Nejmenší ostrovní stát světa obývají nejtlustší lidé

Na Nauru, které leží jen kousek pod rovníkem, míří zhruba 200 turistů ročně. Není se vlastně čemu divit. Ostrov má rozlohu pouhých 21 kilometrů čtverečních, je placatý — nejvyšší vrchol měří 65 metrů — a nic moc na něm není k vidění. Tedy pokud nebudeme počítat exotické pláže a džungli.

Nauru je natolik bizarním společenstvím, že nemá ani hlavní město. Ona vlastně i ta zbylá města jsou spíše velkými vesnicemi, což vynikne zejména při pohledu z letadla. Kolem dokola podél pobřeží obíhá silnice, ale mají tu dokonce i železnici. Ta byla vybudovaná kvůli těžbě fosfátů. Ale ani tím výčet podivností opravdu zdaleka nekončí.

Naurové jsou národem, který je nejvíce postižen obezitou či nadváhou. A to tu žije jen kolem 10 000 lidí. Z mužské populace je obézních 97 procent a z ženské 93 procent. Údajně za to může velké zbohatnutí v 70. letech, kvůli kterému začali lidé nekontrolovatelně jíst. Minulost totiž byla k malé ostrovní zemičce nevlídná, a tak si to obyvatelé chtěli po vyhlášení nezávislosti zřejmě vykompenzovat.

Podle Telegraphu byl ostrov Nauru osídlen Polynésany a Mikronésany už před 3000 lety. V roce 1888 zemi anektovalo Německo a po první světové válce byla pod vládou Britského Impéria, Austrálie a Nového Zélandu pod mandátem Společnosti národů, mezinárodní organizace zformované právě po válce.

Část historie prožili obyvatelé také pod nadvládou Japonska a posléze opět pod vedením Británie, a to až do roku 1966. Inu, není se čemu divit, že když éra nadvlád konečně skončila, začali lidé z frustrace jíst. Ale bylo to zřejmě i díky tomu, že země byla v té době nejbohatší na světě s nejvyšším hrubým domácím produktem na člověka, uvádí Telegraph.

Co se týče obézních lidí, pouze relativně nedaleká Americká Samoa, nezačleněné území USA, dokáže Nauru konkurovat. Nadváha je ale zřejmě regionální záležitosti. Potýkají se s ní i obyvatelé okolních ostrovních států — Tongy, Samoy, Palau či Kiribati. Má na to podle všeho vliv západní civilizace, která tamní obyvatele například naučila ryby smažit namísto tradičnějšího pečení nad ohněm.

Mohlo by se zdát, že ačkoli je Nauru malá země, lidé si tu žijí více než dobře. Mají tu ovšem problémy s pitnou vodou. Té je na ostrově nedostatek, proto se část vody musí dovážet z Austrálie, část se získává odsolováním a obyvatelé využívají také dešťovou vodu.

Pokud byste sem snad chtěli letět, není to problém. Nachází se zde mezinárodní letiště, kam z australského Brisbane létají Nauru Airlines. Do země je ovšem potřeba si zařídit vízum.