Začátky osídlovaní Horehroní se datují někdy okolo roku 2500 před naším letopočtem. Horský drsný terén nepředstavoval takové lákadlo jako níže položené oblasti a tehdejší obyvatelstvo potrápil při chovu dobytka a zemědělské činnosti.

Zlaté časy přišly až později ve 13. století. A to doslova zlaté. Velká část Horehroní byla totiž bohatá na zlato, které se v místních kopcích těžilo ve velkém. Například tehdejší obec Mýto pod Ďumbierom představovala jednu velkou továrnu o rozloze 600 hektarů, v níž se zpracovávala vytěžená hmota, a oddělovalo se zlato od hlušiny. Poprvé na světě byl pro tento proces těžby použit mlýn právě zde, díky čemuž je dodnes možné spatřit hory hlušiny, ale i pozůstatky štol v okolních horách.

Hronsek

Hronsek

FOTO: Profimedia.cz

Horehroní se nachází na historicky slavné obchodní cestě Via Magna. Za účelem ochrany této trasy byl postaven hrad Ľupča, který je dnes možné navštívit. Dalšími hrady v regionu jsou Tisovský hrad a hrad Muráň, z nějž však zůstalo již jen torzo. Přesto však představuje oblíbené místo turistů a milovníků koní, zejména pro své unikátní vyhlídky na okolní přírodu Muránské planiny.

Skrýval se zde Janošík

Tak jako bylo panstvo součástí historie Horehroní, tak jimi byli také zbojníci, kteří někdy bohatým brali a chudým dávali a někdy jen brali a nikomu nic nedali. V sedle Zbojská „úřadoval“ zbojník Jakub Surovec, kterému je věnován naučný chodník při Salaši Zbojská.

A o pár kopců dál, nad obcí Klenovec v roce 1713 chytli Janošíka, který se skrýval u Martina Mravce, taktéž zbojníka. Oba byli odsouzeni a krátce na to popraveni. V každém případě i tyto osobnosti vešly do dějin regionu, i když pouze jako opozice tehdejší moci. Zůstaly po nich však, pro turisty oblíbené, Zbojnické chodníčky nedaleko Salaše Zbojská.

Velkým lákadlem také železnice

Do dnešních dob na nás dýchá i historie technické revoluce. Nejznámějším parním vlakem na Slovensku je Čiernohronská železnice v Čiernom Balogu. K jejímu znovuzrození výraznou měrou přispěl původně dobrovolný studentský brigádník a současný ředitel, rodák z Plzně, Aleš Bílek.

Černohronská železnice

Černohronská železnice

FOTO: Profimedia.cz

Pod jeho vedením vlaky jezdí celoročně, dokonce i v tuhých zimách, a představují lákadlo, jak pro malé děti, tak pro dospělé, jelikož jejich kouzlo je nezapomenutelné. Tratě železnice vedou dolinami Slovenského rudohoří a jednou z jejich zastávek je i Lesnický skanzen, který své návštěvníky vtáhne do tajů života lesa, těžby dřeva a nabírání nových znalostí o přírodě.

Před pár lety byla také dobrovolníky z dezolátního stavu oživena ozubnicová železnice. Tento světový unikát dnes jezdí z Tisovce k Salaši Zbojská, na trati vinoucí se viadukty ve výšce 30 metrů a na úseku 4,7 kilometrů, Bánovo - Zbojská, překoná neuvěřitelné převýšení 166 metrů. Oba parní vlaky mají svá muzea v Čiernom Balogu a Tisovci.

Celá řada muzeí

Z monumentů minulosti, dávné i ne tak dávné, do dnešních dob zůstaly hrady, hradby, ale i muzea. Tím největším je určitě Horehronské muzeum v Brezně nacházející se ve třech budovách na náměstí. Zajímavá je i zrekonstruovaná synagoga se stálou expozicí holocaustu, ale i dechberoucí prostory, ve kterých probíhají umělecké vystoupení a vernisáže.

Brazno

Brezno

FOTO: Profimedia.cz

Neméně zajímavým je Hutní muzeum v Podbrezové s vykopávkami z pradávných dob. Skvostem jsou i muzea: Zvonce na Šumiaci, muzeum miniatur v Pohorelej, ale také muzeum lyží a lanovek v Podkonici nebo Von Roll na svahu Chopku.