Hlavní obsah

Léčivou sílu pramenů lázní Libverda objevil jako první kohout

Lázně Libverda na severu Čech leží v malebném údolí, ukrytém uprostřed Jizerských hor. Při poznávání tamější přírody vám nejlepšími pomocníky budou nohy. Okolí lázní nabízí totiž hned několik pěších túr.

Léčivou sílu pramenů lázní Libverda objevil jako první kohout

Když se unavíte, zajděte posedět do početných lázeňských hospůdek nebo ochutnejte tak zvanou. Boží vodu, minerální pramen v pitné síni přímo na kolonádě.

"Ta voda má obrovskou sílu, je to cítit při prvním loku, je dobrá hlavně na srdce a krev,“ říká Jana Rosůlková z Brna, která tu pobývá. Není divu, vždyť znakem města je právě červené srdce s tryskajícím pramenem a kohout, ke kterému se váže pověst založení lázní.

Lázně Libverda: Penzión Frýdlant, vystavený ve stylu loveckého zámečku.

Foto: Archivy lázní Libverda, Právo

V centru městečka se u panoramatické mapy můžete rozhodnout, kam vyrazit na pěší výlet nebo se poptat v blízkém infocentru. My jsme obešli vyhlídkový okruh, jeden z doporučovaných výletů a skončili v obřím sudu, zvláštní restauraci nad městem.

Vyhlídek na město je celkem pět

Vyhlídek je ve městě pět, celý okruh zabere asi tři hodiny chůze. ,"Pamatujeme i na děti, u nás v infocentru si každý mrňous vyzvedne mapičku, do které dostane razítko pěti pohádkových bytostí. Každá výhlídka je totiž spjata s pověstí a bájnou postavou, o které se dozvíte přímo na vyhlídce,“ říká pracovnice infocentra Marie Burešová.

Hejnice

Foto: Miroslav Šára, Právo

"Od začátku srpna střeží každou vyhlídku pohádková bytost, vytesaná ze dřeva. Hosté a návštěvníci lázní si to velice pochvalují, o naše vyhlídky je teď opravdu zájem,“ dodává.
Začínáme u Hajníkova kohouta, odtud ke hřbitovu k vyhlídce Hejnické madony, ta je nejhezčí večer a v noci, vidíte přímo do údolí na osvícený klášter v Hejnicích.

Duch Muhu, ochránce Jizerek

Dál vede cesta na Libverdské prameny, místo širokého rozhledu na celé Lázně Libverda. Okruh míří vzhůru k vyhlídce dobrého ducha Muhu. ,"Určitě znáte Krakonoše, ducha Krkonoš. Orlické hory mají svého Rampušáka, Jeseníky Praděda. No a na této vyhlídce se dozvíte, jak vznikl ochránce Jizerek, duch Muhu,“ s úsměvem vypráví zdejší starousedlík Josef Lesník.

Poslední vyhlídka, Pekelné sázky, je na začátku vesnice Přebytek. Při západu slunce není v Lázních Libverda snad hezčí a romantičtější místo s výhledem na přírodní park Peklo nebo Stržový, Kančí nebo Pekelský vrch.

 

Obří sud

Foto: Archiv, Právo

Vracíme se k restauraci Obří sud, kde si konečně u piva odpočineme. Unikátní výletní restaurace s nádherným výhledem oslavila letos 78. výročí svého vzniku. Je jedinou svého druhu v republice. Obří sud postavilo 12 tesařů, 6 zedníků a 3 truhláři pouze za necelý půlrok a je 11,40 m vysoký, 14,15 m dlouhý a největší šíře je 10,50 m.

Jak Salikvarda objevil tajemství lázní Libverda

Podle pověsti se na místě dnešní obce usadil salikvarda neboli hajník, který střežil pohraniční stezku. Poskytoval pěším strážcům hranic hospodu a lože po únavných cestách. Jeho jméno dávno upadlo v zapomenutí. Měl chalupu, kolem ní pár polí, dvorek s prasaty, houfem slepic a samozřejmě kohoutem.

