Slunečné Val di Sole nabízí lyžování v obklopení národních parků

Údolí Val di Sole v italské provincii Trentino obklopují strmá pohoří včetně masívu Brenta, který patří na seznam UNESCO, a národní parky Stelvio a Adamello Brenta. Na jižní stráni nad údolím zhruba v polovině jeho délky vznikly počátkem 60. let rozsáhlé ubytovací základny v městečku Folgarida (1300 m) a nad Marillevou (900 m). Zdejší obří centrum tvořené většinou nevzhlednými betonovými komplexy se podle nadmořské výšky jmenuje Marilleva 1400.

Do romantiky to tu má daleko. Ale ubytování typu ski-in ski-out, kde přímo z ubikace vyrazíte na pár desítek metrů vzdálenou lanovku a odpoledne se zase svezete po sjezdovce až domů, je nesmírně praktické.

Do lyžařského areálu míří čtyři páteřní lanovky. Dvě startují ve Folgaridě, třetí a čtvrtá v údolí v Marillevě a v sousedním městečku Daolasa. Zdejší resort tvoří spíše mírné, převážně červené sjezdovky, které šněrují zalesněné svahy pod vrcholy Monte Spolverino (2092 m) a Monte Vigo (2179 m). Doplňují je široké cvičné louky a tři poctivé černé tratě. Samozřejmě nechybí snowparky a tratě s časomírou.

V samotné Folgaridě-Marillevě je 56 km sjezdovek a můžete si pořídit skipas pouze na tuto oblast. Vzhledem ke vzdálenosti z ČR sem však nejspíš pojedete na týden, a v tom případě je lepší trochu si připlatit za Superskirama skipas. Ten platí v Madonně di Campiglio a Pinzolu, kam dojedete na lyžích, a využijete ho také v blízkém Peju a Passo Tonale (asi 20, resp. 40 minut jízdy autem) a v několika dalších střediscích. Všechny dohromady mají stěží představitelných 380 km sjezdovek a 150 lanovek.

Centrem Marillevy je oblast Val Panciana (1886 m) se snowparkem a stylovou restaurací Malga Panciana, nad níž křižuje shluk modrých tratí. Z těchto míst pokračuje lanovka na vrchol Monte Vigo, odkud můžete pokračovat do Madonny nebo se svézt zpět po příjemné červené sjezdovce č. 11. Vyzkoušejte si ji ráno, protože odpoledne po ní proudí davy lidí, kteří se vracejí z Madonny.

Paralelně s ní na opačné straně lanovky padá černá č. 37 jménem Little Grizzly, jedovatá a místy nezdravě úzká trať. Často bývá liduprázdná.

Z vedlejšího svahu se spouští červená č. 20 s měřeným obřím slalomem a krátkým sjezdem. Pěkné sportovní svezení si užijete na červené č. 32, která kličkuje pod lanovkou Daolasa-Val Mastellina.

Členitá a 3,2 km dlouhá trať zakončená prudkým hankem má jedinou nevýhodu: končí u prostřední stanice lanovky a (obzvlášť ráno) pak musíte čekat, než bude místo v kabince jedoucí z údolí.

Pokud bydlíte v Marillevě 1400, pak doporučujeme poslední část cesty domů absolvovat lanovkou. Alternativou je před koncem provozu velmi frekventovaná sjezdovka č. 23.

Nejživějším místem ve Folgaridě je oblast Malghet Aut (1855 m), kde několik restaurací doplňuje podnik s koncertním pódiem. Protíná se tu většina zdejších, převážně modrých tratí pro rekreační kroužení. Výjimkou je černá č. 1 s osvětlenou spodní částí.

Až do údolí sjíždí vyhlídková modrá č. 2 a dynamická červená č. 3, kde zůstává překvapivě kvalitní sníh až do odpoledních hodin. Nepříliš široká trať se kroutí lesem a místy vede kolem farem, odkud hospodářská zvířata zvědavě sledují projíždějící lyžaře. U dojezdu se ze sjezdovky odděluje svah s měřeným slalomem (pista cronometrata), který má asi 15 branek.

