Hlavní obsah

Krajinou nejstarší vinné révy světa. Slovinsko si opomíjení nezaslouží

Novinky, Michael Švarc

Koridor spojující Rakousko a Chorvatsko. Ačkoli může být Slovinsko zcela neprávem vnímáno takto pejorativně, malá země na pomezí Alp a Jadranu má mnoho co nabídnout. Kromě fascinující krajiny, ve které se vysoké hory přelévají v poetické kopce a ty na jihu zase v moře, je domovem znamenitého vína. Jeho věhlas však zatím příliš nepřekračuje hranice.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Nejstarší vinná réva se pne na domě u řeky Sávy.

Článek

Při cestě za pěknými víny možná nepadne první volba právě na Slovinsko. A je to přirozeně chyba, opomíjení si nezaslouží. Tamní tradice pěstování vinné révy sahá poměrně hluboko do historie, a to až před období antického Říma. Samozřejmě se produkce tehdy a dnes nedá srovnávat.

Ale například v druhém největším slovinském městě Maribor roste nejstarší réva na světě, která stále plodí. Je velkým turistickým tahákem, protože je zapsána i v Guinnessově knize rekordů. Ačkoli se na jejím přesném stáří místní neshodnou, odborníci ji podle letokruhů odhadují na nejméně 400 let.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Sběr nejstarší vinné révy je v Mariboru velikou událostí.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Plody se na místě ihned lisují.

Keř staré trty, jak zní slovinský název, se pne na průčelí historického domu u řeky Sávy a každoroční sběr plodů je velikou událostí, skoro státního významu. Zpívá se hymna, tančí se, jí se, pije se a také se vybírá „královna vína”, což je soutěž podobná klasické Miss. Více než fyzický vzhled ale hrají roli znalosti o nápoji, jemuž je slavnost zasvěcená. Její konání letos připadlo na první říjnovou neděli.

Z bobulí nejstarší révy se víno sice stále vyrábí, ale určeno už není k pití, nýbrž pro protokolární návštěvy, protože z obvyklých padesáti sklizených kilogramů hroznů se dá vyrobit jen několik málo litrů. Svou lahev dostali například papež Jan Pavel II., Arnold Schwarzenegger nebo i český prezident Miloš Zeman.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Letos slavnosti připadly na neděli 2. října, pro místní mají velký význam.

„Ve Slovinsku jsou tři hlavní oblasti, kde se víno vyrábí. A v každé chutná odlišně, což souvisí s klimatickými podmínkami. Zatímco v okolí Mariboru, tedy v Dolním Štýrsku, máme chladnější počasí, v oblasti Primorska (Přímoří) je naopak teplo. A když stoupáte blíže k Alpám, klima se mění skoro každý kilometr, což se na chuti vína podepisuje,“ konstatuje průvodce z muzea staré trty.

Jeruzalém založili křižáci

Směrem na východ podél severní hranice Chorvatska se rozkládá malebná vinařská oblast Jeruzalém se stejnojmennou vesničkou. Její jméno má se svatým městem skutečně spojitost, za dob křižáckých válek se zde usadila skupina vojáků, kterým přišlo zbytečné putovat až na blízký východ. Se slovy „je tu krásně, dobré víno a hezké ženy“ a s ikonou Panny Marie založili osadu, kostel a zůstali.

V celém Slovinsku se vyrobí zhruba 100 miliónů litrů vína, 60 procent se exportuje

Pokud přejdeme do větších měřítek, celá oblast nese název Ljutomer-Ormož, podle názvů občin, slovinských správních jednotek. Vinohrady v ní zabírají přibližně 20 kilometrů čtverečních. „Pro pěstování vína máme ideální podmínky, je tu zhruba 250 slunečních dní ročně,“ tvrdí odborník z vinařství P Jeruzalem Ormož.

„V celém Slovinsku se vyrobí zhruba 100 miliónů litrů vína, na domácím trhu zůstává 40 procent, zbytek jde na export,“ dodává se zmínkou, že obyvatel jsou v zemi pouhé dva milióny.

Foto: Michael Švarc, Novinky

V okolí Jeruzeláme mají 250 slunečních dní. Tento nebyl jedním z nich...

Pohled na vlnité kopečky poseté révou si člověk navíc nemusí vychutnávat pouze na jejich vrcholcích se skleničkou vína. Konkrétně v jeruzalémském informačním centru si může třeba půjčit kolo a okolím se projet. A podobných možností je všude v okolí mnoho.

I čokoláda má svou tradici

Když se odsud vydáte směrem na jih přes národní park Kozjanski, dojedete do další velké vinařské oblasti, do regionu Dolní Kraňsko. V malém rodinném podniku Kunej, který sídlí ve vesničce Brestanica, se zde produkuje velmi zvláštní víno s příchutí čokolády.

Svým konceptem není sice unikátní, ale zato vychází ze dvou tradic, které mají v oblasti historické podloží. Logicky z vinařství, ale také z výroby čokolády, se kterou začal možná trochu překvapivě mnišský řád cisterciáků, jehož členové se nazývají trapisté.

Chystáme se vyrábět i šumivá čokoládová vína
Aleš Kunej, majitel vinařství

Červené víno s klasickou hořkou čokoládou se vyrábí tři roky, letos k nim nově přibylo i bílé víno, do kterého se rozpouští bílá čokoláda. Na barvě nejde žádný rozdíl oproti klasickým vínům poznat, čokoláda se musí odfiltrovat, jakmile se chutě propojí. Výsledkem je nápoj, který nejspíš nesedne všem a dokáže zastoupit i dezertní vína.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Hrad Rajhenburg byl kdysi sídlem trapistických mnichů.

„Čokoládu si necháváme vyrábět na stejném místě, kde ji vyráběli trapisté — na nedalekém hradě, který kdysi sloužil jako jejich klášter. Pomalu začínáme pracovat také na šumivém čokoládovém vínu,” řekl majitel vinařství Aleš Kunej. Kromě této speciality ovšem produkuje i klasiky, které plánuje exportovat mimo jiné i do Česka.

Pokračování článku o vinařských oblastech ve Slovinsku si budete moci přečíst v následujících týdnech...

Anketa

Navštívili jste někdy Slovinsko?
Ano
61,8 %
Ne, jen jsem přes něj projížděl/a
17,2 %
Ne, ale láká mě to
18,5 %
Ne, neláká mě to
2,5 %
Celkem hlasovalo 647 čtenářů.

Rady na cestu

Jak se tam dostat?

Na Slovinsku je mimo jiné krásné i to, že není daleko. Do Mariboru se z Prahy jede zhruba šest hodin. Jede se přes dálnici D1 do Brna, pak směrem na Vídeň, Štýrský Hradec (Graz). Odsud je to k hranicím už jen kousek. Po dálnici se dá dojet až do oblasti Primorska (Přímoří), cesta vede kolem hlavního města, Lublaně. Slovinsko je malá země, ještě menší než třeba Švýcarsko, cestování po ní tedy není otázka zdlouhavých hodin. 

Proč jet do Slovinska?

Slovinsko není jen zemí vína, ale i krásné krajiny. Na severu v Julských Alpách se můžete prolézt po ferratách, na jih se můžete vydat koupat k Jadranu. Pobřeží není ale nijak velké, měří zhruba 40 kilometrů.

Nicméně pokud jste dosud patřili k těm, kteří přes Slovinsko jezdili do Chorvatska, zkuste si udělat zastávku, země vás určitě překvapí svou krásou a pohostiností obyvatel.

www stránky

Reklama

Výběr článků

Načítám