Siluetu Pskova tvoří řada kostelů s charakteristicky cibulovitými věžemi. Jde o klasický znak východoevropského pravoslavného stylu. „Pskov míval svou vlastní architektonickou a uměleckou školu, která se postupně rozvíjela,“ vysvětluje místní historička Taisija Kruglovová s tím, že školou míní sloh. Jeho vývoj lze vypozorovat na budovách z několika historických epoch.

Radní sestavili nominaci města pro UNESCO, přičemž zmínili unikátní stavby, jako například Pskovský kreml, tedy městskou pevnost, nebo klášter. Množství staveb se datuje až do pozdního 14. století nebo na začátek patnáctého. Dají se rozdělit do tří kategorií: opevnění, sakrální stavby a civilní architektura.

Zachovala se řada kostelů

„Pskov měl velké štěstí, protože po ruské revoluci bylo zničeno jen málo staveb. Za éry Sovětského svazu bylo srovnáno se zemí jen několik kostelů, některé byly zdemolovány válkami. Většina z nich pocházela z 18. století, ty starší stavby přežily,“ doplnila Kruglovová.

Dominantou města je kreml neboli pevnost.

Dominantou města je kreml neboli pevnost.

FOTO: Profimedia.cz

Architektonická tradice započala výstavbou místní katedrály ve 12. století. „Při budování specifického stylu začali obyvatelé Pskova právě s touhle stavbou. Je to počátek jejich cesty,“ říká Kruglovová o katedrále. V ní se zachovala i většina původních fresek.

„Ze 12. až 14. století je jich 87 procent. Jedná se o jedinou katedrálu v celém Rusku, která se může takovým množstvím původních fresek chlubit.“

Ne každý je ovšem nominací na seznam UNESCO nadšen. Opat místního kláštera Seraphim Kozulin, který je zároveň šéfem kulturního odboru místní diecéze, si myslí, že by se nejdřív mělo ještě více rekonstruovat. „Potřebujeme na opravu kostelů více času, abychom se pak před mezinárodním společenstvím nemuseli stydět,“ tvrdí.

Ve městě se zachovala řada náboženských staveb.

Ve městě se zachovala řada náboženských staveb.

FOTO: Profimedia.cz

Největším nepřítelem historických staveb je podle něj místní počasí, tedy teploty a vysoká vlhkost, kvůli níž jsou uvnitř vlhké i kostely.

„Samozřejmě je tohle zcela unikátní místo. Je to muzeum pod otevřeným nebem, které vyžaduje větší pozornost naší vlády, ale také lidí. Je to naše historické, kulturní a spirituální dědictví,“ myslí si Kozulin. Dodává, že na seznamu UNESCO město skutečně chybí, a kdyby se organizace rozhodla ho zařadit, byl by to jedině správný krok.

Nominace by měla UNESCO projít během konference v Ázerbájdžánu mezi 30. červnem a 10. červencem.