Cestou zpět do Marillevy (nebo Madonny) se zastavte na drink v restauraci Solander, kde už v poledne začíná k poslechu i tanci vyhrávat dýdžej. Je položená ve svahu nad spojnicí několika sjezdovek a vede k ní pojízdný pás, abyste nemuseli udělat ani krok pěšky.

Na návštěvu sousední Madonny je dobré si ráno přivstat a vyrazit hned v 8.30, kdy začínají jezdit vleky. Stejný plán totiž bude mít řada dalších lyžařů a u spojovacích lanovek bývají už před devátou fronty. Vyjeďte na Monte Vigo a spusťte se po červené č. 10. Není to žádný velký zážitek, sníh na hojně využívané jižní trati bývá těžký a už dopoledne se tvoří boule. Pak pokračujte čtyřsedačkou Genziana Express a jste v Madonně.

První atrakcí, na kterou narazíte, je báječný snowpark Ursus. Pokud s sebou máte děti, asi se tady trochu zdržíte. Sjezdovku u snowparku obsluhuje lanovka s bezpečnostním automaticky uzamykatelným krytem, a pokud vaši potomci měří alespoň 125 cm, smějí na ní jezdit bez doprovodu dospělého. Vy zatím můžete posedět na terase příjemné restaurace Viviani.

O legendárním středisku jsme podrobně psali na jaře, proto tentokrát jen stručně. Městečko obklopené pohořím Brenta je navštěvovaným turistickým cílem už od konce 19. století, kdy si jej oblíbila císařovna Sissi. Na svazích nad městem je do půlkruhu uspořádaná síť sjezdovek, které se spouštějí ze čtyř vrcholů: Monte Spinale, Cinque Laghi, Pradalago a Passo Grosté (tam je nejvyšší bod, kam vyjedete na lyžích – 2504 m).

Nejznámější místní sjezdovkou je černá č. 91 Canalone Miramonti, kde se jezdí závod Světového poháru ve slalomu. Jinak je zde pestrá směs tratí všech úrovní. Všechny jsou skvěle propojené. Pro přejezdy mezi svahy na protilehlých stranách města zde vybudovali mosty přes silnici, tunel pod ní a pojízdný pás.

Spodní stanice lanovek jsou umístěny tak, aby se mezi jednotlivými částmi areálu dalo snadno a rychle přejíždět. Okružní jízda kolem města se dá absolvovat pouze po modrých tratích, a tak ji zvládne i začátečník.

Stařičkou spojovací lanovku zpět do Folgaridy-Marillevy, kde se vždy odpoledne tvořila fronta, od této sezóny nahrazuje zbrusu nová expresní čtyřsedačka.

Lyžařská houpačka do Pinzola objíždí Madonnu po západní straně přes Pradalago a Cinque Laghi. Ještě než nastoupíte na spojovací „kabinku“ Pinzolo–Campiglio Express, vyjeďte si krásnou retro lanovkou Sky Dancer na Monte Pancugolo (2276 m). Její design jako by pocházel z doby kolem výstavy EXPO 58.

U výstupu se podívejte na strmou stráň, která se nad ním tyčí: pasou se tam horské kozy. Pohled na zvířata připomíná, že jste na území národního parku. Asi dvacetiminutová cesta do Pinzola uteče jako voda díky úchvatnému výhledu na téměř kolmé svahy masívu Brenta.

Nejmenší z trojice středisek má převážně červené sjezdovky, které se vinou po zalesněné stráni pod vrcholem Doss del Sabion (2100 m). Za vyzkoušení rozhodně stojí červená č. 101 s květinovým názvem Rododendro, dlouhá 3,1 km. Pro fajnšmekry je zde černá č. 100 Tulot s převýšením 900 m na délce 2,6 km.

Centrem střediska je Pra Rodont s dětským parkem a stejnojmennou restaurací, kde jsme zaznamenali nejpřátelštější ceny široko daleko (obří porce skvělých špaget carbonara za 7,50 eur).