Hlavní obsah
Chorvatský Zadar si stihnete pohodlně prohlédnout během víkendu. Foto: Profimedia.cz

Chorvatský Zadar je vhodný i na prodloužený víkend

Chorvatsko je bez diskuze mezi Čechy evergreenem. Zřejmě jen málo turistů se však do země vydá mimo hlavní turistickou sezonu, a navíc ne klasicky autem, ale letadlem. Zadar k tomu ovšem přímo vybízí, protože ho s Prahou spojuje přímá linka. Obdivovat krásy města tak můžete nejen o dovolené, ale i během prodlouženého víkendu.

Chorvatský Zadar si stihnete pohodlně prohlédnout během víkendu. Foto: Profimedia.cz
Chorvatský Zadar je vhodný i na prodloužený víkend

Je noc, stojíme na nábřeží v historickém centru a posloucháme zvuky připomínající varhany. Linou se z průduchů v kamenném chodníku a ve schodech, které se svažují k mořské hladině. Ty zvláštní zvuky vytváří 35 plastových píšťal, do nichž žene vzduch mořský příboj. Lidé tu sedí na 70 metrů širokém schodišti a poslouchají tu tajemnou noční symfonii z náhodných, ale harmonických zvuků, které jako by vycházely z hlubin země. Čím je příboj intenzivnější, tím je hudba silnější.

Autorem Mořských varhan (2005) je místní architekt Nikola Bašič. K jejich vytvoření ho inspirovaly zvuky ozývající se ze skalní rozsedliny nedaleko města, když ji zaplavoval mořský příboj. Varhany, za které získal řadu cen, a to i mezinárodních, se tu staly nesmírně populárními.

Píšťaly na nábřeží rozezní moře.

Foto: Petr Veselý, Právo

Umělecká instalace nazvaná Pozdrav Slunci v noci hýří barvami.

Foto: Petr Veselý, Právo

Vedle nich vznikl další originální projekt: Pozdrav Slunci. Kruh o průměru 22 metrů tvoří 300 vícevrstvých skleněných desek zapuštěných do chodníku nábřeží. Pod nimi jsou solární články a světla. Přes den články nabíjí baterie a v noci vytvářejí světla v kruhu zajímavé obrazce. Systém dodává energii i na osvětlení nábřeží. Na místo, kde jsou obě atrakce, se navíc řada lidí chodí dívat na západ slunce. Sledovat ho za zvuků Mořských varhan, to je něco, co jinde nezažijete.

Z Říše římské do Byzantské

Vysoký kamenný sloup z římských dob stojí v koutě nedalekého náměstí Forum už téměř 2000 let. Je zbytkem kolonády, která měla v období největšího rozkvětu antického Zadaru rozměry fotbalového hřiště. Z celé té nádhery zbyl jediný. Později se z něj stal sloup hanby, tedy pranýř. Doba se změnila a s ní i názor, k čemu by měl krásný sloup sloužit.

Kostel sv. Donáta je nejlépe dochovanou stavbou předrománské architektury.

Foto: Petr Veselý, Právo

Na náměstí, kde jsou torza antických památek, stojí jeden ze symbolů města, kostel svatého Donáta. Jeho mohutná kopule, podepřená šesti masivními sloupy, se klene ve výšce 29 metrů. Je obdivuhodné, že něco tak monumentálního dokázali stavitelé vytvořit už v 9. století, tedy v dobách, kdy Zadar spadal pod vliv Byzantské říše. Použili i materiál z antických staveb, takže v jedné ze zdí můžete najít třeba římský obětní oltář. Názory na to, co je posvátné, a jak s tím nakládat, se holt změnily.

Ve své pestré historii si tahle mimořádná stavba prošla ledasčím. Po odsvěcení sloužila jako obchod, sklad vojenského materiálu i jako muzeum. Dnes se využívá jako koncertní síň nebo společenský sál díky skvělé akustice a krásnému prostoru.

