Největší horké jezero Evropy dokáže zázraky

Hévízské jezero, chlouba pětitisícového městečka v jihozápadním Maďarsku, má na kontě významné „nej“. Je totiž největším horkým jezerem v Evropě. Lze se v něm koupat celoročně, přestože v zimě teplota vody o několik stupňů klesá. Zatímco v létě je vyhřátá na 33 až 34 stupňů Celsia, v zimě se drží okolo 26 až 28 stupňů Celsia.

Nepočítejte s tím, že v Hévízském jezeře doženete sportovní deficit ze zbytku roku. Plavání tu sice není zakázáno, ale je doporučeno ho spíše omezit, aby srdce nedostávalo zabrat více, než je zdrávo. O zdraví tu přece jde v první řadě. Na druhou stranu, kdo by si stěžoval, když dostane příkazem odpočinek?

Omezený je také samotný pobyt v jezeře. „Lidé by se měli koupat 20 až 30 minut, poté na stejnou dobu vylézt ven, a následně mohou zpátky do vody,“ říká terapeut z místních lázní. Upozorňuje, že pacienti se srdečními chorobami by se měli držet spodní časové hranice.

Mírně radioaktivní voda s obsahem síry, alkálií, hydrogenuhličitanů, soli a vápníku by na tělo měla působit postupně, nikoliv naráz ve velkém množství.

„Jezdí sem pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Voda ale pomáhá také ženám, které trpí gynekologickými potížemi,“ vysvětluje terapeut. Pitná kúra má léčivé účinky na zažívací ústrojí a při poklesu dásní. Její chuť nápadně připomíná vařená vejce.

Okolí jezera zkrášluje park. Stín pro ty, kteří tu vysedávají na dřevěných lavičkách, zajišťují koruny vysokých stromů. Očím tu jsou pro potěchu pestrobarevné záhony květin. Tráva je pečlivě posekaná.

Přímo u jezera jsou šatny a sprchy, pro ženy a muže samozřejmě zvlášť, v nichž mají návštěvníci možnost si ve speciálních sušičkách po koupání vyždímat dosucha mokré plavky. Děti dovádějí na blízkém hřišti, které také spadá k areálu jezera.

Hévízské termální jezero je svými léčivými účinky proslulé. Potenciální návštěvníci by se proto mohli obávat, že tady bude hlava na hlavě a místo relaxace budou muset soupeřit o kousek prostoru. Není tomu tak.

Jezero má plochu větší než 47 000 metrů čtverečních, a tak se tu stovky lidí efektivně rozptýlí. Někteří se drží u břehu, jiní doplavou až k leknínům, které jsou pro toto jezero typické, a další posedávají na podvodních lavicích. Právě proto, aby návštěvníci nebyli nuceni k neustálému plavání kolem dokola, tu byly vystavěny dřevěné lavice a držadla, jichž je možné se zachytit. Jedná se o jakási odpočívadla.

Pochopitelně je povrch dřevěných lavic kvůli vodě značně „oslizlý“, ale většině turistů to nevadí. Ostatní si mohou půjčit takzvané vodní nudle, oblíbené pěnové tyče do vody, které pak společně s vodou tělo příjemně nadnášejí a k pohybu člověku stačí nenáročné pomalé pohyby.

Kdo by se chtěl potopit na dno pro hrst léčivého bahna, musí se obrnit trpělivostí. Zaprvé voda potápěče vynese téměř okamžitě zpět na hladinu a zadruhé bahno, tvořené z 50 procent organickými materiály, neposlušně prokluzuje mezi prsty. Tato mise se zdá být nemožná.

Ještě v polovině června, kdy do Maďarska a dalších destinací turisté proudí ve velkém, zůstává Hévíz stále poklidným městečkem, kde okolo desáté večer vážně nehrozí rušení nočního klidu. Restaurace, kavárny i cukrárny zejí prázdnotou. Jen sem tam několik lidí posedává na venkovní zahrádce některého z podniků.

Hévíz leží asi 520 kilometrů od Prahy a kousek od města Keszthely, tedy nedaleko jihozápadního cípu Balatonu. Společně se středisky, jako je Eger, Sárvár nebo Bükfürdö patří mezi nejznámější lázně Maďarska.