Za magické namodralé světlo může speciální druh světlušek, který žije výhradně na Novém Zélandu, latinským názvem arachnocampa luminosa. Zajímavostí je, že záři vydávají jak larvy, tak už plně vyvinutý brouk. Na Zélandu jsou si této turistické atrakce velmi dobře vědomi, je tomu tedy přizpůsobena. U jejího vstupu se nachází moderní návštěvnické centrum a prohlídky probíhají organizovaně pod dohledem průvodce.

Vyjížďka na lodičkách je nezapomenutelným zážitkem.

Vyjížďka na lodičkách je nezapomenutelným zážitkem.

FOTO: Profimedia.cz

Název jeskyně Waitomo pochází ze dvou maorských slov, která se dají přeložit jako vodní díra. Původní obyvatelé Nového Zélandu o jeskyních věděli samozřejmě ještě předtím, než je objevila moderní civilizace.

Poprvé se pro širokou veřejnost okouzlující podzemní prostory otevřely už v roce 1889, za malý poplatek tudy prováděl maorský náčelník, který jeskyni ukázal britskému objeviteli Fredu Macemu. Jelikož zájem o Waitomo neustále stoupal, vyrostl roku 1910 v blízkosti vstupu do jeskyně také hotel.

Dnes už jsou jeskyně přístupné zcela běžně a proudí do nich skutečně tisíce návštěvníků. Vstupné pro dospělého stojí 50 dolarů, v přepočtu zhruba 1200 korun. Prohlídka trvá 45 minut a průvodci mimo jiné poskytují informace také o geologické struktuře jeskyní.

Jeskyně se světluškami je přístupná už od roku 1889.

Jeskyně se světluškami je přístupná už od roku 1889.

FOTO: Profimedia.cz

V okolí se nacházejí další dva podzemní systémy, které patří do komplexu Waitomo, koupit si lze tedy zvýhodněné vstupy až do tří jeskyní naráz — kromě jeskyně se světluškami to jsou pak Ruakuri a Aranui. První zmíněná poskytuje nejdelší podzemní procházku na Novém Zélandu a návštěvníky zde čeká mnoho krasových útvarů.