„V 60. a 70. letech to tady bylo velmi francouzské, ale dnes se vše amerikanizuje, McDonald’s je v každé ulici,“ říká s lítostí Hiep Nguyen, který se narodil v Ho Či Minově Městě, jak zní v komunistickém Vietnamu oficiální název Saigonu.

„Ulice bez historie nemá žádný význam,“ dodává Hiep Nguyen, který napsal několik pojednání o historii architektury v tomto velkoměstě.

Velká část demolic se odehrává v samém centru, kde vládne čilý stavební ruch. Mladá vietnamská populace totiž touží po všem moderním a poptávka po bytech a kancelářích je obrovská. „To hlavní jsou peníze a zájmové skupiny,“ říká Hiep Nguyen.

Staré stavby nejsou chráněny

Pozemky v centru jsou pro investory zlatými doly. Ustoupit tak musejí staré soukromé vily a veřejné stavby.

Poslední velká demolice, která pobouřila konzervativce, se týká loďařského komplexu Ba Son, jejž postavili Francouzi na březích řeky Saigon. Na jeho místě se brzy budou tyčit obrovské věže, které staví skupina Vincom Group, patřící nejbohatšímu muži v zemi Pham Nhat Vuongovi, jemuž se říká vietnamský Donald Trump.

Městští úředníci napočítali více než 1000 budov postavených za francouzského protektorátu (1887–1954), které dosud stojí. Jde zejména o slavnou operu, poštu a katedrálu Notre-Dame, které dnes přitahují turisty.

Většina těchto staveb není oficiálně chráněná a neexistuje žádný soupis těch, které už byly zlikvidovány, ale vláda oznámila, že některé budovy budou chráněny.

Podle ředitelky organizace PADDI Fanny Quertampové od roku 1993 zmizelo zhruba 50 procent francouzských vil.

Nezájem o historické budovy

Někteří obyvatelé zahájili odpor: bývalý producent francouzských videoher Daniel Caune, jehož koníčkem je architektura, vytvořil mobilní aplikaci nazvanou Heritage Go pro místní a turisty. Aplikace bude v nejbližší době spuštěna a uživatelé si na ní mohou prohlížet staré fotografie budov a sledovat jejich osud.

„Cílem je to, aby si lidé uvědomili, jaké je jejich historické dědictví,“ vysvětluje Daniel Caune.

Městští úředníci, kteří jsou pověřeni kulturním dědictvím, přiznávají, že jejich úkol je obrovský a může si vyžádat léta. „Ekonomický tlak je velmi silný,“ uvádí Tuan Anh Nguyen z výzkumného centra pro architekturu při plánovacím výboru města.

Stěžuje si, že četní podnikatelé, kteří kupují vzácné pozemky v centru města, nemají o historické budovy žádný zájem a nezahrnují je do svých projektů, jak tomu bývá v jiných městech.

Vietnam, který se stal významnou turistickou destinací, by mohl podle expertů hodně ztratit. Mohou se mu začít vyhýbat statisíce turistů, kteří sem každoročně přijíždějí, aby se kochali jeho koloniálním kouzlem, soudí architekt Ngo Viet Nam Son. „To je, jako kdybyste zabili slepici, která snáší zlatá vejce,“ prohlašuje.