Název, který doslova znamená královské město, si Neipyijto vysloužilo pro tři enormně velké sochy představující tři nejvýznamnější panovníky v historii Myanmaru (do roku 1989 oficiálně Barmy). Na jeho výstavbě se podílelo 25 na sobě nezávislých firem, které si nejprve musely poradit s hustým pralesem, jenž na místě dnešního hlavního města stával. Kvůli všem těmto faktorům se o Neipyijtu začalo brzy hovořit jako o horkém kandidátovi na nejbizarnější město světa.

Mohou za to ale i dva další důvody — velká rozloha a kvůli ní poměrně značný nedostatek obyvatel. Pro srovnání, Praha zabírá plochu 496 kilometrů čtverečních a žije v ní zhruba milion a půl lidí. Oproti tomu se Neipyijto rozkládá na ploše 7054 kilometrů čtverečních, a přesto v něm žije ani ne milion obyvatel, hustota zalidnění je 131 lidí na kilometr čtvereční. „Je to prázdné město, kde jen stěží potkáte na silnici auto. A o davech se vůbec mluvit nedá,“ uvedl nejmenovaný diplomat ze západu.

Několikaproudové silnice zejí prázdnotou.

Několikaproudové silnice zejí prázdnotou.

FOTO: Profimedia.cz

A jako všechny cesty vedou Říma, v Neipyijtu vedou prý všechny silnice k prezidentskému paláci. Na cestě k němu je ale pusto. Na vylidněných ulicích potkáte především metaře. Kdo se však nerad mačká, ať už mezi lidmi nebo v dopravních kolonách, pro toho musí být myanmarské hlavní město učiněným rájem. Podle neoficiálních informací jsou silnice ve městě tak široké, kdyby na nich potřebovalo nouzově přistát nějaké letadlo.

Dominant moc není

Přestože je Neipyijto hodně netradičním městem, turisté, kteří ho nevynechají ze svého cestovního itineráře, v něm pár pamětihodností najdou. Jsou to třeba ony tři královské sochy, po nichž nese město jméno. Pak také 99 metrů vysoká pagoda Uppatasanti, v níž je uschován údajný Buddhův zub dovezený z Číny. A návštěvníci si mohou být jisti, že tyto památky budou mít zcela jistě sami pro sebe, na rozdíl třeba od populárních myanmarských chrámů v Pugamu.

Přestože dominant město mnoho nenabízí, o hotely a další ubytování v Neipyijtu paradoxně není nouze. Turisté tu najdou jak známé řetězce, tak i menší rodinná zařízení.

Město svůj název dostalo díky sochám třech nejvýznamnějších panovníků.

Město svůj název dostalo díky sochám třech nejvýznamnějších panovníků.

FOTO: Profimedia.cz

Pustota není matoucí pouze pro turisty, ale i pro některé místní. Jistý blogger popsal, jak řidič taxi tři hodiny jezdil napříč městem a snažil se najít hotel zasazený někde mezi rezidenční a úřednickou zónou, které Neipyijto dělí. „Očividně je to město pro budoucnost. Dejte tomu 60 let a až populace planety naroste, místní se budou ještě smát, kolik mají prostoru,“ napsal blogger.

Kdo si bude chtít do hlavního města Myanmaru zaletět, čeká ho těžký úkol. Letiště v Neipyijtu obsluhuje pouze linky do několika měst v zemi a v sousední Číně, včetně Pekingu. Možná se i pro ten pocit osamělosti více vyplatí vyrazit na roadtrip z Rangúnu a přijet po silnici. Tak si totiž turisté užijí ten bizarní pohled na široké a vylidněné bulváry naplno.