Do hlavního města Jerevanu se dostanete buď s ukrajinskými aerolinkami s přestupem v Kyjevě, nebo od 8. 6. přímým letem s ČSA. Jerevanské letiště Zvartnots je pojmenováno podle stejnojmenné katedrály ze 7. století, jejíž ruiny uvidíte v těsné blízkosti terminálu.

Impozantní architektonický skvost ve tvaru kříže měl několik pater a sloupovou síň, jejíž pozůstatky na vás dýchnou zašlou slávou první křesťanské země na světě. Křesťanství tu lidé jako státní náboženství přijali už v roce 301 po Kristu.

Šílený pohanský král Tiridates III. tehdy nechal uvěznit sv. Řehoře v jámě pod zemí za to, že odmítl obětovat pohanskou bohyni. Sv. Řehoř si v kobce poseděl třináct let, než se mu podařilo zázračně vyléčit Tiridata z šílenství. Načež se král nechal pokřtít a vyhlásil křesťanství státním náboženstvím. Na místě jámy později vznikl klášter Chor Virap na úpatí hory Ararat.

Klášter Chor Virap na úpatí hory Ararat

Klášter Chor Virap na úpatí hory Ararat

FOTO: Profimedia

Ta se dnes sice nachází už na tureckém území, ale představuje jeden z hlavních symbolů Arménie.

Skvělá gastronomie

Většina staveb v hlavním městě Jerevanu, kde žije třetina veškeré populace Arménie, pochází z počátku 20. století. Jen pár budov je staršího data a celkem snadno je odlišíte podle tmavé barvy cihel. Zbytek Jerevanu je, stejně jako celá Arménie, vystavěn ze šedorůžového, téměř národního kamene tufu s nalezišti po celé zemi.

Jako ukázka typické arménské architektury poslouží náměstí Republiky v centru Jerevanu lemované administrativními budovami, které spojují lidové ornamenty se sovětským architektonickým stylem 20. a 30. let.

Právě tady má sídlo arménské Národní muzeum a galerie. Pokud si ovšem víc libujete v knihách, nevynechejte návštěvu Matenadaranu, depozitáře starých rukopisů s několika desítkami tisíc ojedinělých dokumentů svázaných s historií nejen Arménie, ale i dalších blízkovýchodních zemí.

V muzeu si lze prohlédnout například ilustrované náboženské texty z 10. století nebo spisy s lékařskou, filozofickou, zeměpisnou nebo jazykovědnou tematikou. Co by kamenem dohodil se odtud nachází další dominanta Jerevanu – Kaskáda. Za pěkného počasí stojí za to vystoupat po schodech na vrchol, z něhož se otevírá výhled na celé město, a především úchvatný pohled na Ararat.

Dominantou Jerevanu je Kaskáda s nádherným výhledem na město i pohoří Ararat.

Dominantou Jerevanu je Kaskáda s nádherným výhledem na město i pohoří Ararat.

FOTO: Profimedia

Večer si nenechte ujít návštěvu některé z mnoha restaurací, které nabízejí pokrmy tradiční arménské kuchyně. Mnozí turisté si Arménii zamilovali právě pro její kulinářské speciality. Základ tvoří maso pečené na ohni ve formě špízu – šašlik – a chléb lavaš, tvarem připomíná noviny a od roku 2014 je zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Chléb lavaš je od roku 2014 zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Chléb lavaš je od roku 2014 zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

FOTO: Profimedia

Na tradičním arménském stole nesmí chybět čerstvá zelenina, domácí sýry, smažené chinkali s rozmanitými náplněmi, opečené brambory nebo kebab, který se jí zavinutý do lavaše. K tomu se nejlépe hodí výborné místní víno, a nebyli bychom v Arménii, kdybychom neochutnali stopičku arménského koňaku nazvaného, jak jinak, Ararat.

