Šlechtici, který patřil ve své době k nejvýznamnějším osobnostem českých zemí, věnuje tradičně hradní správa velkou pozornost. I proto, že řadu lidí stále překvapuje, že Helfštýn slavný Rožmberk vlastnil.

Od 80. let 16. století sem přitom jezdil téměř každé léto. „Přijížděl sem hlavně zkontrolovat hospodaření panství, pobyt spojil se zápisy do Zemských desek v Olomouci, a když už tu manželé byli, nějaký čas se tu vždy zdrželi, protože cesta z jižních Čech, kde byly hlavní državy šlechtice, musela být vyčerpávající. Trvala sedm až deset dnů,“ řekl Právu helfštýnský kastelán Jan Lauro s tím, že Vokohradí je oslavou významného přínosu Petra Voka do obecné i stavební historie Helfštýna.

Renesanci připomínalo na Helfštýně i dobové oblečení.

Renesanci připomínalo na Helfštýně i dobové oblečení.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Součástí akce byly až do nočních hodin mj. speciální kostýmované prohlídky doplněné o komponovaný program s řadou zajímavých soutěží. Lidé se mohli seznámit s tím, jak se v renesanci tančilo, bojovalo s meči či jaká hudba zněla z pánových komnat. Hradní správa jim také připomněla, že s Petrem Vokem a Kateřinou z Ludanic je mj. spojeno i několik pověstí, které se váží k Helfštýnu.

Hradní pověsti

Zřejmě nejznámější vypráví o tom, jak v noci, kdy přišla na svět Kateřina, přišel k bráně hradu za bouře poutník a požádal o přístřeší. Její otec Václav z Ludanic místo, aby jej přijal na Helfštýn, nechal na něj pustit psy. Poutník se rozzlobil a mrštil svou sukovicí proti skále, na níž hrad stojí, kde se zapíchla. Následně vyřkl svou kletbu, že stejně jako hrušeň, která z toho klacku vyroste, bude planý rod dcery Václava z Ludanic i jejího chotě. Zda se to skutečně odehrálo, je otázkou. Faktem však je, že manželství Kateřiny z Ludanic s Petrem Vokem z Rožmberka bylo bezdětné, a tak oba rody vymřely.

Renesanci připomínalo na Helfštýně i dobové oblečení.

Renesanci připomínalo na Helfštýně i dobové oblečení.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Návštěvníci si mohli v sobotu na Helfštýně vyzkoušet mj. historický kroket, velké deskové hry nebo dovednostní disciplíny, kterými se lidé v renesanci bavili. Na akci se představili šermíři ze skupin Adorea a Žehart, tanečnice z Porty Temporis či hudební sdružení Vivat Flauto. Nechyběla ani kejklířsko-ohňová show.

Hrad získal po sňatku

„Byli jsme tu již loni a Vokohradí se nám velmi líbilo, proto jsme sem zamířili i letos,“ řekl Právu Jan Navrátil, který na Helfštýn přijel v sobotu s manželkou a dvěma syny z Karviné. „Ocitl jsem se tu na této akci náhodou, vůbec jsem o ní nevěděl, chtěl jsem se jen na hrad podívat, ale musím říci, že jsem byl Vokohradím mile překvapen,“ svěřil se padesátiletý Arnošt z Hodonína.

Hrad Helfštýn vznikl v poslední čtvrtině 13. století. Jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš z Linavy. Hrad byl později ve vlastnictví například Kravařů či Pernštejnů.

Petr Vok získal Helfštýn po sňatku s Kateřinou z Ludanic, k němuž došlo v roce 1580. Té se podařilo dostat a přinést do manželství z původně velkého ludanického dědictví alespoň helfštýnské panství s Lipníkem nad Bečvou, když ji o většinu majetku připravili její poručníci, kteří se o něj měli starat poté, co v dětství osiřela.