Hlavní obsah
Klášterní zahrady a kostel Povýšení sv. Kříže Foto: Petr Hloušek, Právo

Litomyšl nejen Smetanova potěší i milovníky architektury

Známá je jako rodiště skladatele Bedřicha Smetany, také se tu pravidelně koná hudební festival Smetanova Litomyšl. Město ovšem potěší milovníky umění všeho druhu. My jsme se vydali za architekturou a prohlíželi si jedno dílo slavného autora za druhým. Svoji stopu tu mají osobnosti jako Olbram Zoubek, Josef Pleskot či Václav Cigler.

Klášterní zahrady a kostel Povýšení sv. Kříže Foto: Petr Hloušek, Právo
Litomyšl nejen Smetanova potěší i milovníky architektury

Průvodkyní nám byla Anna Waisserová, hlavní autorka Litomyšlského architektonického manuálu. Pod odborně znějícím názvem se skrývá užitečný pomocník pro milovníky umění a architektury. Na webu lam.litomysl.cz najdete seznam místních architektonických památek, vždy se jménem autora, rokem vzniku a zajímavými informacemi. Nechybějí ani fotografie jak současné, tak historické.

Anna Waisserová

Foto: Petr Hloušek, Právo

„V manuálu máme skoro sto padesát záznamů,” říká k tomu sama autorka. „Na stránkách také najdete sedm stezek po městě a dalších šestnáct výletů do okolí," dodává Anna Waisserová. Když si otevřete stránky v mobilním telefonu, můžete využít i služeb audioprůvodce.

Litomyšlský architektonický manuál

Foto: Petr Hloušek, Právo

Tvůrci však mysleli i na ty, kteří dávají přednost papíru. „V městské galerii a informačním centru je k dostání mapa i obsáhlejší průvodce," uvedla autorka manuálu. Právě Městská galerie Litomyšl za manuálem stojí. My jsme si společně prošli jednu ze stezek, historické jádro. Na své si tu přijdou milovníci klasické architektury i moderny.

Začínáme u Smetany

Vycházku začínáme na Smetanově náměstí u pomníku světoznámého hudebního velikána. Odhalen byl 22. června 1924, ten rok se slavilo sté výročí Smetanova narození. A na pomníku si autoři dali záležet.

Socha Bedřicha Smetany

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Sokl je dílem známého architekta Pavla Janáka, samotnou postavu pak vytvořil slavný sochař Jan Štursa," říká naše průvodkyně. „Je to mimochodem jedno z posledních Štursových děl," dodává. Štursa totiž zemřel o necelý rok později v pouhých 44 letech, když se sám těžce postřelil ve svém ateliéru.

Moderní sgrafito

Ujdeme jen několik kroků a jsme u další zastávky, měšťanského domu na náměstí. Dům je to historický, ale nenechte se zmást — jeho sgrafitová výzdoba pochází z roku 1998. „Objevila se zde díky nakladateli Ladislavu Horáčkovi, který založil nakladatelství Paseka. Byl velkým milovníkem umělce Josefa Váchala a na základě jeho díla Krvavý román zde nechal vytvořit tuto výzdobu," vysvětluje náš doprovod.

Nakladatel také nechal restaurovat Váchalovy malby v nedalekém domě Portmoneum, kde se dnes nachází Museum Josefa Váchala.

Dům U Rytířů

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zůstáváme na náměstí a dostáváme se k domu U Rytířů, kde dnes sídlí městská galerie. Budova pochází nejspíše z roku 1546 a jméno dostala podle dvou rytířů, kteří zdobí její fasádu. „V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byla stavba restaurována," říká Anna Waisserová. Domu nesvědčil čilý automobilový ruch na náměstí, který tu mimochodem trvá dodnes.

V Mariánské ulici

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Restaurování provedl Olbram Zoubek, který je s Litomyšlí podstatně spjatý," dozvídáme se. Stačí se koneckonců podívat na druhou stranu náměstí a hned vidíme Zoubkovo dílo. Dům, kde dnes sídlí Galerie Miroslava Kubika, totiž od roku 1998 zdobí jeho sochy Adama a Evy.

Smetanovo náměstí a budova se sgrafity podle Krvavého románu Josefa Váchala

Foto: Petr Hloušek, Právo

Na náměstí se ještě zastavujeme u hotelu Zlatá hvězda. „V této budově žila roku 1861 Božena Němcová, strávila tu jedny z posledních týdnů svého života," zjišťujeme.