Pokud se chcete dozvědět víc o historii města, zajděte naproti do Archeologického muzea. Nebo můžete vyrazit do uliček Zadaru. Jak budete míjet různé stavby, začnete míjet i různá historická období, říše a státní útvary. Předrománské nebo románské chrámy velkoryse přestavěné v období gotiky, renesance nebo baroka tu nejsou ničím vzácným. Místní lidé tu berou jako běžnou součást jejich reality sousedství korintského sloupu s panelovou výstavbou 50. let minulého století nebo třeba předrománskou kapli v kavárně na hlavním náměstí (Narodni trg).

Město má hned několik významných kostelů.

Foto: Petr Veselý, Právo

Historie Zadaru byla pestrá a občas i dost bouřlivá. Ledacos o tom napovídá třeba stříbrný a zlacený relikviář v kostele svatého Simeona, který podpírají dva rozkošní černí andílci odlití z bronzu pocházejícího z ukořistěných osmanských děl.

Vedle Římanů s jejich členěním ulic ovlivnila město hodně Benátská republika, která ho dlouho ovládala. Několik století se tu dokonce mluvilo převážně italsky. Atmosféra podobné té, kterou znáte z italských měst, je tu v některých zákoutích patrná dodnes.

Nejznámější památkou z těch dob je nejspíš Pevninská brána, jedna z bran v městských hradbách, kterou se vcházelo do města. Vzdáleně připomíná vítězný oblouk, ale je postavená v renesančním stylu. Znalci ji považují za jednu z nejhezčích památek renesance v Dalmácii. Ale zřejmě jenom oni si dnes všimnou dobové symboliky: nad reliéfem sv. Chrysogona, patrona města, se vznáší monumentální okřídlený lev, symbol Benátské republiky a moci.

Systém opevnění byl v roce 2017 zapsaný na seznam kulturních památek UNESCO. Kdysi byl vztah k Benátkám výrazem poddanství, dnes zase architektonické vyspělosti.

Na skleničku do čtvrti Varoš

Hned vedle Pevninské brány je malý přístav a útulná restaurace, nad zátokou potom park s řadou exotických stromů, keřů a rostlin. V něm si lze na chvilku odpočinout ve stínu na lavičce, až vás chození po městě unaví. Případně tu zajděte do kavárny či vinárny uprostřed zeleně.

Ve městě narazíte i na pozůstatky římských staveb.

Foto: Petr Veselý, Právo

Kdo si chce zaplavat, ten může zajít na nedalekou a dobře vybavenou pláž Kolovare, nebo na některou z následujících: Karma, Podbriga Arbanasi a Punta Bajlo.

Pokud máte rádi hospody, vinárny a noční život, měli byste navštívit čtvrť Varoš. Kdysi to byla chudinská část města, dnes je to místo s řadou zajímavých podniků. Dobré je vyzkoušet ty, kde sedí nejvíc místních lidí, ale hlavně studentů z nedaleké univerzity, protože to jsou místa, kde bude veselo a nijak přemrštěné ceny.

Exkurz historií města nabídly také černobílé fotky na panelu u Regionálního muzea. Byl na nich vidět Zadar na konci druhé světové války po 72 spojeneckých náletech na město obsazené Němci. Mnoho šrámů utrpěl i v bojích doprovázejících rozpad Jugoslávie. Ale ještě složitější byla obnova hospodářství poté, co se Chorvatsko osamostatnilo.

Praktické rady na cestu do Zadaru

Do Zadaru si můžete udělat výlet, pokud jste v severní Dalmácii autem na dovolené.

Také tam můžete vyrazit na prodloužený víkend, protože do města létají nízkonákladové aerolinie. Let trvá zhruba 1,5 hodiny.

Spoustu užitečných informací o městě i o cestě do Chorvatska najdete na internetových stránkách Turistička zajednica grada Zadra a na webu Chorvatského turistického sdružení.

Město však zacelilo své rány, jako už mnohokrát ve své historii, a hledí spíš dopředu. Že se mu daří, ilustruje třeba fakt, že ho belgický portál European Best Destinations vyhlásil před třemi roky za nejlepší evropskou destinaci, a prestižní průvodce Lonely Planet ho uvádí ve svém přehledu nejlepších destinací pro letošní rok jako místo, která opravdu stojí za návštěvu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků