V domě s číslem popisným 12 se 8. září 1841 manželům Dvořákovým jako prvorozené dítě narodil syn Antonín, celým jménem Antonín Leopold Dvořák. Už jeho děda a po něm i otec se vyučili řeznickému řemeslu, kterému neutekl ani samotný budoucí hudební skladatel.

Dnes sídlí v jeho rodném domě, respektive v rodné světničce, malé muzeum s expozicí zaměřenou na Dvořákovo dětství, mládí a hudební dílo. Interiér je vybaven dobovým nábytkem, jen jedna z vitrín ukrývá několik drobností z jeho raného života (modlitební knížka, brko, viola).

Dvořákova rodná světnice s jeho bustou.

Z Dvořákova rodného domu je nyní muzeum.

FOTO: Eva Martínková, Právo

Při prohlídce návštěvníka doprovází po celém prostoru expozice úžasná Dvořákova hudba – vždyť se nakonec dostala i do vesmíru. Novosvětská symfonie totiž zazněla po přistání amerických kosmonautů na Měsíci.

Kostel svatého Ondřeje

Kostel sv. Ondřeje

FOTO: Eva Martínková, Právo

Na protější straně Dvořákova rodného domu se nachází malý gotický kostelík sv. Ondřeje, ve kterém na kůru kdysi dávno jako malý chlapec hrával.

A Dvořákova stezka, to už je poslední tečka, která se ke slavnému rodákovi vztahuje. Je nenáročná a vede do nedalekých, asi tři až čtyři kilometry vzdálených Kralup.

Zámek ohromí výzdobou i sbírkami

Celé Nelahozevsi bezkonkurenčně dominuje masivní renesanční zámek s půdorysem do „U“, připomínající tak italskou pevnost. Není to až tak divné, protože na jeho stavbě pracovali italští stavitelé.

Zdi zámku jsou pokryté výraznou sgrafitovou výzdobou znázorňující scény z bible a antické mytologie. Do zámku se vchází po klenutém kamenném mostě, který umocňuje jeho majestátnost.

Zámek v Nelahozevsi připomíná italskou pevnost.

Zámek v Nelahozevsi připomíná italskou pevnost.

FOTO: Eva Martínková, Právo

Náročná a dlouhodobá stavba zámku na ostrohu nad řekou Vltavou započala v polovině 16. století Floriánem Grispekem z Griespachu. V díle pokračoval dále jeho syn Blažej až do počátku 17. století.

Po jeho smrti se dostala rodina do finančních potíží, a tak zámek koupila roku 1623 Polyxena z Rožmberka, po druhém manželství nesla jméno z Lobkowicz.

Nádvoří zámku

Nádvoří zámku

FOTO: Eva Martínková, Právo

Prohlídka zámku stojí za to. Upoutá arkádová hala a rytířský sál z roku 1564 i dřevěné kazetové stropy. Návštěvník se pokochá pánskou a dámskou ložnicí, zajímavá je určitě výpravná jídelna, hudební pokoj, knihovna či sbírka zbraní ze 17. a 18. století.

Co určitě ohromí, je dechberoucí sbírka obrazů starých mistrů zastoupená třeba Janem Brueghelem st., obraz Hygieia krmící posvátného hada Petera Paula Rubense, obrazy dalších mistrů jako Cranacha Veroneseho a mnoha dalších.