Hlavní obsah

Otevírání holandské plavební sezóny s návštěvou historického centra Utrechtu

Na apríla se v loděnici Hatenboer Yacht Charter v Nieuwegeinu sešla bezmála stovka nedočkavých skipperů. Někteří byli zkušení, jiní naprostí začátečníci. A všichni se těšili na první jarní plavbu po kanále Vecht a slavnostní ceremoniál, při kterém se velkým klíčem odemkla holandská plavební sezóna. Zlatým hřebem celé akce pak byla plavba historickým centrem Utrechtu.

Otevírání holandské plavební sezóny s návštěvou historického centra Utrechtu

Ačkoliv jsou Holanďané zvyklí na čilý ruch na vodě, v jejich očích bylo znát překvapení i zájem, když naše flotila lodí projížděla okolo. Přece jen se na úplném začátku plavební sezóny na kanálech běžně tolik lodí neprohání. Navíc lodě vypadaly na první pohled stejně, lišily se jen různou velikostí a stářím.

Třináct lodí s českými posádkami se vydalo druhého dubna na dvoudenní okružní plavbu pod vedením zkušeného kapitána Pavla Kocfeldy. Největší část skipperů (osoby se zkouškou vůdce malého plavidla) tvořili začátečníci, kteří si sem přijeli vyzkoušet řízení lodě pod dozorem zkušených kapitánů úplně poprvé. Při zkušební plavbě se učili nejen vázat uzly, udržet rovný směr lodi, který při větším větru může být tvrdým oříškem, ale i ostatní manévry, např. připlouvání k molu.

Druhá část skipperů si přijela připomenout všechny krásy plavby a po dlouhé zimě opět dostat cit do prstů a nasát příjemnou holandskou pohodu.

Odemykal Pepek kanálník

Po pár metrech za loděnicí Hatenboer Yacht Charter v Nieweigenu se zastavila celá flotila, aby slavnostně otevřela letošní plavební sezónu na holandských kanálech. Pepek kanálník, holandská obdoba Pepka námořníka (ano, zde se nepluje po moři, ale většinou po kanálech, řekách a jezerech) několikrát otočil klíčem na pravoboku, levoboku a na zádi lodi a pak s grácií šplouchl s klíčem o hladinu vody. Kanály se otevřely a flotila mohla vyplout.

Slunce nádherně svítilo, což vyhnalo řadu lidí z domků na zahrádky, které místním končily přímo u kanálu. Propracovaný systém zdymadel v Holandsku totiž zajišťuje bezpečí před povodněmi. Nikdo se proto nebojí rozestavět si celoroční posezení přímo na břehu kanálu.

S úsměvem na nás mávaly malé děti, ale i senioři na procházce. Potkali jsme řadu výletníků na jízdních kolech. Zajímavé je, že jsme po celou dobu neviděli ani jedno horské kolo. Všichni zde jezdí na lehkých, modelově „starých“, avšak velice pohodlných jízdních kolech, na kterých sedí pěkně vzpřímeně.

Holandské posezení-poležení přímo na břehu kanálu

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Podél cesty naše flotila míjela majestátní mlýny, které dotváří tradiční kolorit země. Fotografové na lodích potrápili spouště a cvakali jako o život skoro celou plavbu. Gurmáni si nenechali ujít návštěvu domácí sýrárny De Willigen, kde voněly desítky druhů sýrů, a před domem se pásly ovce.

První den všem začátečníkům pomalu docházelo, jak se taková obytná motorová loď vlastně ovládá. A přistání u břehu už se nezdálo tak obtížné, ale to ještě netušili, co je čeká druhý den v Utrechtu. Noc celá posádka přežila na lodích uvázaných na přírodním uvazišti u městečka Loenen.

Kličkování centrem Utrechtu

První část plavby předměstím Utrechtu připomínala spíše vietnamskou kolonii, kde bylo pospojováno několik plechových domků bez oken umístěných na vodě. Tyto hausbóty lemovaly kanál po obou stranách, při proplouvání kolem byl jen těžko zaznamenatelný čilý ruch z druhé strany, šlo totiž o plující „bordely“. Ale hned za první plavební komorou se otevřelo starobylé kamenné centrum.

Utrecht

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Kvůli nízkým mostům bylo nutné sklopit stožárek s vlajkami a poskládat plastové židle na palubě tak, aby se po stranách neodřely, když se sloupy mostů nebezpečně zužovaly. Patnáctkrát si na horní palubě musela celá posádka kleknout, aby se vešla pod most.

Na úzkém kanále se jelo velmi pomalu, a opatrně se podplouvaly nízké mosty. Zpočátku se všichni báli, že se loď odře, ale když posádka proplouvala kanály podruhé, většina už věděla jak na to. Ani pak nepoužili pomocný přední motor - propeller, kterým se natáčí v krizových chvílích špička lodi.

