Hlavní obsah

Na palubě antické lodi si zájemci vyzkoušejí tvrdou práci veslařů

Přeneste se zpět do časů starověkého Řecka. Na replice triéry, veslové válečné lodi, můžete zjistit, proč byli Athéňané vládci moří. Pohonem masivních plavidel nebylo prakticky nic jiného než hrubá lidská síla asi 170 veslařů, kteří loď uváděli do chodu. Jejich nelehký úděl si každé léto mohou vyzkoušet turisté v rámci asi dvouhodinových plaveb, píše agentura AP.

Na palubě antické lodi si zájemci vyzkoušejí tvrdou práci veslařů

S triérami vládli antičtí Řekové Středozemnímu moři a čelili s nimi také invazi Peršanů. Po několik dní v létě si mohou zájemci vyzkoušet, jak se taková masivní plavidla ovládala a jak sehraná musela být posádka.

Na bezpečnost dohlíží Nikos Polychronakis, takzvaný trierarch, což byl někdejší titul velitele lodi. „Triéra pojme na 200 lidí. Občas je to složité, protože návštěvníci většinou neumí veslovat, přicházejí kvůli zážitku. Naším úkolem je krátce je vyškolit, vzít je na krátkou plavbu,“ tvrdí Polychronakis. Triéra, jež je majetkem řeckého námořnictva, je vždy doprovázena ještě motorovými čluny a také hasičskou lodí. Ale k žádné nehodě nikdy nedošlo, antické plavidlo je podle Polychronakise velmi bezpečné.

V dávných dobách udržoval tempo veslařů flétnista, ačkoli z filmů jsou známější bubeníci. Dnes je to práce malé posádky. „Někteří lidé se bojí, že to nezvládnou, necítí se, připadají si staří nebo bez fyzičky. Na ničem z toho ale nezáleží. Důležité je poslouchat loď,“ doplňuje Polychronakis.

Na dvouhodinové výlety fyzička opravdu důležitá není, v někdejších dobách byla ale samozřejmě výhodou. V rukách vycvičených veslařů mohla loď plout rychlostí až devět uzlů, což je přes 16,5 kilometrů v hodině. „Dnes nám jde především o to, aby se lidé pobavili,“ doplňuje kapitán.

Ostrý obrat o 180 stupňů zabere lodi zhruba minutu, což je na tak rozměrnou loď krátká doba. Právě kvůli tomu byli Řekové na moři tak úspěšní. Hlavní zbraní bylo ostré bronzové beranidlo na přídi, které dokázalo v plavidlech nepřátel vytvořit velké díry, nebo je zcela přetnout.

Nahradila je větší plavidla

Replika triéry, pojmenovaná Olympias, byla pod vedením britského námořního architekta zkonstruovaná mezi léty 1985 až 1987, v roce 2004 nesla i olympijský oheň. Po dekádách na moři byla v roce 2015 opravena a od roku 2016 slouží k potěše veřejnosti. Plaví se většinou v blízkosti Athén a u ostrova Salamína, kde se odehrála rozhodující bitva mezi Řeky a Peršany — pro Řeky vítězná.

Návštěvníci tak metaforicky cestují v čase a dozvědí se množství informací o životě ve starověkém Řecku. „Veslování bylo skvělým zážitkem, dostanete se opravdu pod kůži svým předkům, kteří se na triérách plavili,“ myslí si Řek Giorgos Ladis. Turista ze Švýcarska Martin Roosli naopak uznal, že činnost byla těžší, než předpokládal. „Byl jsem vážně překvapen, kolik úsilí je třeba vynaložit, aby se loď hýbala,“ připustil.

Ani triéry nezůstaly chloubou řeckého námořnictva navěky. Ve 4. století před naším letopočtem je vystřídala mohutnější plavidla, kde každé veslo neobsluhoval jeden, ale hned dva veslaři. Ve 3. století před naším letopočtem to byly už obří katamarány, které mělo obsluhovat až 4000 lidí a jež unesly až 3000 námořních vojáků.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků