určené k chovu zvířat.

Středomořský ostrov projedete za hodinu. Nudit se ale nebudete

Cestování

Opodál, poblíž důstojnického kasina se nacházejí takzvané pekařské kasematy, kde se pekl chléb až do roku 1945. Na stejné úrovni, jen kousek směrem do centra komplexu, stojí nejstarší dosud dochovaná kasárna v Německu. Pocházejí z let 1589 až 1590 a ve čtyřiašedesáti místnostech v nich byli ubytováni vojáci s rodinami.

Dnes je tu v provozu restaurace. V samém středu stolové hory pak leží náměstíčko s budovou, která měla chránit studnu – s více než 152 metry jednu z nejhlubších v Německu – proti větru, dešti a ostřelování.

Foto: Petr Horník, Právo

Výhled na údolí Labe a krajinu Saského Švýcarska

V objektu najdete infocentrum a také expozici, ve které se podíváte do osvětlené šachty studny nebo na to, jak se čerpala voda pomocí starého elektromotoru z roku 1911. Vzhledem k tomu, že Königstein má podobu jednoho velkého muzea, výstavních prostor je v areálu celá řada.

Nahlédnout lze například do velitelského hřebčína, zbrojnice i bytu velitele, který se dochoval ve stavu z roku 1900. Jeho součástí je obývací pokoj, pracovna, pokoj velitelovy manželky a kuchyň s vodovodem pitné vody, sporákem a ledničkou.

Zámeček s proviantem

Rovněž v úplném centru pevnosti narazíte na bývalý renesanční zámeček Magdalenenburg, postavený v letech 1621 až 1622 nad sklepy středověkého pivovaru vytesanými do skály. Objekt sloužil jako bombám odolný sklad proviantu – alkoholu, octa, obilí, luštěnin a soli — a zázemí pro členy saského dvora, kteří na pevnost zavítali.

Foto: Petr Horník, Právo

Sklepení bývalého renesančního zámečku Magdalenenburg

Ve sklepě byly uskladněny tři obrovské sudy s vínem. Největší měl objem 238 000 litrů. August Silný ho nechal vyrobit v roce 1725 z dubového dřeva a bohatě ozdobit řezbami a číšemi z drahých kovů.

Hned vedle stojí posádkový kostel, nejstarší budova na Königsteinu. Ve 13. století vznikl jako kaple českého královského hradu, o tři sta let později ho využívali celestýnští mniši. Na první posádkový kostel v Sasku byl vysvěcen v roce 1676. Nejen jeho okolí, ale prakticky celá „zelená“ část areálu pevnosti je upravena do podoby parku s četnými zákoutími, cestičkami a možnostmi posedět na lavičce nebo se občerstvit.

Foto: Petr Horník, Právo

Nejstarší posádkový kostel v Sasku

Psa můžete vzít s sebou
Pevnost je otevřena po celý rok každý den: od dubna do října od 9 do 18 hodin, od listopadu do konce března zavírá o hodinu dříve.
Plné vstupné činí v letní sezoně 13 €, v zimní 10. Děti do šesti let neplatí nic.
Za 3,50 eura si můžete zapůjčit audioprůvodce v češtině, a to i zábavnější verzi pro děti.
Do areálu s výjimkou výstavních prostor lze přijít se psem na vodítku.
Více informací na: festung-koenigstein.de

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám