Vavrouškova naučná stezka, jediná informačními panely osazená trasa v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, čítá devatenáct tematických zastávek.

Výbava stezky pojmenované po bývalém ministru životního prostředí Josefu Vavrouškovi (1944–1995), který spolu s dcerou zahynul pod lavinou v Tatrách, tvoří spolu s informačními cedulemi dřevěné plastiky zvířat doplněné jeleními parohy. Turisté spolu s ostatními smysly mohou během cesty teplickým skalním městem zapojit i hmat.

Místo s ukázkou druhohorních zkamenělin nazvali ochranáři Sekera vracející okolní krajinu o sto miliónů let zpět. Pod Střmenem, torzem středověkého skalního hradu, čekají informace o jedné z místních rarit, jeskynních kořenových krápnících. Dvaasedmdesát těchto originálních stalagmitů, bezkonkurenčně nejvíc na světě, se podařilo podrobně popsat.

Harfa přibližuje okolní jehličnaté lesy volající po renesanci a zpevnění listnáči. Pod hláskou se lze dovědět o rostlinách domovem ve skalách. Vodu přibližuje Anenské údolí. Stezka končí za Skalním ostrovem živočichů výhledem na hluboké skalní údolí Chrámových stěn s hnízdištěm páru sokolů stěhovavých.

Sokolí rodinka

Sokoli koncem letošního dubna přivedli na svět čtveřici mláďat. Hnízdo lze sledovat dalekohledy umístěnými na protějším svahu. „Tříkilometrová obnovená stezka nemá doposud ve skalním městě obdoby. Turisté dostali šanci dozvědět se nenásilnou formou něco víc o místech, kudy procházejí,“ přiblížila ředitelka Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.

Hnízdo sokolů lze pozorovat dalekohledem.

Hnízdo sokolů lze pozorovat dalekohledem.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Částku 550 tisíc korun na obnovu naučné stezky získali ochranáři díky programu Návštěvnická infrastruktura. „Peněz je méně a dostáváme je pouze na určité, přesně stanovené záležitosti,“ upřesnil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

„Trochu jsme ale v minulosti podcenili práci s veřejností. Nyní to napravujeme projekty, jakým je Vavrouškova naučná stezka,“ podotkl Pelc. Dotace umožnila městu Teplice nad Metují zpevnit stezku kamenným chodníkem dostupným i vozům záchranářů.

Sokoli potřebují k hnízdění a vyvedení mláďat klid.ochranáři

Stezka na jaře končí u zábrany na cestě do údolí Chrámových stěn. Turisté musejí v nezbytně dlouhém čase hnízdění sokolů jít zpět stejnou trasou a Vavrouškovu stezku si zopakovat. „Sokoli potřebují k hnízdění a vyvedení mláďat klid. Davy turistů by nebyly zrovna vhodnou kulisou pro hnízdění jedněch z nejvzácnějších zástupců ptačí říše,“ argumentují ochranáři.

Zkrátit kvůli hnízdícím sokolům dobu uzavřeného údolí Chrámových stěn na minimum naopak požaduje teplický starosta Milan Brandejs (STAN). „Sokoli představují možná největší návštěvnický magnet Teplických skal. Doba, kdy nelze vstoupit do údolí, kde hnízdí, mi proto připadá zbytečně dlouhá. Měli bychom spolu s ochranáři najít optimální řešení,“ míní Brandejs.

Turisté by podle zastánců zkrácení doby uzavírky skalního údolí neměli pro sokoly představovat většího nepřítele nežli samotná příroda.