Zřícenina kruhové stavby, která shlíží na Příčovy, upoutá každého kolemjdoucího. Vnější průměr je 14 metrů, výška 10 metrů a zdivo u země má tloušťku 1,2 metru.

„Počátky se datují do 16. až 17. století, ale může to být také 18. století, nikdo neví. Byli se zde na to podívat odborníci z Nizozemska, kteří potvrdili, že to ke svému účelu větrného mlýna fungovalo. Potvrdily to i různé stavebně - technické průzkumy,“ řekl Novinkám starosta obce Příčovy Pavel Kymla s tím, že Nizozemci nejdříve pochybovali, ale pak našli menší větrný mlýn tohoto typu přímo v Nizozemsku.

I z ptačí perspektivy vypadá torzo mlýna mohutně.

I z ptačí perspektivy vypadá torzo mlýna mohutně.

FOTO: Novinky

Nikomu nepatří

Zajímavostí je, že tento historický skvost nemá majitele. „V pozemkové reformě začátkem 20. století stavba připadla manželům Chomátovým, kteří jsou dodnes vlastníky, i když už jsou dávno po smrti. Tudíž to v současné době majitele nemá,“ vysvětlil starosta a dodal, že je zažádáno o projednání dodatečného dědictví. Soud tak zjišťuje budoucí majitele. S těmi pak obec Příčovy zahájí jednání o prodeji.

Tajemství

Torzo se tyčí asi půl kilometru severozápadně od obce, na návrší poblíž rozcestí, kudy prochází silnice do Dublovic i červená turistická značka okolo rybníka Musíka do Chlumu a Hrazan. Mlýnu se původně říkávalo na Chlumkách podle zalesněných vrchů, kde se nachází i přilehlé bažinaté louky přezdívané Tůně. Tady se podle pověstí o půlnoci údajně valil strašidelný ohnivý sud a běda každému, kdo se mu připletl do cesty...

Mlýn je atrakcí nejen pro místní, ale i turisty z celého světa.

Mlýn je atrakcí nejen pro místní, ale i turisty z celého světa.

FOTO: Novinky

Neznámý stavitel

Přesná podoba větrného mlýna ani jeho stavitel není bohužel znám. Za iniciátory stavby jsou dle dostupné literatury pokládáni buď František Norbert Kfelíř ze Zakšova, který Příčovy v polovině osmnáctého století vlastnil, nebo také Schönpflugové z Gamsenbergu, kteří v letech 1718-1784 v obci postavili zámek a několik hospodářských objektů.