Nejméně bezpečnými destinacemi jsou Libye, Sýrie nebo Irák

Mezi faktory, které rozhodují o bezpečnosti dané země, jsou například společenské nepokoje, násilné i drobné zločiny či politická stabilita.

Mezi nejméně bezpečné destinace, v nichž je riziko pro cestovatele nejvyšší, patří kromě zmíněných pěti také Jemen, Mali, Jižní Súdán, Somálsko nebo egyptský severní Sinaj. O něco lépe jsou na tom třeba část Indie, Papua-Nová Guinea, Venezuela, vysoká míra nebezpečí je i v některých oblastech Mexika.

Střednímu riziku budou cestovatelé čelit například v Rusku či Brazílii, nejlépe jsou na tom s bezpečností Evropa, USA s Kanadou, Austrálie, ale i Čína či jižní státy Latinské Ameriky – Argentina s Chile. A vyloženě zanedbatelné riziko představují Grónsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Švýcarsko, Lucembursko, Slovinsko, Island nebo ostrovní státy, jako jsou Kapverdy, Anguilla či Turks a Caicos.

Společnost International SOS letos představila také mapu, v níž poukazuje na země, které velmi ovlivnil covid-19, a to nikoli z hlediska počtu případů, ale například co se týče místních cestovních restrikcí, opatření a podobně. Státy, kde měl koronavirus nízký dopad, jsou například Nový Zéland, Nikaragua či Tanzanie. Nejhůře postiženým státem je podle mapy Gruzie.

Další z map tradičně poukazuje na riziko nemocí a úroveň zdravotnictví. Z tohoto hlediska je nejhorší situace v Libyi, Jižním Súdánu, Jemenu, Venezuele nebo Severní Koreji. Na opačné straně barikády stojí zejména západní státy ať už většina Evropy, Severní Amerika, Austrálie, či Japonsko.

Společnost uspořádala také průzkum mezi lidmi, kteří kvůli práci často cestují. Téměř 80 procent respondentů věří, že bezpečnostní i zdravotní rizika během roku 2020 vzrostla. „Pandemie covidu-19 vytvořila trojitou krizi. Veřejné zdraví, geopolitické a ekonomické krize ovlivnily pracovní sílu a podnikání v globálním měřítku,“ uvedl za International SOS Neil Nerwich.