Země hor a klášterů

Jerevan slouží jako výchozí bod pro výlety. Ovšem nečekejte malebné hrady a zámky, na jaké jsme zvyklí z naší kotliny. Arménie je zemí hor a klášterů, nejčastěji kombinací obojího. Mimořádně bohatý na starobylé církevní památky je sever země.

Zavítáte-li do oblasti kolem města Alaverdi, určitě stojí za to navštívit klášter Sanahin, jehož neporušený komplex z 10. století vám bude zaslouženou odměnou po náročném výstupu. Ve volně přístupných prostorách sloupové dvorany, kudy uzoučkým oknem dopadá ranní světlo na náhrobky mnichů na zemi, se budete cítit jako v jiném světě.

Sanahin v překladu znamená „starší než ten druhý“, přičemž „tím druhým“ se myslí klášter Haghpat na sousední hoře.

Dostat se ke klášteru Sanahin z 10. století není snadné, zájemce čeká náročný výstup.

Dostat se ke klášteru Sanahin z 10. století není snadné, zájemce čeká náročný výstup.

FOTO: Profimedia

Dostat se z jednoho místa na druhé lze nenáročným trekem malebnou přírodou přes údolí. Zavítáte-li sem na jaře, zastihnete pravděpodobně nejhezčí období v roce, kdy se příroda začíná zelenat, ale vrcholky třítisícových velikánů jsou ještě zasněžené.

V létě se nezapomeňte vykoupat v jezeru Sevan (1900 m n. m.), který je rozlohou 1262 kilometrů čtverečních největší vodní plochou na Kavkazu a nabízí mnoho příležitostí pro vodní sporty.

Avšak ani tady se milovníci památek nebudou nudit, jelikož dominantu jezera tvoří vyvýšený poloostrov s klášterním komplexem z 9. století. Malebné panoráma se nejlépe ocení za prostřeným stolem jedné z mnoha restaurací s výběrem ryb z jezera.

Fanouškům zimních sportů má Arménie také co nabídnout. Jedním z nejznámějších lyžařských středisek je Caxkadzor v nadmořské výšce 1841 metrů. Dáváte-li přednost běžkám, vydejte se na severozápad do vesnice Ashotsk s nadmořskou výškou dva tisíce metrů. V 60. letech tu padl kavkazský teplotní rekord, kdy bylo naměřeno minus 46 stupňů Celsia.

Ale běžně tu taková zima nebývá, i když sníh tu mají až do dubna. Možná proto si tento kout za svoje sídlo zvolila arménská rodina běžkařů Mikaelanových, která si tu otevřela i penzión s běžkařskou školou.

Poskytují špičkové vybavení, kurzy pro začátečníky i pokročilé, a když se vrátíte promrzlí z túry, bývalá olympionička a dnes trenérka vám podá domácí oběd, který spořádáte za vyprávění o tom, jak se účastnila Jizerské padesátky. Mimochodem, jejich nejmladší syn, devatenáctiletý Michail, reprezentoval na nedávných zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu.

Náhornímu Karabachu se raději vyhněte

Arménie se od 90. let pře se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu (neboli Arcach, jak jej nazývají Arméni). Oblast o rozloze 4,5 tisíce kilometru čtverečních vyhlásila nezávislost, která nebyla mezinárodně uznána. Vzhledem k napětí v této oblasti je dobré se místům u hranic s Ázerbájdžánem a celkově Náhornímu Karabachu vyhnout.

Arménie má co nabídnout ve kterémkoli ročním období. Při komunikaci s místními si vystačíte se základní znalostí ruštiny a v Jerevanu angličtiny.

Arméni jsou velice ochotní a snaží se pomoci, zvlášť když vidí bezradného cizince. A často se z toho vyklube pozvání domů na večeři, abyste měli možnost zažít autentickou Arménii. Navíc Čechy tu mají rádi, jelikož české sklo bylo vždycky zárukou kvality a znakem bohatství. Takže „bari galust Hajastan“ neboli vítejte v Arménii.