Na jihovýchodním okraji Mikulova vévodí městu pahorek s kapličkou. Tak trochu připomíná Říp, ale vysoký je jen 363 metrů, o 36 metrů více než pražský Petřín. Stejně jako on skýtá překrásné pohledy na město a v minulosti patřil k magickým místům: konaly se zde rituály k uctění bohů úrody. K takovým obřadům patřily tance, proto Tanzberg.

Ti bohové zůstali krajině celkem nakloněni i dávno poté, kdy Moravu ovládlo křesťanství. O úrodě vína svědčí obří sud v mikulovském zámeckém sklepu, největší ve střední Evropě. Pojme více než tisíc hektolitrů, a to jej stačili naplnit jen desátkovým vínem.

Město vzkvétalo, tolerance panovala i mezi ctiteli jediného Boha, jak o tom svědčí sousedství křesťanských kostelů, datovaných již od 13. století, se synagogami a dalšími objekty početné obchodně zdatné židovské obce i původně příznivé přijetí reformované sekty novokřtěnců, mimochodem zdatných vinařů, keramiků a léčitelů. Rekatolizace po Bílé Hoře sem dorazila později a pozvolněji.

Počet zastavení se zvyšoval

Tehdejší majitel panství, olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina na to šel křesťanským příkladem: dbal na vzdělanost, umění, a pokud jde o robotu, byl vlídnější k poddaným než k pánům. Po skončení morové epidemie v roce 1623 se rozhodl jako dík nebesům i cestu k srdcím věřících postavit na vrcholu Tanzbergu kapli sv. Šebestiána a k ní vedoucí křížovou cestu.

Křížové cesty byly v té době novinkou, měly nahrazovat pouť do Jeruzaléma k Božímu hrobu. Poutníkům jednotlivá zastavení připomínají pašijové události spojené s umučením Ježíše Krista od odsouzení až po ukřižování a uložení do hrobu. Zbudováním kaple a křížové cesty se pohanský Tanzberg změnil na Svatý kopeček, první toho druhu u nás.

Pahorek s kapličkou se tyčí na okraji Mikulova.

Tanzberg je jednou z dominant Mikulova.

FOTO: Profimedia.cz

Mikulovská křížová cesta, nejstarší v našich zemích, měla původně sedm zastavení. Zděné stavby byly zpočátku jen kaple sv. Šebestiána a Boží hrob. Ostatní zastavení tvořily sochy volně umístěné pod širým nebem. Kapličky k nim byly přistavěny později, často nákladem mikulovských občanů. Když v roce 1731 papež Klement XII. uznal za závazný počet 14 zastavení, byla postupně dobudována i mikulovská křížová cesta.

Umění či víra?

Některé výjevy byly rozděleny (např. výjev v Getsemane se sochami Ježíše při modlitbě v Getsemane a spících učedníků byl rozdělen mezi původní kapličku druhou a novější třetí), nebo byly dodatečné kapličky opatřeny obrazy.

Kdo tedy chce jít po mikulovské křížové cestě jako zbožný poutník, může kráčet pozvolna do svahu a zastavovat se u kapliček střídavě ze 17. a z 18. století a střídat přitom většinou i sochařské a obrazové výjevy. Kdo by chtěl jít jako poutník po časové ose dějinami umění, musel by pobíhat tam a zase zpátky.

Mikulovská křížová cesta prošla po staletí vlastní kalvárií, od odsvěcení kvůli reformám Josefa II. přes napoleonské války, Rudou armádu až po bezvadný nápad svazarmovců využít pár kapliček jako prima objekt k umístění terčů pro cvičnou střelbu.

Nezapomeňte fotoaparát

V rámci obnovy kulturně historické krajiny Svatý kopeček byla obnovena nejen kaple a sama křížová cesta, ale zároveň vznikla i naučná cesta na Svatý kopeček, která částečně obchází vrch i z druhé strany a seznamuje i s přírodními zajímavostmi, o které není nouze – vždyť Svatý kopeček je současně přírodní rezervací.

Svatý kopeček z Kozího hrádku

Svatý kopeček z Kozího hrádku

FOTO: Profimedia.cz

Obě cesty se zčásti kryjí. Jsou opatřeny velmi dobře popsanými informačními tabulemi, takže nepotřebujete žádné bedekry, zato uplatníte fotoaparát. Výstup není náročný (velmi mírný právě po naučné stezce) a vyplatí se i kvůli nádherným výhledům na Mikulov a krajinu až do Rakouska.

Poutě na Svatý kopeček s procesím a pobožností křížové cesty se konají první zářijovou neděli (Mariánská pouť se soškou černé madony z Loretánského kostela v Mikulově), k svátku sv. Šebestiána v neděli po 20. lednu, na Velký pátek a dále v předvečer Svatodušní neděle. Výstup na Svatý kopeček je i součástí Pálavského vinobraní druhý zářijový víkend.