Psal se rok 1896, když si členové turistického spolku ve Valašském Meziříčí objednali stavbu rozhledny, která měla stát v Brňově. Tehdy nakreslil Dušan Samo Jurkovič (1868 až 1947) náčrt, jenže na realizaci chyběly peníze.

Letos je to šest let, co Jurkovičovu rozhlednu, postavenou podle dochované kresby slovenského architekta, slavnostně otevřeli na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm. Počet turistů, které přilákala, jde do stovek tisíc. „Přijíždějí návštěvníci z celého světa,“ popsal průvodce Jurkovičovy rozhledny Tomáš Surý.

Rozhledna je oblíbeným výletním cílem.

Rozhledna je oblíbeným výletním cílem.

FOTO: Daniela Čunková, Právo

Významnou roli samozřejmě hraje i skutečnost, že se rozhledna nachází v těsné blízkosti Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a návštěvníci z něj brankou ve Valašské dědině mohou projít k rozhledně. Ale často je cílem samotná rozhledna. „Lidé chtějí na vlastní oči vidět další stavbu postavenou ve stylu Dušana Jurkoviče,“ uvedl Surý.

Použili staré stromy

Z výšky necelých devatenáct metrů nad úrovní terénu je vidět na část radhošťských Beskyd, Vsetínské vrchy nebo údolí Rožnovské brázdy. „Dohlednost je při dobré viditelnosti asi patnáct kilometrů.

Nejde jen o turisty, ale také místní si oblíbili příjemné procházky na Karlův kopec, kdy důvodem často je potěšit oko pohledem na stavbu. „Nadšenci chodí za každého počasí, i když je mlha,“ vypráví s úsměvem průvodce. Někdy splní stavba i jiný účel, poslouží jako úkryt před deštěm.

„Ani v nepříznivém počasí tady nejsem sám. Kolikrát jsem zažil, že přišla bouřka a na rozhledně se schovávalo třicet lidí. Jen malé děti je potřeba uklidnit, že nic nehrozí, protože máme hromosvod,“ uvedl Surý.

Na stavbu rozhledny padlo dvě stě kubíků dřeva z Beskyd. Pokácené stromy, staré sto až sto dvacet let, měly v průměru kmeny silné osmdesát centimetrů a v koruně dvanáct centimetrů. Nosné prvky rozhledny jsou z dubů, na ostatní části stavbaři použili smrky nebo jedlové dřevo. S ohledem na terén musely vozit ručně otesané trámy povozy s koňmi.

„Při stavbě se nesměla překročit hmotnost rozhledny pět tun. To se málo ví,“ podotkl Surý. Tesařské práce i ty ozdobné kovářské a klempířské byly prováděny ručně za použití starých a už téměř nepoužívaných postupů a metod. „Barevné řešení naší rozhledny odpovídá ostatním Jurkovičovým stavbám,“ upozorňuje průvodce. Do kopule na střeše, v tzv. makovici, jsou uloženy dobové materiály z roku 2012. „Je tam vydání Spektra Rožnovska, seznam zastupitelů, platné mince nebo láhev valašské slivovice,“ vysvětluje.

Projektovou dokumentaci na stavbu rozhledny zpracoval Antonín Závada z Valašského Meziříčí na základě původního náčrtu Dušana Jurkoviče. Sám se přípravami zabýval asi pětatřicet let. Město postavilo rozhlednu v letech 2010 až 2012.

Libušín staví po požáru znovu

Dušan Jurkovič je autorem téměř čtyř set architektonických návrhů. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří výletní ubytovny Libušín a Maměnka na nedalekých Pustevnách. O původním Libušínu, který dostal jméno k poctě české kněžny Libuše a byl zpřístupněn v roce 1899, už dnes bohužel hovoříme v minulém čase. V březnu 2014 vyhořel, ztráta stavby vyvolala mezi lidmi šok a poté solidaritu projevenou veřejnou sbírkou na její obnovení. Rekonstrukce Libušína má být dokončena roku 2019.

Jurkovič významně ovlivnil i architekturu známých lázní Luhačovice. Vznikl tu unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Lidé ve Zlínském kraji, kteří mají díla slovenského architekta rádi, mohou jeho rukopis sledovat také na Křížové cestě na Hostýně.

V jiných regionech zaujme např. restaurace v Pekle u Nového Města nad Metují, vila v Brně-Žabovřeskách, Bartoňova vila v Brně nebo dům doktora Náhlovského v Praze-Bubenči. Sám Jurkovič si však nejvíc cenil mohyly Milana Rastislava Štefánika na Slovensku na vrchu Bradlo. Nepřehlédnutelná dominanta leží mezi městem Brezová pod Bradlom a obcí Košariská v okrese Myjava, odkud Štefánik pocházel. Mohyla byla odhalena v roce 1928.

Mohyla Milana Rastislava Štefánika na slovenském vrchu Bradlo

Mohyla Milana Rastislava Štefánika na slovenském vrchu Bradlo

FOTO: Profimedia

„Jde bezpochyby o výrazného a talentovaného architekta, který dokázal čerpat z tradičního tvarosloví a prvků veskrze lidových staveb a tyto povýšil na skutečnou architekturu. Je fascinujícím skloubením secese, vlivů moderní Vídně a už zmiňované lidovosti,“ uvedl Horký, architekt města Rožnov pod Radhoštěm.

„Myslím, že mezi veřejností nachází ohlas kvůli neuvěřitelné zdobnosti a barevnosti. Jeho stavby jsou dobře rozpoznatelné, krásně vynikají ve svém okolí a vnímám, že Jurkovič dokázal zhmotnit také jakousi útulnost, která mnohým moderním stavbám dnes chybí,“ dodává.