Mezi starými kamennými mosty jsme potkávali další výletníky na kajaku, gondole, malých člunech, ale i poměrně dlouhou prosklenou loď zařízenou jako restaurace. Bylo trošku děsivé potkat takto dlouhou loď v zalomeném mostě na konci Utrechtu, kde nedohlédnete na druhý konec.

Utrechtské grachty

Utrechtské náplavky podél kanálů leží hluboko pod úrovní ulic. Jsou sice užší než v Praze, přesto na nich najdete mnoho kaváren a restaurací. Městským kanálům se pak říká grachty. Náplavky původně sloužily pro nakládku a vykládku zboží, které se dopravovalo na lodích. Pak se vykládalo přímo do sklepů a skladů. A ty jsou dnes ideálním místem pro vinárny s terasou, butiky či dílničky umělců.

Staré sklepy se na nábřeží proměnily v obchůdky nebo kavárničky.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Mosty za Utrechtem se zavíraly v půl čtvrté odpoledne, proto naše posádka ve městě příliš neotálela a vyplula včas. Poměrně kuriózní situace nastala v momentě, když kapitán zjistil, že mosty obsluhuje jen jedna osoba a musí tak otevírat všechny čtyři mosty. Při takovém počtu lodí to bylo s automobilovou dopravou na mostech poměrně zdlouhavé, když střídavě pouštěl lodě a auta.

Na závěr naše posádka přeplula Amsterdamsko – Rýnský kanál a vplula do malého a klidného kanálu, naposled si pokročilí začátečníci vyzkoušeli otáčení lodě na místě, připlouvání lodě ke břehu a proplouvání úžinou. Připlutí do loděnice a navázání se na další loď už pak bylo samozřejmostí.

Rady na cestu

Půjčování lodí a dokumenty

V Holandsku nepotřebujete mít průkaz vůdce malého plavidla (VMP), ale před tím než vám půjčí loď, si s vámi objedou v loděnici malé kolečko. Nejlepší je mít potvrzení (logbook), že jste absolvovali výcvik na lodi, například dvoudenní zkušební plavbu. V České republice probíhají obdobné cvičné plavby - dvou, čtyř a osmihodinové.

Dobrý pronajimatel v České republice poskytuje také materiály o doporučených plavebních trasách, detailní plavební manuály (např. s informacemi jak manévrovat, jak vyvazovat loď, jak proplouvat pod mosty a plavebními komorami atd.). Spolu s informacemi, co dobrého v Holandsku ochutnat, ale co je dobré si přivést z Čech. Například alkohol je v Holandsku dražší a vyplatí se vzít si jej z domova (při plavbě však nepít).

 

Než vyplujete

Než vyplujete, projděte si nejprve detailně plán cesty. Některé komory a mosty jsou zpoplatněné, proto je nutné se připravit a mít po ruce drobné mince. V Holandsku jsou desítky plavebních tras, které se liší svojí náročností. Pokud jste začátečníci, vydejte se raději na sever země, do Fríska, kde není takový provoz a nepotkáte ani zdymadla. Ti, kteří si více věří, pak mohou vyzkoušet plavbu Amsterodamem nebo Utrechtem.

 

Ochutnejte místní speciality

Holanďané se vyžívají ve smaženém jídle, proto obalují a osmaží rizoto nebo nudle se zeleninou a masem. Doporučuji ochutnat jejich výborné „goulash kroket“, což jsou krokety plněné gulášem, nebo vyzkoušejte „frikandel“ - fritované mleté jemně kořeněné maso. K dochucení nabízí desítky různých omáček a tatarek. Pro dětské mlsné jazýčky mají mezi mlékem a jogurty „vla“, což svou chutí připomíná puding nebo šodó.

 

Návštěva Utrechtu

Klikaté uličky mají příjemnou „benátskou atmosféru“. Potkáte tu i gondoly. Kostely v Utrechtu jsou postaveny tak, že vzdušnou čarou připomínají tvar kříže. V jeho středu najdete krásný Dóm ze 13. století, jeho střední část poničila roku 1674 obrovská bouře. Pokud budete mít víc času, vydejte se do Národního muzea hracích hodin a orchestrionů nebo do Muzea železnic, kde mají lokomotivu až z roku 1886.

 

Počasí

V Holandsku je přibližně stejné počasí jako u nás. Jen zde občas vítr od moře nabírá větší sílu a na rovinaté krajině se lehce rozběhne dál. Proto je s sebou lepší mít pořádnou šusťákovou bundu a kšiltovku.

 

www stránky

Dovolená v Holandsku na lodi: www.holandskonalodi.cz

Informační stránky o Holandsku: www.holandsko.cz

Kapitánské zkoušky VMP: www.rekoplavba.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků