Co se týče prvního vánočního stromku, Lotyši a Estonci spolu už dlouhá léta vedou spory o tom, kde tradice zdobení jehličnanů vlastně začala. Oba národy samozřejmě tvrdí, že to bylo právě v jejich hlavním městě. Když však přijde řeč na letopočty, před tallinnskou radnicí měl předchůdce dnešního stromku stát už v roce 1441, kdežto před rižskou až v roce 1510.

To však nic nemění na faktu, že na náměstí je dodnes umístěna slavnostní deska označující místo, kde byl první lotyšský vánoční stromek vztyčen. Podle zdejšího průvodce existuje pouze dokument, že jistí kupci přinesli strom na náměstí před radnicí a použili ho jako součást oslav v období Vánoc. Když přišel Nový rok, tak ho spálili. Nikdo ale netuší, jaký druh stromu to byl.

Pamětní deska označuje místo, kde stál první vánoční stromeček.

Pamětní deska označuje místo, kde stál první vánoční stromeček.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Kdo z národů drží prvenství, je ve výsledku docela nepodstatné. Podle historiků totiž s tradicí začaly kupecké cechy, které do Pobaltí přišly z německých zemí. A spor Lotyšů a Estonců je stejně spíš přátelským popichováním nežli vyhrocenou a nelítostnou hádkou. Ale zpět k Rize.

Z kostela sv. Petra je celá Riga jako na dlani.

Z kostela sv. Petra je celá Riga jako na dlani.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Největší a nejlidnatější z měst pobaltských států je v zimě stejně okouzlující a pohádkové, jako je studené. Teploty mohou být nad nulou, ale kvůli blízkosti moře je zde vysoká vlhkost a skutečně silný vítr. Městu to vlastně přidává na atmosféře i autentičnosti, ale je důležité se na procházky ulicemi dostatečně obléct.

Minimalistické, ale s atmosférou

Riga je v době adventu cílem mnoha Lotyšů, ale také ruských turistů. Ačkoli těžko říct, zda se skutečně jedná o návštěvníky, nebo stálé obyvatele. Rusové totiž tvoří kolem 40 procent populace Lotyšska. Město ale není přelidněné a centrum se zaplní jen v podvečerních a večerních hodinách, kdy lidé míří na trhy.

Ty hlavní stojí u náměstíčka před Rižským dómem, známým také coby Evangelická katedrála. Vše se ovšem nese v duchu severského minimalismu, takže nic monstrózního.

Na Rize je příjemné, že není přeplněná.

Na Rize je příjemné, že není přeplněná.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Trhy v Rize mají komorní charakter.

Trhy v Rize mají komorní charakter.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Trhy v Rize jsou tak třetinové oproti těm na Staroměstském náměstí v Praze, ale na atmosféře jim to rozhodně neubírá. Naopak jsou decentní, milé a stánky nevypadají jak z cirkusu. Pořídit se na nich dá vesměs tradiční zboží, od perníčků až po pletené šály, rukavice, čepice či ponožky s tradičními lotyšskými vzory, které by se daly připodobnit k norským.

Nechybí ani jídlo, což jsou vesměs klobásy, brambory nebo nad otevřeným ohněm pečené vepřové maso. Čuníci jsou i součástí lotyšské štědrovečerní večeře, k ní se dokonce podává celá prasečí hlava a prý se konzumují ouška i rypáček.

Pletené ponožky, šály či rukavice zdobí tradiční lotyšské vzory.

Pletené ponožky, šály či rukavice zdobí tradiční lotyšské vzory.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Tržnice lze najít roztroušené i ve zbytku centra, náměstíčka ve městě jsou ovšem malá, proto je nižší i počet stánků. Ale vlastně to bohatě stačí. Už osmým rokem se navíc bude v Rize konat festival vánočních stromků, a to od 8. prosince až do půlky ledna. Po centru jich bude k vidění celá desítka v různě ztvárněných uměleckých podobách.

Zahřeje černý balzám

Komu by snad v nádherné Rize chyběla nějaká davovka, může se vydat do rekreačního střediska Lido vzdáleného od centra asi půl hodiny jízdy. Nachází se zde jakési zábavní centrum, které v létě láká na kolotoče, v zimě pak na krásnou světelnou výzdobu, která zdobí zdejší restauraci ve stylu severské chaty, ale také na obří kluziště, kde si nejen rodiny s dětmi mohou užít nefalšovanou zimní zábavu.

Pokud se vydáte do útrob restaurace, která funguje jako samoobslužný bufet, ale se skutečně dobrým jídlem, dostatečně obrňte své nervy. Je tu totiž pořádně plno, a to zejména o svátečních víkendech. Lidé se tu nekoordinovaně motají a hladově se vrhají nejen po jídle, ale především po volných stolech, kterých snad nikdy není nedostatek. Výhodou je, že se zde dá najíst relativně levně, jedna osoba to klidně zvládne do šesti až sedmi eur.

V rekreačním centru Lido se nachází i restaurace skutečně obřích rozměrů.

V rekreačním centru Lido se nachází i restaurace obřích rozměrů.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Trhy zdobí decentní světla.

Trhy zdobí decentní světla.

FOTO: Michael Švarc, Novinky

Není však pochyb o tom, že v centru je mezi památkami a nespočtem historických domů mnohem příjemněji. V opravdu třeskutých mrazech se dá zahřát buď klasickým svařákem nebo místní specialitou, horkým alkoholickým nápojem zvaným černý balzám.

Jedná se o bylinný likér podobný třeba becherovce, jenž má ve své originální verzi 45 procent alkoholu. Všechny přísady se totiž mísí ve vodce. Existují ovšem i odlehčenější verze, třeba s příchutí černého rybízu, které chutnají moc dobře a sladce. Černý balzám se ale pije i studený, respektive v normální pokojové teplotě. A koupit se dá i jako suvenýr ve specializovaných obchodech či supermarketech. A o vánoční dárky máte postaráno.