Důvod je prostý, přepravek se dotýká nejvíce lidí, kteří pocházejí z celého světa a sami o sobě jsou nositeli různorodých bakterií. Když se k tomu připočte, že se do boxů ukládají osobní věci jako opasky, hodinky, čepice nebo někdy i boty, je to pro bakterie vyloženě líheň. A žádný jiný povrch, který experti na letišti podrobili testům, neskončil tak špatně.

Odborníci prováděli výzkum na letišti ve finských Helsinkách v zimě 2016, a to jak během nejvytíženějších hodin, tak po nich. Objevili mimo jiné stopy rhinoviru, nejběžnějšího a nejvíce infekčního nositele nachlazení, a také chřipkový virus A. Jejich přítomnost byla zjištěna u více než půlky testovaných přepravek, překvapivě žádný z nich se nenašel na záchodovém prkénku na letištních toaletách.

Studie nic nedokazuje, oponuje letiště

Nálezy, uveřejněné koncem srpna v odborném časopise BMC Infectious Diseases, by podle vědců mohly přispět k vylepšení strategií v boji proti šíření infekčních onemocnění po celém světě. Podle profesora z nottinghamské univerzity Jonathana Van-Tama by studie také měla pomoci lidem pochopit, jak se bakterie a viry, kterým se každou zimu snažíme vyhýbat, šíří.

Nejvíce se totiž bakterie množí na površích, které denně hojně používáme. Jsou to například mobilní telefony (zejména displeje), houbičky na mytí nádobí nebo i gumové kachničky do vany. Letecká přeprava ale umožňuje bakteriím a virům, aby putovaly doslova po celém světě. „Přítomnost mikrobů v letištním prostředí nebyla nikdy předtím zkoumána,“ uvedla expertka na viry z institutu THL Niina Ikonenová, jež se studie zúčastnila. Výsledky zkoumání podle ní dávají nové podněty k vylepšení technologií na letištích.

Proti studii se ovšem brání společnost Finavia, správkyně mnoha finských letišť, mimo jiného i toho helsinského. „Na našich letištích dodržujeme všechny hygienické náležitosti, které po nás vyžaduje protokol. Všechny povrchy jsou denně čištěny, stejně tak jsou pravidelně myty přepravky u bezpečnostní kontroly,“ uvedla společnost v prohlášení. Výsledky studie podle firmy nedokazují, že by nalezené viry a bakterie vedly k propuknutí nemocí.

Předchozí výzkumy ovšem ukázaly, že některé bakterie dokážou na různých površích přežít i několik dní. Podle Van-Tama je klíčem k minimalizaci jejich přenosu alespoň kýchání do kapesníku či ubrousku, a to zejména na veřejných místech. „Taková jednoduchá opatření jsou prevencí pandemií a je nejdůležitější je dodržovat na přeplněných místech, jakými jsou právě letiště, kde se shromažďují lidé ze všech koutů světa,“ uzavřel.