Hlavní obsah

Městečko v Evropě protíná hranice, která občas půlí i domy

Evropské městečko Baarle není jako žádné jiné. Leží sice v Nizozemsku, ale je v něm roztroušeno několik belgických enkláv. Stačí udělat pár kroků a člověk přejde z jednoho státu do druhého a pak zase zpět. Obyvatelé se naučili chytře využívat výhod, které taková nevšednost přináší, a to přestože hranice někdy prochází středem domů, píše agentura Reuters.

Městečko v Evropě protíná hranice, která občas půlí i domy

Pro své nevšední rozložení má městečko dva starosty — jednoho belgického a jednoho nizozemského, pak také dvě pošty, dvě školy, které fungují na odlišném systému, ale také řadu obchodů, přičemž v každém z nich je výhodné kupovat něco jiného. Nizozemská část Baarle-Nassau je ideální pro nakupování jídla, zatím belgické Baarle-Hertog na cigarety a benzín.

Dnes obyvatelé z polohy víceméně těží, před vstupem obou zemí do Evropské unie byl ale život ve městě o něco složitější. „Dobrá věc je, že teď může kdokoli chodit, kam se mu jen zachce. Můžete si vybrat, do kterého obchodu půjdete, aby to pro vás bylo výhodnější. Naopak problém je, pokud váš dům protíná hranice, protože pak musíte platit daně v obou zemích a podobně. S tím se pojí složitá byrokracie, ale jinak tu žijeme jako všude jinde,“ tvrdí starosta Baarle-Hertogu Frans de Bont.

Občasné potíže mívají také místní podnikatelé. Hranice prochází například továrnou Q-Lite Led, což znamená, že někteří zaměstnanci mají smlouvu uzavřenou v Belgii a jiní v Nizozemsku.

Výhodou ovšem je, že díky rozdílným státním svátkům vždy někdo pracuje. „Pokud mají volno v Belgii, znamená to, že lidé zaměstnaní pod nizozemskou společností přijdou normálně do práce, což je skvělé. Vždy tu máme někoho, kdo může pomoci našim klientům,“ pochvaluje si šéf společnosti Dirk Geenen.

Kam dveře, tam stát

Ono podivné rozdělení města sahá až do středověku, kdy si místní statkáři a majitelé půdy rozdělovali pozemky podle toho, které jim přišly nejlepší nebo nejúrodnější. Hranice mezi Nizozemskem a Belgií byly ustanoveny až po roce 1840 a situace byla tak komplikovaná, že ve městě vznikly enklávy, kterých je dnes kolem třiceti.

Rozdělení města na dva státy nebylo o nic lehčí ani v druhé půlce minulého století. V 90. letech se rozhodlo, že domy budou patřit do těch států, do nichž budou směřovat vstupní dveře. „Žila tu jedna stará paní, bylo jí kolem 86 let. Komisař zjistil, že nežije v Belgii, ale v Nizozemsku a bude si muset změnit doklady. Ale ona to odmítla, protože byla Belgičanka. Řešení při tom bylo tak jednoduché, zkrátka si nechala dát domovní dveře na jinou stranu,“ vysvětluje šéf místní turistické centrály Willem Van Gool.

I přes občasné těžkosti si místní na život ve městě nestěžují. A především tvrdí, že i přes hranice, které je dělí, mezi sebou nestaví žádné zdi ani ploty.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků