Vzhledem k poloze obou hradů se jeví jako nejlepší dopravní prostředek člun či kánoe, alternativou jsou nohy a samozřejmě auto. Naši výpravu začneme na rozlehlejší a pozoruhodnější zřícenině hradu Krašov. Auto směřujte do Brodeslav a poté do vsi Rohy. Na odbočku ke Krašovu vás upozorní cedule, kousek za stavením u silnice můžete zaparkovat. Žlutá značka vás posléze dovede až k hradu.

Vyrážíme po žluté a cestu nám zpestřuje jedna z nejstarších naučných stezek. Za skleněnými výlohami se na šesti místech dozvídáme nejen o historii místa, ale i hradu, přírodní rezervaci a dalších zajímavostech. Stezka vznikla v roce 1992. Než se nadějeme, vcházíme do stínu stromů a po pár krocích pozorujeme zbytky brány a věže hradu Krašov.

Pohled na Krašov z příchozí cesty

Pohled na Krašov z příchozí cesty

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zakladatelem stavby byl v první polovině 13. století Jetřich Hroznata. Po něm hrad zdědili, jak to tak bývá, jeho synové a po nich rod Kolovratů. Ti v roce 1430 vlastnili nejen Krašov, ale i Libštejn.

Zuby si však na oba hrady brousili husité. Obléhání Krašova vzdali a usadili se pod Libštejnem. Když hrozila porážka posádky, rozhodli se majitelé přechodu do tábora husitů, a tak zachránili oba hrady před vypálením. Za zmínku stojí, že Krašov se nepovedlo dobýt ani švédským vojskům.

Vstup je na vlastní nebezpečí, rytíře nebo jiné ozbrojence jsme tam ale neviděli.

Vstup je na vlastní nebezpečí, rytíře nebo jiné ozbrojence jsme tam ale neviděli.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

V roce 1678 koupil hrad cisterciácký klášter a mniši ho zrekonstruovali. Od roku 1785 sloužila majestátná stavba jako jakési lázně pro řeholníky, kteří sem jezdili na ozdravný pobyt. Rokem 1800 je stavení hlášené jako pusté. Dost o historii a pojďme zjistit, co z Krašova zůstalo.

Brigádníci na hradě

Vstupujeme do hradu branou kolem nápisu, který hlásá, že vstup je na vlastní nebezpečí. Po vstupu můžete kolem dokola obdivovat zbytky věže. Kolem ní zbytky různých budov hradu. Nejzajímavější části Krašova je však podsklepený palác, do kterého se dostaneme úzkou chodbou, jež pravděpodobně začínala další branou.

Spolek se o Krašov vzorně stará, nabízí i pivo a limonády

Spolek se o Krašov vzorně stará, nabízí i pivo a limonády.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Při příchodu na nádvoří nás z velkého stanu hlasitě zdraví člen Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova, který se o zříceninu pečlivě stará s přestávkami od roku 1931. Pod střechou zde nabízí občerstvení, ale i suvenýry a brožury o hradu.

Na ruinách budov pracují brigádníci a člen spolku nás vybízí k návštěvě zadní části hradu. Stoupáme po schodech a po zbytcích paláce na dechberoucí vyhlídku na údolí Berounky. Krásný rozhled na tři světové strany by se určitě líbil nejednomu romantikovi, ale i malíři.

Zbytky věže hradu Krašov

Zbytky věže hradu Krašov

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Podívat se lze i do útrob paláce pod vyhřátou střechu. Místnost je zřejmě turistickou noclehárnou vybavenou šňůrami, kdyby výletníci utíkali před nepříznivým počasím. Nápis příchozí varuje před zakládáním ohně, protože hasičská technika se sem nedostane.

Palác byl ve své době dvoupatrový, dnes je přístupné a zastřešené jen přízemí, kde má zázemí spolek. Jsou v něm lavice a stoly s občerstvením, z okna můžete sledovat provoz na Berounce.

Rozhlédnout se z hradu stojí za to

Rozhlédnout se z hradu stojí za to

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po úžasných výhledech je čas na občerstvení za vskutku lidové ceny. Koupí přispějete na opravy hradu a jeho další provoz. Vstupné je totiž dobrovolné. S členem spolku se dáváme do řeči o podlaze, která, jak je nám záhy potvrzeno, je opravdu původní. Místní jsou na ni náležitě pyšní. Krašov je s obsluhou dostupný přes léto hlavně o víkendech, bližší informace lze najít zde.

Rodina rytíře je slyšet pořád

Ještě před odchodem šlapeme z příchozí cesty vlevo do kopce, abychom vzali geocachingovou krabičku na místě úchvatného panoramatu Krašova s Berounkou a údolím. Tuto malou odbočku všem vřele doporučujeme.

Pakliže máte dostatek sil a chuti, vypravte se po modré, která prochází pod zříceninou kolem řeky do Kozojed a odtud do Liblína, kde se napojíte na červenou, jež vás dovede na zříceninu Libštejn. Autem zaparkujete u hlavní silnice vedoucí z Liblína a pak 1,5 kilometru po zelené.

Projdete se po původní podlaze.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Libštejn založil Oldřich Tista z Hedčan v polovině 14. století. Historii hradu za husitských válek jsme si krátce přiblížili u Krašova. Zbývá tedy uvést, že kvůli možnému ostřelování z tehdy nových zbraní Libštejna z okolních kopců, byly na severovýchodě a jihu postaveny předsunuté bašty.

Hrad měl ve vrcholném středověku 20 různých budov, od pivovaru a konírny po mlýn. Nad krajinou se tyčily jeho tři věže a kaple. Minulost stavení je ovšem krátká, kolem roku 1600 je hrad uváděn jako opuštěný. Další ránu mu zasadilo švédské vojsko.

Severní věž Libštejnu v původní výšce

Severní věž Libštejnu v původní výšce

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ze šlechtického hradu toho do dnešních časů mnoho nezbylo. Dominantou je severní věž v původní výšce. Z jižní věže s kaplí nezbylo téměř nic, stejně jako ze dvou rovnoběžných paláců. Libštejn pokračoval dále k řece na západ, dnes je toto místo zarostlé bujnou vegetací, takže bohužel není vidět ani na řeku. Vodáci ho tedy nemohou obdivovat tak jako Krašov, který je nepřehlédnutelný.

Zbytky paláce hradu Libštejn

Zbytky paláce hradu Libštejn

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na Libštejnu mohou pocestní ocenit louku pod troskami s ohništěm a krásným výhledem na zeď paláce s věží. Pokud budete chtít na hradě přespat, nelekejte se v noci sténání a nářku rodiny libštejnského rytíře. Tu zabili Krašovští poté, co jedné noci přišli vysvobodit svou uvězněnou rodinu. Našli ji však mrtvou, čímž začalo krveprolití, jak praví pověst, kterou si můžete přečíst třeba před spaním u ohniště. Pokud tedy máte pro strach uděláno.