Hlavní obsah

Němci a jejich uzeniny: láska až za hrob

Právo, Vladimír Plesník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vedle Braniborské brány, Říšského sněmu a bohyně Nefertiti v Novém muzeu nechybí tato adresa v žádném lepším průvodci po německé metropoli. Stánek Konnopke v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg pod viaduktem linky metra U2 na ulici Schönhauser Allee si udržuje už 82 let pověst jedničky ve svém oboru.

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Uzeniny jsou vášní všech Němců.

Článek

Ve frontě na pikantní dobrotu jsou si všichni rovni – boxer Henry Maske, japonská turistka neodkládající videokameru ani při baště, exkancléř Gerhard Schröder nebo polský zedník ve vaťáku a žluté helmě. Nad hosty duní soupravy metra, kolem auta a tramvaje. Moc si nepopovídají, ale currywurst, voňavý buřtík na kari, stojí za to.

Když loni vše nasvědčovalo tomu, že bufet budou muset kvůli rekonstrukci silnice uzavřít, strhlo se opravdové pozdvižení. Umírnění stoupenci legendární klobásky žádali uspořádání referenda. Radikálnější se rovnou domáhali toho, aby je radnice utrpení z několikatýdenního „absťáku“ ušetřila a stavbu zatrhla.

Když to loni vypadalo, že bufet budou muset na čas uzavřít, strhlo se pozdvižení

Jak to tak v Německu chodí, našel se kompromis. Úřady se se stavební firmou dohodly na co nejkratší „odstávce“ stánku.

„Otec v roce 1960 přivezl currywurst ze Západního Berlína k nám na východ. V NDR se ovšem nevyráběl kečup. Rodina zkoušela všechno možné – rajčatový protlak z Československa nebo mletou papriku z Maďarska. Nakonec se povedlo,“ vzpomíná Waltraud Zievogelová, 76letá dcera Maxe Konnopkeho, přičemž recept na kečup rodina střeží tak důkladně jako Coca-Cola složení svého nápoje.

Je libo třeba humří klobásu?

Slabost našich západních sousedů pro klobásky, vuřty, párky, jelítka, jitrnice a salámy je proslulá. Každý z nich jich spořádá v průměru 30 kilogramů za rok. Nekonzumují je pouze za studena, ale také vařené, smažené a grilované.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

V pouličních stáncích doslova po celé zemi vám nabídnou třeba kromě proslulého vuřtu na kari i frankfurtské párky.

Jen vuřtů na kari se ročně prodá v SRN na 800 miliónů. V některých krajích si obyvatelé oblíbili speciality, jako je humří klobása nebo párek z prasečího žaludku.

„U nás vyráběné uzeniny jsou mimořádně kvalitní,“ říká Gero Jentzsch, tiskový mluvčí Německého sdružení řezníků.

„Pro jejich přípravu platí velmi přísná nařízení. Celkem 68 stránek zákonů a vyhlášek kupříkladu podrobně popisuje, jaké přísady můžete či naopak nikdy nesmíte použít pro výrobu každého z 1500 druhů uzenin,“ dodává.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

A tak německé masné výrobky mohou kromě bylin, koření, vepřového, telecího a hovězího masa obsahovat i skopové a drůbeží maso či zvěřinu. Ale zejména krajové uzeniny bývají víc než jen maso a tuk. Bramborový salám z Hesenska tvoří z třetiny skutečně brambory. Naopak v Dolním Sasku přidávají jako specialitu do masných výrobků mrkev.

Šejdíře čeká trest

Oblíbená durynská pečená klobáska se vyrábí stejným postupem již více než čtyři staletí. Nařízení z roku 1613 přísně vymezuje nejen, jak má vypadat a z čeho má být vyrobena, ale současně stanovuje výši trestu pro každého uzenáře, který by se tím neřídil.

„Pečená klobása z Durynska nebo Norimberku musí mít vždy přírodní střívka, žádnou umělou slupku,“ připomíná Heike Molkenthinová ze sdružení výrobců této vyhlášené pochoutky.

Reklama

Související témata:

Související články

Když turisté jezdí za sladkými delikatesami

Lidé se rozplývají nad italskou zmrzlinou, bílým jogurtem s medem v Řecku, nad holandskými vaflemi či portugalským pastel de nata. Každá země má svou sladkost,...

Výběr článků

Načítám