Hlavní obsah

Nejvyšší vrchol Malé Fatry lze pokořit snadno, rychle a levně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Při cestách po Slovensku bývá mnohdy jednou z možností, jak poznat krásu tamních hor, vydat se na vysokohorskou túru nebo si výstup usnadnit finančně dost náročnou lanovkou. Nic z toho nehrozí při zdolání nejvyššího vrcholu Malé Fatry, kterým je Velký Kriváň (1 709 m n. m.).

Foto: Petr Hejna

Velký Kriváň

Článek

Kabinová lanovka vyráží z Vrátné doliny a končí ve stanici Chleb pod Snilovským sedlem, které leží ve výšce 1 490 m n. m., cena za obousměrné vyvezení se na e-shopu nabízí za 14 eur, přímo na pokladně činí 15 eur - rezervace týden dopředu zde netřeba a parkování je zdarma.

(Pro srovnání: například lanovka na Lomnický štít a zpět vyjde přes 40 eur na osobu, parkování také není zadarmo - a navíc je nutné lístky koupit týden předem a dolů se vrátit v pevně daný čas.)

Foto: Petr Hejna

Pohled do údolí Váhu

Již cestou se z kabinky otevírají pěkné pohledy na okolní krajinu, po vystoupení z lanovky lze snadno dojít cestou vedoucí vpravo na Velký Kriváň. (Kriváň, bez přídomku „Velký“, se tyčí ve Vysokých Tatrách a malý opravdu není, dosahuje nadmořské výšky 2 495 metrů, jeho výrazně tvarovaný vrchol byl stejně jako Devín symbolickým místem národní hrdosti pro Štúrovce, kteří na něj podnikali výstupy).

Foto: Petr Hejna

Vrchol Chlebu

Cesta nalevo vede na Chleb (1 646 m n. m.), odkud je rozsáhlý kruhový výhled na horskými loukami pokryté hřebeny Malé Fatry a do údolí Váhu s elektrárenskou vodní nádrží Krpeľany.

Zdatnější turisté odtud mohou pokračovat po červené turistické trase hřebenovou cestou na Velký a Malý Rozsutec, z Velkého Kriváně pak vede tatáž turistická trasa přes Pekelník na Malý Kriváň a pochopitelně stejně jako první zmíněná i dál s možnými odbočkami na jiné turistické trasy a k cílům pod horami.

Foto: Petr Hejna

Tiesňavy

Tato lokalita Malé Fatry, zvaná Krivánská Malá Fatra, má od roku 1988 statut národního parku a její území vymezují řeky Váh, Orava a říčka Varínka. Varínka (celková délka toku 24 km, do Váhu se vlévá v obci Varín proti Strečnu) kopíruje silnici vedoucí Vrátnou dolinou od parkoviště u lanovky k Terchové, kde nelze nepřehlédnout zhruba v polovině NPR Tiesňavy, označované jako brána Vrátné doliny.

Foto: Petr Hejna

Varínka

Přímo u silnice jsou to divoké kaskády, nad nimi se tyčí skalní útvary, které je možné obhlédnout zblízka po zdatným jedincům určené turistické trase, nabízející spoustu výhledů i možností identifikovat skalní útvary, pojmenované například Mnich, Velbloud, Krokodýl, Varhany, Jánošíkovo lože a podobně.

Ten Jánošík ve skalách fiktivně nelehal náhodou, právě Terchová, pro změnu známá coby vstupní brána do Malé Fatry, je jeho rodiště. Proto zde bylo zřízeno jemu věnované muzeum a stojí zde i nepřehlédnutelná ocelová socha, tak trochu připomínající svým pojetím a výškou přes sedm metrů známé Stalinovo sousoší, které shlíželo na Prahu z Letné.

Foto: Petr Hejna

Vrcholová cesta na Velký Rozsutec

Opravdu zdatným turistům jsou určeny Jánošíkove diery, kde se na Hlbokom potoku nachází soustava vodopádů, ve vrchní části přístupných pomocí lávek a žebříků - jedná se o něco podobného, co je charakteristické pro Slovenský ráj.

Malá Fatra nabízí mnoho přírodních krás jak fyzicky zdatným, tak možnosti vychutnání tamní přírody i těm, kterým věk nebo nemoci ubrali na silách a výkonnosti. A tak: „Vzhůru do hor!“ - a klidně i tou lanovkou.

Dvanáct nejkrásnějších přírodních zázraků České republiky

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám