Portugalsko: Výlet do míst, kde se zastavil čas

Dvanáct historických vesnic tvoří ojedinělou středověkou kolekci míst, kde se zastavil čas. Tam můžete nahlédnout do minulosti Portugalska, která není schovaná pod nánosem turistického pozlátka.

Jedním z takových míst je vesnice Castelo Rodrigo obehnaná na kopci kamennými hradbami. Má jen 56 stálých obyvatel a většina z nich toho už velmi mnoho pamatuje. Vesnice s pohnutým osudem byla na konci minulého století před úplným vylidněním. Naštěstí se ale podařilo několika nadšencům koupit ruiny historických kamenných domků a do vesnice zase vrátili život.

Když člověk prochází kolem zbytků šest staletí starého paláce či středověkého kostela, stěží uvěří, že tohle kdysi bývalo městem, významným správním střediskem zdejšího kraje.

Dnes sem už nějací ti turisté trefí, ale zdaleka jich není tolik jako třeba právě v Coimbře. Ale zpět do Castelo Rodrigo. Na nejvyšším bodě vesnice stojí historický hrad, ze kterého je vidět až do Španělska. Skupina herců tu pořádá kostýmované prohlídky a předvádí scény s výjevy z historie vesnice.

Z Lisabonu se sem přestěhovala například Anna Berlinerová. Bylo to ještě v době, kdy nebylo vůbec jisté, že se slávu téhle vesnice podaří zachránit. Ve vesnici žilo pouhých dvanáct lidí. Dnes tu Anna vede úspěšný penziónek Casa da Cisterna.

Za zmínku jistě stojí také bývalá pevnost na hranici se Španělskem, městečko Trancoso. Krásné kamenné chodníky, historické domky a křivolaké uličky vyzařují středověké kouzlo. Dosud jsou k vidění některé z obranných věží, třeba ta u brány Porta d’El Rei. Trancoso bývalo významnou hraniční pevností, jednou z těch, které bránily tehdejší království před maurskou expanzí. Je tu i hezky zachovalá židovská čtvrť, svědek harmonického soužití dvou náboženských komunit.

Poněkud opomíjeným, ale krásným městem je také Aveiro. Klidně by se mu dalo přezdívat portugalské Benátky, protože po zdejších kanálech plují lodě podobné italským gondolám. Tyhle však v minulosti sloužily pro převážení mořských řas z nedaleké laguny, které se používaly ke hnojení polí. Říká se jim moliceiro a jsou jedním ze symbolů Aveira.

Dnes se používají spíše než na převážení nákladu na projížďky s turisty. Jejich štíhlé špice jsou zdobeny nejrůznějšími motivy ze všedního života. Z doby vlády diktátora Salazara, kdy ještě erotika byla tabu, nesou tyhle lodi kromě náboženských motivů nebo motivů z běžného života také obrázky erotické. Byla to jakási revolta majitelů lodí proti diktátorskému režimu.

Ve městě jsou čtyři kanály. Centrální, kanál Pyramidy, kanál Cojo a kanál de Sao Roque. Krásy města tak může návštěvník obdivovat i z paluby lodi. Během plavby jsou k vidění secesní historické budovy, rybí sklady, několik krásných mostů. Co je na Aveiru jistě velmi přitažlivé, je jeho blízkost k moři.

Je to jen pár zastávek místním autobusem do oblasti Costa Nova do Prado. Tady si můžete užívat nejen nekonečných písečných pláží Atlantiku, ale můžete se také kochat nádherně vymalovanými domy, které – inspirovány vzhledem starých rybářských domků – střídají modré, žluté, zelené či červené pruhy s pruhy bílými.

Dalším velkým lákadlem pro labužníky jsou čerstvé ryby v kterékoli z místních restaurací. Jednou z nejlepších je prý Canastra do Fidalgo, která nabízí čerstvé ryby a další mořské potvory upravené podle tradičních receptů zdejších rybářů.