Ten kohout začal jednoho dne náramně tloustnout. Salikvarda si toho všiml a pátral, co je toho příčinou. Zjistil, že kohout nechodí pít jako slepice do blízkého potoka, ale do mokřiska nedaleko stezky. Tak salikvarda objevil jeho tajemství. To však ale nebylo všechno.

Kohout stárl, jako vše, co žije, ale přitom si stále uchovával zdraví a sílu. Když pak nakonec zemřel, zvědavý salikvarda ho rozřízl. Ta jeho tloušťka nebyla od tučnosti, jak se domníval, ale obrovitostí jeho vnitřních orgánů. Ani na okamžik nezapochyboval, že to může být jen z té vody, kterou kohout chodil pít. A tak se hned rozhodl vyzkoušet vodu sám na sobě.

Tipy na výlety

Pěšky na smrk

Velice oblíbenou túrou je cesta z lázní na Smrk, je to celodenní výlet, celkem ujdete tak dvacet kilometrů. Z Lázní Libverda vede cesta po červené, přes Jizerskou chatu na chatu Hubertku z roku 1906, odkud uděláme odbočku na skalnatou vyhlídku Kočičí kameny. Od Hubertky stále po červené přes Francouzské kameny na 872 metrů vysoký vrch Tišina, který je na okraji stejnojmenné národní přírodní rezervace.

 

Z Tišiny dojdeme asi po dvou kilometrech na rozcestí Nebeský žebřík, kde je odbočka na modrou. ,,Je to přímá cesta na vrchol. Proč se jí tak říká poznáte, až si nahoře sundáte propocené prádlo,“ říká zadýchaný turista z Hejnic Jaromír Krůpa. Během kilometru vystoupáme zhruba 200 výškových metrů na vrchol Smrk (1124 m n. m.). Ze Smrku sestoupíme po modré, dovede nás na rozcestí U Kyselky, kde vyvěrá volně přístupný hořečnato-vápenatý pramen se zvýšeným obsahem železa, který může být vítaným osvěžením na našem putování. Od Kyselky ještě kilometr na rozcestí U spálené hospody a už je to jen kousek do Nového Města pod Smrkem. Zpět nás pohodlně dovede žlutá značka.

 

 

Na kole do Frýdlantu

Máte-li kolo, využijte síť cyklotras, které okolí nabízí. Od kolonády vede trasa č. 3063 do Pekla, nedaleké vesničky a kopíruje Pekelský potok až do Raspenavy. Tady se na křižovatce nedaleko hospody U sedláka napojíte na trasu 3016, která kopíruje hlavní silnici a říčku Smědá.

 

,,Jedete vedle hlavní silnice po staré cestě, trasa je rovná, dobrá, silnici přejíždíte jen jednou před Frýdlantem, tam je třeba dávat pozor,“ doporučuje Jiří Pečený, který se sem s rodinou vydal na výlet z nedalekého Nového Města pod Smrkem. Z lázní to je do Frýdlantu asi deset kilometrů. Z Frýdlantu si pohodlně dojedete zpět po trase 3016 do Hejnic a odtud asi jeden kilometr zpět do Lázní Libverda. Po značených trasách můžete také vyrazit do Bílého Potoka, CHKO Jizerské hory nebo přírodních parků Peklo, Jizerohorské bučiny a Rašeliniště Jizery.

Prosekal se hustým křovím do mokřad a tam objevil studánku, jejíž hladina vybuchovala velkými bublinami. I on se po pití zázračné minerální vody stal velmi silným. Po čase již nemohl studánku utajit, neboť kdekdo si všiml proměny, a tak všichni ostatní lidé začali chodit do studánky zázračnou vodu pít. A dali tomu místu jméno Libverda.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků