Článek
Hedvika Zahálková, jinak hajná z Prášil, nadchla páteříky a vinutými perlemi. "První páteřík - korálek, ze kterého se na Šumavě po staletí vyráběly růžence, jsem našla v omítce našeho starého kamennému domu," prozradila Novinkám. A dodala, že páteřík se říká proto, že slova modlitby začínají Pater noster - Otče náš. Podle ní se dají kolem starých hutí a v potocích najít úlomky skla a při troše štěstí dokonce celé korálky. "Už to byl jen krůček k tomu zkusit roztavit tyčku skla a vytvořit svůj vlastní korálek," prozradila ke svému koníčku.
To školák Ondra z Hromnice na Plzeňku si mohl sám vyzkoušet, jak se tvoří dřevák. To když mu Karel Fürbach z Volar půjčil své nářadí. "Jsem nádražák v důchodu. Jako malý kluk jsem poprvé viděl jak se dělají dřeváky, chytlo mne to a je to moje záliba," sděloval přihlížejícím.
Ukázka starobylých řemesel na Šumavě
Jiní si zkoušeli udělat dřevěné koryto či šindel. "Je to pěkná fuška," přiznal cyklista. Děti také lákala ovčí vlna, z níž si vytvářely talismany pro štěstí.
Zdobení skla malbou je tu podle Jiřího Honisse tak dlouho jako sklo samo. Malovalo se na zadní stranu tabulkového skla, odtud název podmalba. Takové obrázky dříve zhotovovali profesionální umělci a rozšířily se z Itálie až k nám. Lidové obrázky na skle malovali neškolení malíři, většinou nejprve skláři hutích, kteří si tak přivydělávali. Nejčastější tématikou je škála světců, patronů a ochránců řemesel, zdraví a majetku. A tak se batohy návštěvníků plnily.
A v sobotu na Boubín
"Jako správní Šumaváci musíte zvládnout mnohé dovednosti, bez kterých by na Šumavě nikdo nepřežil," lákali návštěvníky organizátoři akce, tedy obec Stožec, Správa NP Šumava a Informační středisko Stožec k soutěži. A tak se například na čas přenášela sůl po Zlaté solné stezce, ženy hrabaly seno, chlapi museli sekat dříví a děti nasbírat šišky a houby. Kdo doběhl do cíle nejdříve, zazvonil na zvonec.
Výrobu si mohly vyzkoušet i děti
Pokud ještě nevíte kam se vydat v sobotu 4. srpna, vyražte v rámci akce „Nahoru na horu“ na šumavský Boubín. Nekoumejte, zda na vrchol a rozhlednu, z níž můžete vidět Alpy, stoupat z Kubovy Hutě či ze Zátoně. Obě cesty jsou zajímavé. Dolů se však nemusíte vracet stejnou trasou, protože na výchozí místo se dostanete místní lokálkou. Registrace k výstupu je ve zmíněných obcích od 9 do 15 hodin.