Hlavní obsah
Rozhledna Krásno stojí nedaleko Horního Slavkova v nadmořské výšce 777 metrů. Foto: ČTK

Krásenská rozhledna, Babylonie ve Slavkovském lese

Silueta krásenské rozhledny, připomínající babylonskou věž, je dobře známá, setkáváme se s ní například ve znělkách různých cestovatelských pořadů. Málokdo ovšem ví, kde vlastně leží. Vypravit se za ní musíte k Hornímu Slavkovu na hranici Sokolovska a Karlovarska.

Rozhledna Krásno stojí nedaleko Horního Slavkova v nadmořské výšce 777 metrů. Foto: ČTK
Krásenská rozhledna, Babylonie ve Slavkovském lese

Městečko Krásno, dříve nazývané Schönfeld, vzniklo z osady s rovněž půvabným názvem Drei Linden, tedy Tři lípy. O ní je v listinách poprvé zmínka v roce 1341, městem se stala o dvě stě let později. V okolí se těžil cín a hornictví tu bývalo odjakživa nejčastějším zdrojem obživy.

V letech 1500 až 1620 bylo Krásno opravdovou cínovou velmocí. Nejenže se v té době ve Slavkovském lese vytěžily dobré dvě třetiny veškeré české produkce, ale krásenský cín na několik desítek let převálcoval na západoevropském trhu mincí i tradiční anglické dodavatele.

Časem těžba začala upadat, až se v 19. století zastavila docela. Zdejší obyvatelé se začali více věnovat porcelánu...

V roce 1848 město postihl ničivý požár, který obrátil v prach řadu zdejších památek. Ve 30. letech století následujícího obyvatelstvo stmelila stavba zdejší rozhledny.

Po roce 1945 kvůli odsunu klesl počet obyvatel Krásna na čtvrtinu předválečného stavu a město začalo chátrat. Až v posledních desetiletích získalo zpátky svůj lesk a nedávno také zájem turistů.

Krásný výhled z nejvyššího bodu je odměnou za náročný výstup.

Foto: ČTK

Cínová sláva

Někdejší cínovou slávu Krásna dnes připomíná Muzeum hornictví. Expozice v prostoru bývalého dolu Vilém umožňuje návštěvníkům prohlédnout si těžní věž, vidět v provozu vlak, který převážel surovinu, či se podívat na veliký model dolu v prostorách bývalé těžní budovy. Muzeum je otevřeno od března do listopadu vždy od středy do neděle mezi 9. a 17. hodinou, vstupné je 50 Kč.

K rozhledně po šipkách

Ke krásenské rozhledně se vypravíme nikoli po turistické značce, ale po šipkách s nápisem K rozhledně. Během cesty sledujte tok Dlouhé stoky, kanálu, který tu byl v roce 1536 vybudován kvůli - jak jinak - zdejším cínovým dolům. Pro nejrůznější důlní mechanismy bylo zapotřebí vody, na výztuže a na palivo mnoho dřeva. Úctyhodný kanál, dlouhý 24 kilometrů, z dílny šikovného zeměměřiče Rossmeisla, měl oboje zajistit. Umělý příkop se záhy velmi dobře osvědčil, postupně se zdokonaloval a koncem 16. století se už jednalo o celou třicetikilometrovou síť, která napájela padesát dva rudních mlýnů!

Po odpojení od stoky, ta je dnes už jen zurčícím potůčkem, nás čeká krátké stoupání do kopce směrem k rozhledně.

Zezdola se vám naskytne zajímavý pohled.

Foto: ČTK

Postavená z nadšení

Během hospodářské krize ve 30. letech minulého století slávu zdejšího hornictví odvál čas a celá čtvrtina místních obyvatel byla bez práce. V té chvíli přišli občané v čele s podnikavým Alfredem Ruppertem na vynikající nápad OE postavíme si u nás rozhlednu. Krásenský vrch je k tomu se svou nadmořskou výškou 777 metrů jako stvořený, lázeňská města jsou nedaleko - nová rozhledna přinese turistický ruch a místním práci. Návrh byl nadšeně přijat a zdejší spolky i jednotlivci se finančně i vlastním úsilím zapojili do práce.

Na horní ochoz vystoupáte po spirálovém schodišti.

Foto: ČTK

Sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoff -mann připravili návrh a v roce 1932 se začalo se stavbou. Nepostupovala snadno OE peněz přece jen nebylo nazbyt, pracovalo se jen s primitivními nástroji, jako stavební materiál se využívaly kameny, které byly po ruce. Na čas se pro nedostatek financí stavba dokonce musela přerušit. V roce 1935 byla zdejší „malá babylonská věž" otevřena.

Odvrácená tvář dějin

Jak ale dobře víme, dějiny ukázaly záhy svou horší tvář a doplatila na ně i krásenská chlouba. Po válce musela většina obyvatel odejít a rozhledna chátrala. Později byla dokonce uzavřena a zdálo se, že ji čeká osud novodobé zříceniny.

V 90. letech se situace znovu zopakovala. Místní nadšenci rozhodli, že jejich babylonská věž na rozdíl od své starozákonní předchůdkyně padnout nesmí, proto uspořádali sbírku, do které přispěli i někdejší obyvatelé a sudetoněmecká nadace. Na ochoz opravené rozhledny turisté stoupají od roku 1997.

Rozhledna je otevřená a za vstup se neplatí. Výhled, který se vám nahoře naskytne, nemá konkurenci. Před vašima očima se táhne dlouhý hřeben Krušných hor s majestátním Klínovcem a věží vysílače. Dále na východ vidíme Andělskou horu s hradní zříceninou, k níž se váže tragická pověst o anglické princezně, kterou pojal za ženu zdejší šlechtic. Vidět jsou i Doupovské hory a samozřejmě Slavkovský les, do něhož Krásenský vrch patří. Podrobně se jména všech okolních útvarů dozvíme z keramických dlaždic, které jsou zapuštěné v kamenném zábradlí rozhledny.

Dole se můžete občerstvit, i když bohužel jen z vlastních zdrojů.

Foto: ČTK

Škoda, že na Krásenském vrchu již nestojí hostinec s tanečním parketem, jako tomu bývalo v dobách minulých. Musíme se spokojit s dřevěnou lavičkou a stolkem, kde můžeme aspoň posvačit z vlastních zásob.

Smutný památník

K tragické události v dějinách Krásenska došlo v roce 1945, kdy tudy 22. dubna na pochodu smrti bylo násilím hnáno 130 žen z koncentračního tábora ze Svatavy u Sokolova. Nedaleko obce Čistá byly donuceny přenocovat v mrazivém počasí v lese. Dvanáct z nich už ráno nevstalo. Ostatní došly do cíle až 5. května, kdy dorazily do Volar, města vzdáleného 250 kilometrů od místa, odkud vyšly. Pomník Na paměť utrpení žen z pochodu smrti 1945, postavený v roce 1962, najdeme opodál. V lese na místě jejich smrti je pamětní deska s dvanácti kameny.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků