Změnit by to podle představ tamního vedení měla soutěž Eurovize, kterou Ukrajina bude hostit. Vkládá do ní nejen hudební naděje.

Kaštanová image

Znalci tvrdí, že je Kyjev nejhezčí v době, kdy kvetou kaštany. Patří k němu už několik staletí a staly se jakousi vizitkou města. Každé jaro se kopcovitý terén doslova utápí v bílo-růžových květech. Podle legend to nechtěně „zavinil“ ruský car Mikuláš II., kterému se nelíbil kaštanový bulvár vysázený na jeho počest. Úředníci nechali přes noc stromy vykácet, avšak Kyjevané je zachránili a nasázeli po celém městě. Postarali se tak o image, kterou si město pěstuje napříč dějinami a režimy.

Pořadatelé Eurovize chtějí právě v době kvetení kaštanů nalákat do Kyjeva až 30 000 fanoušků ze 46 zemí. Ukrajina bude soutěž hostit díky loňskému vítězství krymské Tatarky Džamaly a kvůli ruské anexi Krymu má akce i politické pozadí. Kyjev přijde na půl miliardy hřiven (asi stejně korun), avšak politici tvrdí, že stojí za to.

Jako turistická atrakce se město zatím příliš neprosadilo.

Jako turistická atrakce se město zatím příliš neprosadilo.

FOTO: Profimedia.cz

„Je to druhá šance vrátit Ukrajině evropskou image, kterou měla získat už díky mistrovství světa ve fotbale. Město kaštanů na to má,“ říká šéf turistického odboru kyjevského magistrátu Anton Taranenko.

Zviditelnit Ukrajinu a přitáhnout do ní turisty mělo už fotbalové mistrovství Euro 2012. Naděje však zmařil ozbrojený konflikt na východě země, který vypukl po mohutných demonstracích na podporu evropské integrace Ukrajiny. Pořádáním další „euro“ akce Kyjev chce svět přesvědčit, že je už pokojné a bezpečné město.

Jeho centrum září blahobytem. Hlavní třídu Chreščatyk lemují značkové obchody, podobně jako v Praze nebo Berlíně, luxusní restaurace nabízejí špičkový servis a po ulicích se prohánějí přepychové limuzíny. Kvůli poklesu hřivny jsou ceny pro cizince velmi příznivé. Loni přitom město navštívilo jen zhruba 800 000 turistů, zatímco třeba v Praze jich bylo šest a půl miliónu.

Disneyland u Dněpru

Kyjevský starosta a bývalý profesionální boxer Vitalij Kličko by si přál téměř třímiliónovou metropoli proměnit v „pravé evropské město“. „Je to velká výzva a my to dokážeme,“ slibuje. Kvůli Eurovizi chystá velký úklid - masové odstranění stánků, kterými je Kyjev doslova oblepený, opravu silnic i parkovišť. Do budoucna pak chce postavit „ukrajinský Disneyland“ na místě omšelého komplexu u Dněpru, který slouží k rekreaci.

Přestože centrum Kyjeva září luxusními obchody, životní úroveň mnoha obyvatel je stále nízká.

Přestože centrum Kyjeva září luxusními obchody, životní úroveň mnoha obyvatel je stále nízká.

FOTO: Profimedia.cz

Ve snaze upoutat pozornost cizinců však kyjevský magistrát prozatím narazil. Eurovizi totiž tamní organizační výbor plánoval zahájit v jednom z nejvýznamnějších historických skvostů, kterým je památková rezervace Sofia Kyjevská. Jeho součástí je pravoslavný chrám svaté Sofie (Žofie) z 11. století, který patří mezi nejuznávanější evropské kulturní hodnoty. Je jedním ze sedmi divů Ukrajiny a součástí světového dědictví UNESCO.

Představa hopsajících davů ve svatostánku, díky němuž je Kyjev označován za „nový Jeruzalém“, vyvolala nevoli Kyjevanů. Lidé upozorňovali, že v nekropoli jsou pochována ctěná knížata Kyjevské Rusi, včetně Jaroslava Moudrého, z jehož podnětu byl chrám postaven, a že „plesání na hrobech je nemorální“.

Chrám svaté Sofie (Žofie) patří k nejvýznamnějším evropským kulturním památkám.

Chrám svaté Sofie (Žofie) patří k nejvýznamnějším evropským kulturním památkám.

FOTO: Profimedia.cz

„Pro nás, Ukrajince, je svatá Sofie jako Zeď nářků pro Židy. Je to nejen církevní, ale i národní symbol. Bylo by rouháním pořádat tam hromadnou zábavu,“ napsali prezidentovi Ukrajiny bývalí disidenti z Ukrajinské helsinské skupiny.

