Hlavní obsah

Příběh Němce, který se rozhodl být Čechem

Právo, Petra Kosová, Český Rozhlas

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ačkoli vychvaloval Čechy do nebes, nikdy si ho nevšimli ani čeští vlastenci nebo obrozenci. Zapomenutá osobnost, kterou se snaží vylovit z archívů barokních perel severního Plzeňska příběh s příznačným názvem Mauritius Vogt: příběh Němce, který se rozhodl být Čechem.

Článek

Jan Jiří Vogt přišel do Čech coby dítě z Německa koncem 17. století; otec, zeměměřič, dostal práci v klášteře v Plasích. Vogt vystudoval pražskou filozofickou fakultu, vstoupil do plaského cisterciáckého řádu a přijal řeholní jméno Mauritius.

Nemůže být však ani řeči o tom, že by se uzavřel v klášteře a oddal se meditacím. Mauritius Vogt hodně cestoval, pobýval například v klášteře v Tyrolích nebo na studiích v Itálii, působil u dvorů šlechtických rodů.

Jedním z důležitých pobytů byl zámek Manětín, kde i hojně komponoval, neboť se také věnoval intenzívně hudbě, jako varhaník, skladatel i jako vychovatel. Některé jeho skladby se zachovaly, ale jen málokdy se hrají a převážně ve výběru autorů západních Čech.

Zámek Manětín

Barokní krasavec, zámek Manětín, leží nedaleko kláštera v Plasích a také nedaleko Mariánské Týnice, klášterního proboštství. Tam Vogt trávil závěr svého života a v roce 1730 tam i zemřel. Pohřbený je však v Plasích.

"Rodem byl Němec, ale osudem Čech," říká o něm Irena Bukačová, překladatelka jeho děl z němčiny a z latiny a také ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska - Mariánské Týnice. Vogt byl sice německé národnosti a Evropa pro něj byla otevřena dokořán: on se ale rozhodl psát "u nás" a myslel tím Čechy a Moravu.

Ostatně jeho úspěšné dílo, které jako jediné z jeho tvorby vyšlo tiskem v roce 1712, se jmenuje Das jetzt lebende Königreich Böhmen. Jedná se o cestopis, v němž Vogt opěvuje vlastnosti Čechů a bohatství českého království. Například tvrdí, že v žádné jiné zemi není tolik nádherných kostelů jako v Čechách. Kromě toho knihu doprovází v pořadí čtvrtá celková mapa Čech, jejímž autorem je právě Vogt. Atraktivní jsou i veduty jednotlivých měst.

O hudbě i geologii

Cisterciácký řeholník napsal ještě pojednání o hudbě, pak kroniku kláštera Tilia plassensis (Lípa plaská) a potom dílo Bohemia et Moravia subterranea věnované podzemní říši zemí českých: tedy geologii, ale radoval by se z ní i mystik. V případě všech těchto děl se pracuje na překladech, cestopis se slavnou mapou by měl vyjít do konce tohoto roku, nejpozději v roce příštím.

O Mauritiovi Vogtovi se můžete dozvědět více v neděli 12. listopadu v rámci vysílání cyklu Českého rozhlasu Česko - země neznámá na regionálních stanicích Českého rozhlasu. (Více na adrese www.rozhlas.cz/regiony)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám