Když se ocitnete v městečku Spišské podhradie, na okamžik oněmíte úžasem nad vskutku stavebním skvostem, který se tyčí nad vámi. Na travertinovém vrchu od severu k jihu se táhnou hradby zříceniny z přelomu 11. a 12. století. Na zeleném kopci, který nepokrývají téměř žádné stromy, máte hrad jako na dlani, a to jste od něj ještě nějaký ten kilometr daleko.

Hezký výhled na hrad je od kapituly

Hezký výhled na hrad je od kapituly.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Spišským hradem se můžete kochat již při příjezdu ze silnice, anebo právě z hlavního náměstí Spišského podhradie, kde celkový obraz dotváří kostel, mariánský sloup a domky obepínající náměstí. Nic naplat. Vyrážíme vstříc památce zapsané na seznamu dědictví UNESCO.

Selfie si můžete udělat třeba s děly.

Selfie si můžete udělat třeba s děly.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Pro vaše plechové miláčky je připraveno několik parkovišť — buď přímo v městečku, nebo na východě, odkud to máte do hradu nejblíže. Do města jezdí autobus z Popradu, mají tam i železnici, ale pro nás z neznámých důvodů nefunguje.

Stoupáme mírným kopcem od města k hradu. Nabízí se nám tak první pohledy do krajiny a detaily mohutné kamenné stavby. Ke vstupu v určených časech můžete využít východní bránu, ušetříte si tak dech před dalším stoupáním. Naše skromná výprava však pokračuje kolem západních hradeb.

Po pár minutách přicházíme před bránu mezi kamenné sloupy, které pocházejí z dřevěného palisádového opevnění. Návštěvníkům neuniká ani kus skály, na níž je postavená část hradu, ve které se zřejmě přírodními vlivy vytvořily jakési chodbičky připomínající mraveniště.

Nádvoří mezi druhou a třetí branou

Nádvoří mezi druhou a třetí branou

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Platíme šest eur (asi 162 Kč) vstupné a vcházíme na střední nádvoří ze 14. století. Pročítáme zakoupenou brožuru a zjišťujeme, že zdejší kopec si lidé zvolili za své obydlí už 5 000 let před naším letopočtem, větší stavení zde však bylo až v 1. století před Kristem. Tehdy na kopci vybudoval hradiště keltský kmen Kotínov. Postavili nejen hospodářské budovy, nýbrž i kultovou stavbu, jejíž základy můžete vidět na dolním nádvoří. Keltové na kopci byli asi do 2. století a zanechali po sobě mimo jiné tři stříbrné mince.

Část hradu stavěl Čech

Po Keltech zůstalo toto místo po mnoho staletí neosídlené. Lidé se sem vrátili na začátku 12. století, kdy vznikl samostatný Spišský kraj a jeho centrem se stal hrad. Ještě nebyl tak rozsáhlý, postavena byla hlavně obytná věž, která se ovšem na konci 12. století vlivem nestálého skalního podloží zřítila. V nadcházejícím století spatřila světlo světa asi nejvýznamnější stavba – románský třípatrový palác. Obdivovat ho můžete i dnes v severním nejbezpečnějším místě komplexu.

Nejstarší románský palác

Nejstarší románský palác

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

V roce 1249 král Béla IV. povolil rozvoj hradu spišskému proboštovi, jenž nechal postavit románské předhradí a přitom si budoval luxusní sídlo na protějším kopci, kde se nachází Spišská kapitula. V historickém výčtu nesmíme zapomenout na dolní nádvoří, které dělá hrad natolik rozsáhlý. Na svědomí ho má český a uherský válečník a diplomat Jan Jiskra z Brandýsa, který měl v 15. století na starosti zájmy mladého krále Ladislava Pohrobka. Na Spišském hradě nechal postavit kruhovou pevnost (dnes z ní zbyly pouze základy), hradby s širokým ochozem a věže.

Na hradě se následně vystřídalo několik majitelů, na konci 18. století vyhořel a proměnil se v romantickou zříceninu. Od roku 1961 je kulturní památkou a od roku 1993 je zapsán na seznam UNESCO. Tolik malý exkurz do historie stavení.

Při procházce po hradbách si připadáte jako rytíři.

Při procházce po hradbách si připadáte trochu jako rytíři.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

K prohlídce je toho opravdu hodně a návštěva zříceniny zabere skoro celý den. Od pokladny míříme do hlavní části hradu, nejprve na románské předhradí, v němž si povšimněte, jak bravurně je hrad postavený na skále. Další branou se pak dostaneme do horního hradu, kterému dominuje donjon (obytná věž). Jednotlivé strany obepínají paláce z různých stádií hradu, najdete tady také cisternu či kapli z 15. století.

Aby toho nebylo málo, tak v suterénu je pro návštěvníky připravena expozice zbraní, brnění, ale i ukázka středověké kuchyně a dalších pokojů. Největší ohlas však měla mučírna s velkým množství nástrojů. Nechybělo mučící křeslo, které někteří návštěvníci pohotově zkoušeli či skřipec nebo zavěšená klec. Vše je doplněno strašidelnými zvuky, jež mnohé malinko vystrašily.

Malebný výhled z věže na dolní nádvoří a spišskou krajinu

Malebný výhled z věže na dolní nádvoří a spišskou krajinu

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nehraným dobrodružstvím je také výšlap na vyhlídkovou věž, kdysi donjon. Po točitém schodišti, jehož šířka není ani půl metru, totiž musíte vyšlapat desítky schodů. Lidé se navzájem nestíhají vyhýbat a chvílemi to vypadá, že by provoz měli řídit dopravní policisté.

Úspěšným lezcům se však po výstupu otevírá dechberoucí rozhled do spišské krajiny doplněný zříceninou, jenž se hned tak nevidí. Pakliže se vám vydaří počasí a světelné podmínky, můžete se nechat unášet zeleno-hnědo-žlutou krajinou s dramatickými šedými mraky. Z věže si také prohlédnete nejstarší románský palác, který byl v době naší návštěvy zavřený.

Papež v kapitule

Jakmile se nasytíte rozhledem a podaří se vám dostat dolů, projděte si na cestě zpět palác z 15. století, kde jistě oceníte palácové portály. Přes střední nádvoří se pak přesuneme na dolní nádvoří, který má určitě rozměr dvou až tří fotbalových hřišť. Kolem základů barbakánu seběhneme schody, abychom se dostali na ochoz hradeb, které lze projít kolem téměř celého jejich obvodu.

S představou o stráži, jež tady jistě nachodila mnoho kilometrů, se vydáváme na jih kolem základů keltské stavby a kruhové pevnosti, prohlídneme si věže a u brány scházíme k vystaveným dělům. Je to výjimečná procházka historií.

V expozici hradu je i mučírna, kde se můžete posadit

V expozici hradu je i mučírna, kde se můžete posadit.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ještě než opustíte Spišský hrad, zajděte si pro suvenýr do infocentra a pro něco dobrého do občerstvení, kterému lze pouze vytknout malý výběr jídla. Komu zbude čas a chuť, určitě by měl vynaložit sílu na asi tříkilometrovou cestu ke Spišské Kapitule.

Kdysi bylo toto místo samostatné církevní město vedle benediktínského kláštera. Kapitula se vyvinula ve 12. století kolem románského kostela sv. Martina, v něm dnes najdete cenný interiér. V 17. století bylo město obehnáno hradbami a počet domů se ustálil na 30. O století později se stalo sídlem spišského biskupství. Od 13. století zde také byla kapitulní škola.

Kapitula patří do městské památkové rezervace a je rovněž chráněna na seznamu UNESCO. Katedrála je přístupná veřejnosti. V červenci 1995 kapitulu navštívil papež Jan Pavel II., který za zdmi katedrály sloužil mši a spal v jednom z domů.

Spišská kapitula na protější straně kopce

Spišská kapitula na protější straně kopce

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na závěr jeden důvod navíc, proč se vyškrábat až ke kapitule. Pokud se vydáte po žluté značce, u jednoho z domů vás překvapí malebný pohled na Spišský hrad s městem a věží kostela.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.