Z náměstí pokračujeme do Nerudovy ulice, kde se nachází kino Sokol. To prošlo v sedmdesátých letech minulého století významnou rekonstrukcí pod vedením architekta Jaroslava Šusty. „Máme ji v manuálu i proto, že jsou stavby z tohoto období často neoblíbené jen kvůli tomu, v jaké době vznikly. Přitom interiér této budovy je velice povedený, v červených a modrých tónech," říká Anna Waisserová.

Nových věcí se tu nebojí

Jdeme dále přes Šantovo a Toulovcovo náměstí. „Na první pohled byste to neřekli, ale dlažba tu vznikla v devadesátých letech minulého století. Architekti Burian a Křivinka vše provedli opravdu citlivě," přibližuje naše průvodkyně.

Litomyšl potěší jak milovníky historie, tak moderny. Prohlížíme si tak kostel Povýšení svatého Kříže, původně gotický z druhé poloviny 14. století, mnohokrát upravovaný. Ujdeme jen několik kroků a kocháme se galerií Pakosta, dokončenou v roce 2014 městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou.

Toulovcovo náměstí

Foto: Petr Hloušek, Právo

Hned vedle se nachází místo, které je pro Litomyšl symbolické. Malý veřejný prostor z roku 2012 je určený pro rozjímání a podílelo se na něm hned několik slavných umělců. „Místo se jmenuje 1 ar(t)," říká autorka manuálu a poté vysvětluje slovní hříčku - plocha má rozměry deset krát deset metrů, tedy jeden ar, slovo art pak značí umění.

„Architektem místa byl Josef Pleskot, studánku navrhl sochař Václav Cigler a nápis má na svědomí grafik Aleš Najbrt," dozvídáme se. Jak tu umějí skloubit staré s novým, to vidíme téměř na každém kroku.

Regionální muzeum

Foto: Petr Hloušek, Právo

Míjíme pomník Aloise Jiráska od sochaře Vincence Makovského, známý spisovatel působil v místním gymnáziu, a pokračujeme k budově Regionálního muzea. Jeho vstup z roku 2014 má na svědomí již zmiňovaný Josef Pleskot, který k budově z 18. století přidal nepravidelný jehlan z ocelové konstrukce. Je to tak doslova spojení historie a současnosti.

Kostel zmaru a naděje

Něco podobného vidíme i v kostele Nalezení svatého Kříže — pokud budete mít možnost, určitě se jděte podívat dovnitř. Barokní stavbu z roku 1726 totiž mezi lety 2011 až 2014 rekonstruoval známý architekt Marek Štěpán. „Kostel ve své historii čtyřikrát vyhořel. Architekt se proto inspiroval tímto nádechem zmaru," říká Anna Waisserová. Kostel však nepůsobí tísnivým dojmem, naopak.

Kostel Nalezení svatého Kříže

Foto: Petr Hloušek, Právo

Skleněný oltářní stůl je od Václava Ciglera a Michala Motyčky, od stejných autorů je i umělecké dílo značící „ducha vznášejícího se nad vodami". Skleněný trojboký hranol se tu odráží v kruhovém zrcadle pod ním. „Když skrze hranol svítí slunce, promítá se na stěny kostela duha," vysvětluje autorka manuálu. „Zrcadlová plocha dole se pak dá rozevřít, ukrývá vstup do krypty," dodává ještě.

Interiér kostela Nalezení svátého Kříže

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zámek pod UNESCO

Kde jinde bychom pak měli vycházku zakončit než v prostorách zámku zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO. Revitalizace se tu před sedmi lety dočkala kočárovna i jízdárna, kde se konají i koncerty. A byť to opět může někoho překvapit, docela nedávná jsou i sgrafita zámku.

Zámek je na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Jsou v renesančním duchu, ale původních je přibližně třetina," říká Anna Waisserová. Výzdoba byla poničena četnými požáry, a tak došlo mezi lety 1973 a 1989 k její obnově a doplnění. „Na této práci se podílel i Olbram Zoubek. Žádná dvě sgrafita by tu neměla být stejná," říká nám autorka manuálu.

Litomyšl je zkrátka galerie umění pod širým nebem — a na konci naší prohlídky je nám jasné, že jedna návštěva stačit nebude.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků