První záznamy o Hranické propasti, která leží na pravém břehu řeky Bečvy, pocházejí ze středověku. Už tehdy se vědělo, že jeskyně je hodně hluboká, na její podrobný výzkum v té době ovšem nebyly žádné prostředky. Propast měla sloužit k popravám – házeli se do ní lidé odsouzení k smrti, spousta lidí zde také svůj život ukončila dobrovolně.

První skutečné měření provedl až na samém počátku 20. století místní odborný učitel Josef Šindel, jak uvádějí oficiální stránky propasti. Ponory byly dále prováděny od 60. let, nejdále se potápěči dostali do 88 metrů, dále už museli využívat především sond a ani ta poslední se nedostala až na samé dno. Výzkum jeskyně je navíc možný jen několik měsíců v roce kvůli kolísavé viditelnosti, která ve vodě panuje.

Sestupy po roce 1980 objevily v jeskyni nad hladinou vody (pojmenované Rotunda suchá) mnoho útvarů, mimo jiné krasovou výzdobu, takzvané gejzírové krápníky.

Měření může přesáhnout i 1200 metrů

Naměřená hloubka se posouvala především v uplynulých dvou dekádách, v roce 2000 naměřil polský potápěč Krzysztof Starnawski 181 metrů, o 12 let později při svém dalším výzkumu už 225 metrů a sondu spustil až do hloubky 373 metrů. Když bylo jeho týmem 27. září 2016 naměřeno oněch 404 metrů, psala o tom světová média od Guardianu po New York Times. [celá zpráva]

Cestopisný magazín National Geographic, který se na výzkumu podílel, uvádí, že i tento dosud naměřený rekord by mohl brzy padnout. Odborníci prý odhadují hloubku propasti nad 700 metrů, velkorysé odhady hovoří až o 1200 metrech. Nasvědčuje tomu teplota i chemické složení vody. Na další výzkum ale nyní speleologové hledají sponzory.