Hlavní obsah
Rozeznat odraz od hmoty je v případě jeskyně Poco Azul nesnadné. Foto: Marcio Duranc, Profimedia.cz

Jezero na hranici iluze a reality

Brazílie vskutku není za bukem, ale kdybyste se tam přece jen někdy vypravili, zavítejte do národního parku Chapada Diamantina. Jeho největší turistickou atrakcí je hluboká podzemní jeskyně s azurovým jezerem. Patří mezi přírodní veledíla, u kterých zkrátka klesne čelist.

Rozeznat odraz od hmoty je v případě jeskyně Poco Azul nesnadné. Foto: Marcio Duranc, Profimedia.cz
Jezero na hranici iluze a reality

Jeskyně Poco Azul by za tisíce let své existence mohla asi vyprávět fascinující příběhy. Tuto úlohu na sebe ale před lety vzali vědci a cestovatelé. Snad každý návštěvník 16 metrů hluboké Modré jámy, jak se jí někdy přezdívá, odchází uchvácen. Tvrzením, že jde o jedno z nejúžasnějších míst planety, to potvrzuje také čtyřicetiletý fotograf Marcio Duranc, kterému se podařilo zachytit tamní magickou atmosféru.

Zelenomodrá hladina čistoty křišťálu dokonale klame zrak. Jen těžko se rychle zorientujete v tom, kde končí voda a začíná kamenná stěna, co je pouhý odraz a co skutečnost. Nehybná plocha se jen tiše leskne a kopíruje okolní obrazy. Napomáhá tomu i denní světlo, které do jeskyně proniká.

Dokonale čistá voda

Foto: Marcio Duranc, Profimedia.cz

Voda má celoročně teplotu okolo 24 stupňů Celsia. Malé skupinky šťastlivců se v jeskyni, objevené v roce 1920 při hledání diamantů, smějí potápět. Jejich počet je regulován kvůli ochraně tohoto stařičkého skvostu.

Poco Azul je také nalezištěm vzácných ostatků živočichů. V roce 1990 našel potápěč a filmař Tulio Shargel na dně jeskyně kost pětitunového lenochoda vyhynulého před více než 11 tisíci lety. Během dalších výzkumů byly objeveny pozůstatky dalších asi 40 druhů, povětšinou taktéž vyhynulých zvířat.

Nezbývá, než si toto místo s pokorou prohlédnout a zase jednou obdivovat nekonečné umění přírodní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků