Článek
Vodopády Iguacu najdeme na hranici Brazílie (Cataratas do Iguacu) a Argentiny (Cataratas del Iguazú) přibližně 640 km od města Curitiba. Jejich jméno vzniklo z jazyka původních obyvatel Tupi - Guarani a znamená „Velká voda“ : Y – byl výraz pro dnešní slovo voda nebo řeka a GUASU – pak velká.
Vznik vodopádů se datuje na dobu přibližně před 150 milióny lety. Národní parky na obou stranách řeky vznikly před 2. světovou válkou. V letech 1984 a1987 byly vyhlášeny organizací UNESCO za světové dědictví.
Dnes tvoří vodopády až 275 menších částí. Největší a nejznámější z nich je Ďáblův chřtán, který dosahuje výšky až 90 metrů. Průměrný průtok vody je přibližně 1400 m3/s, nejvíce vody proteče většinou v říjnu, kdy je to téměř dvojnásobek průměru.
V obou národních parcích najdete velké množství vyhlídek, kde je možné pozorovat valící se masu vody z bezpečné vzdálenosti. Na obou březích jsou ale velmi oblíbené atrakce – plavba na rychlých člunech přímo do peřejí vodopádů. Zkušený kapitán dovede svou loď přímo pod některé z ramen vodopádů a turisté mohou doslova na vlastní kůži okusit, jakou má voda teplotu a jakou silou padá do koryta řeky.
Je až neuvěřitelné, jako cenu má pro lidstvo tato část světa. V přírodě, která je v okolí řeky, nalezneme některé druhy rostlin a zvířat, které nenajdeme již nikde jinde. I nezkušené oko běžného návštěvníka uvidí nosála nebo tukana v jejich přirozeném prostředí – bez výběhů a mříží. Zkušenější pozorovatelé mohou s trochou štěstí vidět vydru říční, orla, jaguára, pumu a různé druhy opic. Unikátní jsou rovněž i rostliny, které rostou všude kolem vás v takovém množství, že by mohla závidět i některá botanická zahrada.
Pokud se dostatečně nabažíte volnou přírodou a vodopády, můžete ještě na brazilské straně navštívit „Ptačí park“ a projít se mezi papoušky. Pro milovníky techniky je určitě zajímavý výlet k několik kilometrů vzdálené hydroelektrárně Itaipu Dam na hranicích Brazílie a Paraguaye, patřící v některých parametrech k největším vodním dílům na světě.
Alena Knotková - America Tours