Úředníci tvrdili, že „zneuctění“ nehrozí a že památka s jedinečnými freskami a mozaikami není využívána pro bohoslužby a je fakticky muzeem. Katedrálu z dob Kyjevské Rusi chtěli využít jako zajímavou kulisu a upozornit na kyjevský turistický potenciál. Kontroverzní propagaci ale nakonec vzdali.

Historie v kostce

Kyjev patří mezi nejstarší evropská města a je doslova pokladnicí historických skvostů. Město bylo kolébkou východoevropské civilizace a už za doby knížat z Kyjevské Rusi si získalo označení „matka ruských měst“. Přes dvacet metrů vysoký pomník velkoknížeti kyjevskému, Vladimiru Velikému, prvnímu křesťanskému vládci z let 980 až 1015, tam byl postaven v 19. století a přežil války i revoluce. S křížem v ruce shlíží z kopce na mohutný Dněpr.

Náměstí nezávislosti je centrem města.

Náměstí Nezávislosti je centrem města.

FOTO: Profimedia.cz

Podle kronik už v 9. století bylo město významným hospodářským a politickým centrem. O tom, kolik je mu let, se však dosud vedou spory. Za sovětských časů se v roce 1982 s velkou pompou slavilo 1500. výročí vzniku. Úředníci však později přiznali, že datum bylo uměle vytvořeno. „Řekli mi, Valjo, musíš kývnout na 1500 let, nebo nám ještě uberou,“ vzpomínal s úsměvem na schvalování věku metropole jeden z kyjevských starostů Valentyn Zhurskyj. Ten měl stáří města obhájit na zasedání UNESCO.

Evropští historici mu však prý nevěřili a město se snažili „omladit“. Zatímco část specialistů má za to, že je Kyjev možná starší než egyptské pyramidy, tedy přes 4500 let, další míní, že je mu sotva 1200 let.

Jedním ze současných symbolů Kyjeva je dívka v ukrajinském kroji. Stojí uprostřed náměstí Nezávislosti, proslulého Majdanu nezaležnosti, na 45metrovém sloupu, na hlavě má věnec a v rukou drží pozlacenou větev kaliny. Podle tamních obyvatel je náměstí jakýmsi odrazem ukrajinské historie v kostce. Představuje spletenec socialistického realismu, futuristických forem, bizarních uměleckých výjevů i pietních relikvií.

Chloubou Kyjeva je i značné množství chrámů.

Chloubou Kyjeva je i značné množství chrámů.

FOTO: Profimedia.cz

Majdan, kde v únoru 2014 byla postřílena asi stovka lidí, je volně přístupný. Pomníčky obětem, věnce, svíčky, stuhy i květiny v jeho okolí připomínají, že se tam stalo velké neštěstí. Život však opět pulzuje naplno. „Je tady srdce Ukrajiny. Kyjevané sem rádi chodí. Konají se tu revoluce, je to ale také místo, kde se randí i oslavuje,“ říká místní obyvatelka Irina.

Kyjevské symboly

Sladkým symbolem Kyjeva je Kyjevský dort, který si popularitu získal už za sovětských časů. Ve své prodejně Roshen v centru města jej nyní prodává ukrajinský prezident Petro Porošenko, který před mnoha léty koupil kyjevskou cukrářskou továrnu Karla Marxe a stal se majitelem „gastronomické ikony“.

Mohutný pomník Matka-vlast byl postaven za sovětských časů a nesmetla jej zatím ani vlna dekomunizace.

Mohutný pomník Matka-vlast byl postaven za sovětských časů a nesmetla jej zatím ani vlna dekomunizace.

FOTO: Profimedia.cz

Kontroverzní dominantou Kyjeva je nerezová Matka-vlast, postavená za sovětských časů. S výškou 102 metry a váhou 30 tun patří mezi největší pomníky na světě. Stojí nedaleko Kyjevskopečerské lávry, jedinečného kláštera z 11. století, a v jedné ruce má meč, který se měl vyrovnat věži zvonice.

V další ruce třímá ohromný štít, který se stal vyhledávanou rozhlednou. V podnoží sochy se nachází muzeum druhé světové války, kterému Kyjevané přezdívají „pod sukní“. V rámci „dekomunizace“ z něj byly osekány sovětské symboly, avšak sám pomník kvůli své mohutnosti zůstal.

Až mystický příběh koluje o pomníku zakladatelům města, který stojí na nábřeží ve tvaru lodi a je označován za „kyjevský titanik“. Stojí na něm bájní bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybiď. V roce 2010 se plavidlo těsně před inaugurací exprezidenta Viktora Janukovyče rozlomilo a dva bratři spadli.

Milovníci spikleneckých teorií tehdy tvrdili, že je to „špatné znamení“, které může znamenat rozpad země a válku. Kyjevané však věří, že to byla jen náhoda a že to nejhorší už má Kyjev i Ukrajina za sebou.