Kvůli tomu se před rokem začalo s opravami a nyní končí první etapa. „Ta spočívala v opravách krovů a střechy. Kaple má novou břidličnou krytinu,“ říkal při úterní prohlídce památky z počátku 14. století projektant Vít Mlázovský.

Kostnice je jednou z nejnavštěvovanějších památek ve středních Čechách. Ročně sem podle faráře Pavla Tobka přijde přes 300 tisíc návštěvníků. Všechny práce se hradí z církevních peněz. Náklady jsou odhadovány na 55 miliónů.

Čtěte také:
Mezi nejstrašidelnější místa patří kostnice v Kutné Hoře

„Platí se to z výdělku na vstupném. Proto bylo naší podmínkou, aby se práce dělaly za provozu a nebyl omezený vstup,“ dodal farář Tobek.

Nahnuté věže kutnohorské kostnice. Opravy probíhají za plného provozu.

Nahnuté věže kutnohorské kostnice. Opravy probíhají za plného provozu.

FOTO: Radek Plavecký, Právo

Kromě statiky musejí projektanti a stavaři řešit také velkou vlhkost, která ničí štuky i samotné uložené kosterní ostatky. Na odvlhčení obvodového zdiva a venkovní fasády se nyní bude soustředit druhá etapa, k níž právě vznikají projekty. V další fázi přijde řada i na pyramidy z kostí, které budou muset specialisté rozebrat a po opravách interiéru znovu vyskládat.

Kámen „mušlák“ se vozí z Rakouska

Památkáři a stavebníci objevili během rekonstrukce například tři mohutné gotické kamenné klenby nebo kamenné chrliče vody, po odstranění novodobých vrstev se před nimi objevila scéna, jakou musel vidět i slavný architekt Jan Blažej Santini při barokní přestavbě.

Opravy kutnohorské kostnice.

Opravy kutnohorské kostnice.

FOTO: Radek Plavecký, Právo

Zajímavostí je také třeba použití materiálů. Ve zdivu je použitý kámen, takzvaný mušlák, jak už název vypovídá, jsou v něm otisky mušlí a mořských živočichů. Dříve se kámen těžil přímo v této lokalitě, ale nyní jsou lomy už zavřené. „Když jsme použili jiný kámen, bylo to hodně znát, proto jsme po dohodě s farností, která všechny náklady hradí, začali potřebné prvky vyrábět z mušláku, který dovážíme z Rakouska,“ říkal projektant Mlázovský

Moderní technologie nepoužívají

Po dokončených opravách střechy a přilehlých teras, které budou nejspíš během příštího léta po několika staletích opět zpřístupněny turistům, se památkáři soustředí na odvodnění, aby uložené kosterní ostatky neplesnivěly, ani se nerozpadly.

Kostnice v Kutné Hoře

Kostnice v Kutné Hoře

FOTO: Radek Plavecký, Právo

„Nemůžeme prostory zase příliš přesušit, aby se ostatky nerozpadly, a nynější vlhkost přes 85 procent je také špatná. Musíme zjistit u jiných obdobných památek v Evropě, jak se odvětrávání takových prostorů řeší a jaká je optimální vlhkost,“ dodal projektant.

Současně památkáři, architekti, ani církev nechtějí používat moderní klimatizační jednotky ani moderní materiály. „Nechceme používat moderní technologie, řekli jsme si, že použijeme materiály, které mají životnost 200 let. Zjišťujeme, jak předci řešili odvodnění. Gotičtí stavitelé mnoho chyb nedělali,“ dodal Mlázovský.