Město ohraničené z jedné strany krásně zbarveným Středozemním mořem a z druhé strany libanonskými horami není turistům nikterak utajené. Restaurace zde prázdnotou rozhodně nezejí a vínem ze skvělých vinic v údolí Bikáa se zde nešetří. Ba naopak. Je to přesně ta poklidná přímořská atmosféra, která by vám mohla chybět v nedalekém Bejrútu a které se vám zde dostane i s krásnými výhledy a pořádnou porcí bohaté historie.

Byblos

Byblos

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Byblos je nejen centrem mnoha kvalitních restaurací, ale rádi zde pobývají také umělci, které toto město odjakživa přitahovalo. Na trzích si pak můžete koupit vše od tradičních místních šátků až po nejrůznější sladké a slané pochoutky. Mandle v cukru, turecký med či vyhlášené syrské pistácie z Aleppa. Válka produkci oblíbené pochoutky nezastavila.

Směs kultur

Dominantou celého města je jednoznačně velmi dobře dochovaný křižácký hrad z 12. století. Jako stavební materiál posloužil místní vápenec a pozůstatky staveb, které tu zůstaly po Římanech. Ano, vodní příkop, který tehdy hrad obklopoval, byste dnes hledali už marně, ale jinak je hrad v Byblosu stále působivý. Ti lační po historii si mohou užít i malou výstavu uvnitř hradu, která sdružuje předměty nalezené v hradě a bezprostředním okolí.

Křižácký hrad leží jen pár kroků od centra města.

Křižácký hrad leží jen pár kroků od centra města.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Není náhodou, že se město Byblos nachází na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jedno z měst, která byla svědky samotného počátku fénické civilizace, a patrné jsou na něm vlivy velkého množství dalších civilizací. Perské hradby, římské cesty, byzantské kostely, křižácký hrad a staré město, které je jakousi směsí středověkého evropského města a typického města držav osmanské říše. S trochou nadsázky lze říci, že pro znalé oko i v dnešní době může sloužit jako jakási kronika lidské civilizace.

V horách se ukrývá minulost moře

Jako jistá kronika však fungují i hory nad městem. Ty byly před milióny let pod mořskou hladinou, a tak jsou v současné době pro archeology doslova výkladní skříní toho, co kdy žilo pod mořskou hladinou, protože se zde ukrývá obrovské množství zkamenělin. Pierre Abi Saad je člověkem, který se zde narodil a lokalitu zná naprosto dokonale. Ve starém městě provozuje i za pomoci svého bratra vskutku unikátní muzeum zkamenělin tvorů z vodních hlubin.

Pierre Abi Saad je člověkem, který stojí za muzeem rybích fosilií.

Pierre Abi Saad je člověkem, který stojí za muzeem rybích fosilií.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

V samotném muzeu si mohou turisté drobné zkameněliny některých i dávno vyhynulých ryb a dalších živočichů zakoupit, naprostá většina ale na prodej není. Takřka všechny zkameněliny, které zdobí muzeum v horách, objevil a vykopal Abi Saad se svými bratry.

Po muzeu nadšeně pobíhá a snaží se věnovat všem hostům, kteří do něj zavítají: „Z České republiky říkáte? Ale to je senzační, Češi to tu vždy milovali. Situace se už konečně vrací do normálu a turisté zase jezdí a město ožívá,” popisuje nadšeně Abi Saad. Pak mě nadšeně vezme za ruku a začne mi ukazovat některé výstavní kousky, které v muzeu ukrývá.

Jeden z exponátů - zkamenělina ryby požírající další rybu

Jeden z exponátů – zkamenělina ryby požírající další rybu.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Nechybějí ani medúzy

„Vy i fotíte? To je skvělé, počkejte, vyndám vám tuhle zkamenělinu z vitríny,” chápe přesně, co potřebuji. Jen na mžik mi zatrne, když vezme do rukou skutečně výstavní obří kousek a ruce se mu trochu zatřesou. V kameni je otisk ryby, která je již milióny let vyhynulá. A takových je tu skutečně mnoho. Nechybějí ani krevety či medúzy, u kterých by člověka snad ani nenapadlo, že se jejich pozůstatky mohou zachovat tak precizně.

Správný kámen, kladívko a zkameněliny jsou na světě.

Správný kámen, kladívko, a zkameněliny jsou na světě.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Pierre Abi Saad mi nadšeně ukazuje jednu zkamenělinu za druhou, popisuje mi, kde je přesně našel a jak jsou přibližně staré. Vypráví, jak pravidelně bere do vysokých kopců skupiny turistů a nadšence do fosilií, aby jim ukázal, jak v terénu pracuje či jakým způsobem se vlastně tyto ozvěny minulosti hledají. Rozpovídává se přitom i o turismu obecně, který je zde tuto sezónu konečně zase na vzestupu.

Tři nejčastější omyly o Libanonu

„Čísla ještě ani zdaleka nedosahují stavu roku 2005, ale situace se konečně zase významně zlepšuje. Lidé neznalí Libanonu mají v hlavě ale často tři velké omyly. Mají za to, že je v Libanonu poušť. My žádnou pouští ale nedisponujeme. Myslí si, že je tu nějaká válka. Ta tu už naštěstí dlouho není. A co je ten poslední omyl? Lidé si často myslí, že v Libanonu žijí velbloudi. Zklamu vás, ale žádné velbloudy tu doopravdy nemáme,” dodal se širokým úsměvem Abi Saad.