Château de Chillon byl vybudován na skalnatém ostrůvku v nejvýchodnějším cípu Ženevského jezera. Jak se postupně rozšiřoval, tak ostrov, který leží jen několik metrů od břehu, zcela zakryl. Dnes se zdá, jako by vyrůstal přímo z vody.

První písemné zmínky o jeho existenci pocházejí z roku 1150. Stál na strategickém místě u křižovatky důležitých obchodních cest z Anglie a Francie do Říma a jeho majitel tak mohl vybírat tučné mýtné.

Památku obklopuje Ženevské jezero.

Památku obklopuje Ženevské jezero.

FOTO: Roman Zvarič

Byl dokonale opevněný, měl „přírodní“ vodní příkop pod mostem, který ostrov spojoval s pevninou a proti případnému útoku od vody jej chránilo námořnictvo. Zpočátku patřil rodu savojských hrabat, jejichž erb s bílým křížem na červeném pozadí zdobí jednu z věží.

Projít lze bez průvodce

V roce 1536 Chillon získala pod kontrolu vojska z Bernu a udržela ho následující dvě a půl staletí. Až v roce 1798 místní francouzsky mluvící lidé s pomocí Napoleona vyhnali nenáviděné Bernské, jejichž jazykem byla němčina.

Během let se však vojenský význam hradu snižoval, sloužil jako zbrojnice, vězení, skladiště obilí, nemocnice, a nakonec turistická atrakce. Chillon zůstal ve výborném stavu, protože nikdy nebyl poničený při pokusech o dobytí a vždy zůstal obývaný a udržovaný.

Využití hradu se několikrát měnilo.

Využití hradu se několikrát měnilo.

FOTO: Roman Zvarič

Všechny prostory jsou volně přístupné bez průvodce.

Všechny prostory jsou volně přístupné bez průvodce.

FOTO: Roman Zvarič

Všechny přístupné prostory si může prohlédnout volně bez průvodce. Mezi množstvím místností dominuje dvojice hlavních sálů: Aula Magna, který sloužil pro přijímání hostů a soudní zasedání a Domus Clericorum — duchovní sál. Na straně směrem k jezeru mají nezvykle velká okna, klenuté stropy podpírají mohutné sloupy, na zdech jsou mramorové dlaždičky, jinde nástěnné malby. Skvostný Erbovní sál zdobí znaky řady švýcarských rodů.

Kromě sbírky zbraní nebo dobového nábytku uvidíte také původní latrínu z 13. století. Má dva otvory, aby vedle sebe mohli vykonávat potřebu dva lidé. Při této činnosti se prý uzavíraly důležité smlouvy a ujednání.

Můžete se projít tajnou chodbou z hlavní ložnice na strážní věž — je velmi úzká a temná, nic pro klaustrofobiky. Až si prohlédnete venkovní prostory, včetně čtyř nádvoří, zamiřte do vězení.

Hrad je ve skvělém stavu, protože nebyl poničen při dobývání.

Hrad je ve skvělém stavu, protože nebyl poničen při dobývání.

FOTO: Roman Zvarič

Tam byl v letech 1532-36 týrán mnich François Bonivard, který v římskokatolické zemi hlásal protestantské učení. Bonivarda a samotný hrad později proslavil básník Lord Byron, který po prohlídce žaláře napsal slavnou poému Vězeň Chillonský.

Byron dokonce naškrábal své jméno na pilíř, k němuž byl údajně Bonivard připoután. Mezi další umělce, které návštěva hradu inspirovala k tvorbě, patří Jean-Jacques Rousseau nebo Victor Hugo.